Mojí představou je opravdu inteligentní osobní asistent, který se umí učit a chápe smysl toho, co sděluji, říká v rozhovoru pro SM Tomáš Mikolov

Mojí představou je opravdu inteligentní osobní asistent, který se umí učit a chápe smysl toho, co sděluji, říká v rozhovoru pro SM Tomáš Mikolov
Popisek: Tomáš Mikolov
18 / 05 / 2019, 17:30

Security magazínu poskytl exkluzivní rozhovor Tomáš Mikolov, který patří ke světovým špičkám v oblasti výzkumu umělé inteligence. Podařilo se mu vytvořit například word2vec model, který umí převést slova do vektorového prostředí. Momentálně pracuje pro americký Facebook, předtím jej angažoval Google. Může podle Mikolova být umělá intelligence zneužitelná? V čem je naopak užitečná a jak vypadá současný výzkum umělé intelligence v České republice? To vše se dozvíte v rozhovoru.

Když slyším pojem umělá inteligence, vybaví se mi často série amerických filmů Terminator, kdy se stroje v pesimisticky vyprávěné budoucnosti vzbouří proti svým tvůrcům - lidem. Může představovat pro lidstvo pokročilá umělá inteligence reálné riziko?

Každá pokročilá technologie může být zneužita. Stačí se podívat do minulého století: letadla, auta, počítače, rakety i pokroky ve fyzice - to vše bylo využito také pro vojenské účely. Nicméně to byli vždy lidé, kteří se takto rozhodli. Myslím, že zdrojem obav, co se týče umělé inteligence je, že by mohlo existovat něco nového, něco co bude činit rozhodnutí nezávisle na nás lidech. Z mého pohledu je však tato budoucnost velmi vzdálená, řekněme desítky let. Navíc má představa AI je trochu jiná; myslím, že inteligentní stroje budou v budoucnu naší součástí, a tím pádem budeme také sdílet stejné cíle.

A existuje v delší časové perspektivě hrozba, že umělá inteligence úplně nahradí práci člověka?

Nevím, proč by to měla být hrozba - stroje automatizují lidskou práci už několik století, a to je hlavní důvod, proč jako společnost stále bohatneme. Dožíváme se stále více let, můžeme cestovat kolem světa, jídla máme nadbytek. Pokud jednou stroje nahradí veškerou práci, kterou dělat nechceme, zbyde nám ta "práce", kterou dělat chceme: soutěžení, sportování, cestování, umění a věda. Budeme se prostě víc bavit.

Americký podnikatel a vizionář Elon Musk před časem prohlásil, že umělá inteligence je „největším rizikem, kterému jako civilizace čelíme." Existuje k jeho vyhraněnému postoji nějaký zásadní důvod?

Těžko hádat, co bylo důvodem tohoto Elonova výroku, hlavně když vezmeme v úvahu, že nedlouho poté založil společnost OpenAI, která má umělou inteligenci vytvořit. Podle mého názoru se prostě snažil přilákat pozornost médií, ostatně to je pro něho a jeho firmy velmi důležité.

V jednom z rozhovorů jste řekl, že bude trvat ještě hodně dlouho, než se lidstvo dostane k pravé umělé inteligenci. Co máme rozumět pod pojmem ,,pravá umělá inteligence"?

Těch věcí, které se dnes označují pojmem "umělá inteligence", je spousta. Vždy se však jedná o algoritmy, které mají zásadní omezení, a pokud byste znal jejich princip, jen stěží byste je označil za inteligentní. Pokud například spočítáte průměrnou hodnotu deseti čísel tak, že je sečtete a vydělíte deseti, asi těžko řeknete, že jste právě sestrojil umělou inteligenci, která predikuje budoucnost. Pokud tedy nemáte startup, který se právě snažíte prodat.

Pravá AI, která se také označuje jako obecná AI nebo silná AI, by byl algoritmus, jenž nemá žádné zásadní omezení, pokud jde o schopnost učit se, alespoň v porovnání s člověkem. Takový algoritmus zatím neexistuje, a nezdá se, že bychom byli blízko jeho objevu.

Společnost Red Hat poukázala na to, že klíčovými technologiemi pro tento rok bude umělá inteligence a strojové učení. Jak vy osobně vnímáte odbornou i laickou debatu okolo umělé inteligence? Posunula se výrazněji kupředu, nebo stojíme stále na začátku?

Laická debata je momentálně velmi ovlivněna reklamou, která se šíří v mediích, kdy různé skupiny shání investory tak, že vydají bombastickou zprávu o nějakém novém převratném objevu. Dosažené výsledky jsou pak velmi nafouknuté, a v některých případech i prostě vymyšlené.

Na druhou stranu strojové učení se rozvíjí velmi rychle a je užitečné pro stále více oborů. Souhlasím tedy, že lze i letos očekávat další zajímavé aplikace a širší využití.

Před nějakým časem vědci z univerzity v Adelaide vyvinuli umělou inteligenci, která s velkou přesností předpoví, za jak dlouho pacient zemře. V jakých oblastech ještě může být umělá inteligence člověku v praxi užitečná?

Strojové učení má velmi blízko ke statistice, proto lze také sestavit různé zajímavé modely, které předvídají nejen jak dlouho budete žít na základě vašeho věku a profilu (co jíte, jak často sportujete a tak dále), ale i třeba který film by se vám líbil na základě vašich preferencí, nebo který výrobek si budete chtít koupit. Celkově vzato je strojové učení velmi úspěšné, když máte velmi velké množství dat a řešíte relativně jednoduchou úlohu, kterou lze vidět jako klasifikaci: rozhodnutí, zda nový email je spam či ne, nebo který objekt je nejspíše na obrázku a podobně.

Je podle Vás využitelná umělá inteligence i v oblasti kybernetické bezpečnosti?

Je to možné, můžete například sledovat chování programů nebo datový provoz na síti, a klasifikovat jej, zda se jedná o typické chování, nebo se děje něco podezřelého. Pokud tedy máte dost trénovacích dat.

Vaší dlouhodobou vizí jsou inteligentní osobní asistenti, kteří budou člověku kdykoliv ,,k ruce". Už se tomu postupně blížíme při existenci digitálních asistentek typu Siri či Alexa, nebo nás čeká k tomuto cíli ještě daleká cesta?

Ta moje vize je stále velmi vzdálená, ja bych si představoval opravdu inteligentního osobního asistenta, který se umí učit a chápe smysl toho, co říkám. Stav současné techologie pro toto není dostatečný, je třeba další výzkum.

Zabýváte se výzkumem strojového učení, pomohl jste výrazným způsobem vylepšit Google překladač, který se snaží už překládat smysl vět. Platí tedy, že matematika a jazyk k sobě mají blíž, než si myslíme?

Po desetiletích výzkumu v oblasti počítačové lingvistiky se ukázalo, že pro modelování a popis přirozeného jazyka nejlépe fungují relativně triviální modely, které jsou založené na několika jednoduchých rovnicích. Jedná se o tzv. umělé neuronové sítě, které jsem z velké části v této oblasti prosadil já. Tyto modely lze zároveň použít bez nějakých velkých změn pro mnoho jiných aplikací, například modelování mluvené řeči, predikci, na které video byste se nejraději podíval příště a tak podobně. Naproti tomu zde byly dříve pokusy vidět jazyk jako něco unikátního, a popsat jej speciálními modely, které vycházely právě z lingvistiky a ne matematiky.

Vytvořil jste tzv. word2vec model, který umí převést slova do vektorového prostředí. Mohl byste srozumitelně vysvětlit, jak tento model funguje a na jakém principu je vlastně založen?

Tento model analyzuje velmi rychle velké textové datasety a sestavuje vektorové reprezentace slov, což je vhodné pro další algoritmy strojového učení. Například dokáže projít celou českou Wikipedii v řádu několika minut. Slova umisťuje do mnohorozměrného prostoru tak, že slova která se často vyskytují v podobném kontextu v jazyce, budou blízko sebe. Dokonce je možné s natrénovanými vektory sestavovat rovnice, slavný příklad je třeba "Král - muž + žena", jejímž výsledkem je "Královna".

V současné době pracujete v týmu Facebook AI Research. Je podle Vás Česká republika ve výzkumu umělé inteligence v současné době konkurenceschopná?

Myslím, že se u nás dělá dobrý výzkum, jen poněkud pokulhává schopnost dosažené výsledky prodat ve světě. Vlastně i v rámci České republiky vědci ze stejného oboru často neví, co objevili jejich kolegové z jiné univerzity.

Jste předním vědcem, který se zabývá umělou inteligencí. Je ještě kromě toho nějaká oblast, kam směřuje Váš odborný zájem?

Umělá inteligence mě zajímá dlouhodobě, nicméně je to tak široký a otevřený obor, že těžko můžete kdy prostudovat všechna odvětví. Z těch v současné době méně známých směrů mě zajímá například studium komplexních systémů, umělý život a matematické modely evoluce.

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace