Mosty nejsou pouze spojnicemi, někdy zabíjí

Mosty nejsou pouze spojnicemi, někdy zabíjí
Popisek: Pohled na stav z dolní strany mostu v říjnu 2017. Šipky označují místa masivního zatékání do nosných částí mostu
20 / 08 / 2018, 14:00

Security magazín přináší rozhovor se soudní znalkyní a odbornicí na stavby Ing. Miloslavou Pošvářovou, Ph.D., která se vyjádřila k příčinám tragické havárie mostu 14. 8.2018 v Janově.

Dá se ze záběrů a fotografií z místa nějak určit, proč se mostní estakáda zřítila?

Odpovědět na otázku z několika málo zdrojů by bylo čirou spekulací, takže vám na ni neodpovím. Podle prvních informací, že došlo k sesuvu půdy a dokonce, že do pylonu uhodil blesk, to se mi zdá málo pravděpodobné a skoro trapné. Co mohu komentovat je stav mostu před jeho pádem. Udělala jsem si průzkum z GOOGLE.cz, z mapy a street view z října roku 2017 a sama jsem byla překvapena tristním stavem, kdy probíhaly opravy za plného provozu na mostě a ze stavu mostu.

A to se mosty mají opravovat za uzavřeného provozu? Tady by to asi nešlo.

To máte pravdu. Obecně se navrhují mosty na dálnicích a frekventovaných komunikací jako dvě samostatné konstrukce vedle sebe. Jeden most se opravuje, druhý se obousměrně pojíždí. Ten most za provozu šlo těžko kvalitně opravit. Nicméně jeden pylon již opravován byl, významně byly zesíleny závěsné kabely, což svědčí o problémech. Proč nebyly zesíleny vnějšími kabely i další pylony, to nevím. Možná neindikovaly takové poruchy. Nicméně rozsah závad je značný. Když to vezmu od vozovky, byla podélně tržená a rozevřená, masivně do mostu zatékalo, indikovalo to i možné porušení nosné konstrukce. Izolace mostovky byla nefunkční, výtoky z mostních závěrů které vůbec neplnily funkci ukazují na zatékání do oblasti kotvení lan. Pylon byl narušený svislými trhlinami a masivním zatékáním do lan.

most

Stav porušení a zatékání do pylonu, který se zřítil

 

Má Itálie ve srovnání s Evropou problém s údržbou mostů?

Celkem mě ten stav před rokem 2018 překvapil, ale samozřejmě nevím, jak dalece se závady během roku 2018 podařilo odstranit. Každý by si měl ale zamést před svým prahem. V Česku jsme měli během deseti let tři významné havárie mostů, dvě ve výstavbě a jedna zřícená lávka i s lidmi. Má Česko pověst země neudržovaných mostů? Jsou tyto havárie vyřešeny a viníci potrestáni? Nejsou, tak koho chceme hodnotit. Měli bych mít v pořádku naše záležitosti. To je naše ostuda.

Dají se kontrolou mostů odhalit všechny nedostatky a poškození mostů? Nebo je možné most pravidelně kontrolovat a přesto může spadnout? Vím, že je to dost odlišný most, ale Trojskou lávku v Praze také pravidelně kontrolovali, dokonce i několik týdnů před jejím zřícením.

Podle typu mostu nebo lávky musíte samozřejmě zvolit odpovídající způsob diagnostiky a údržby. Kontrolami a kvalifikovanou prohlídkou lze mnohé odhalit. Ale pro tuto činnost nastupuje odborná diagnostika. Musí být zvolena taková metoda, která poruchy odhalí. Pokud nemůžete zjistit rozsah porušení, máte pochybnost o bezpečnosti provozu, musíte most nebo lávku zavřít. K Trojské lávce bych řekla jen tolik, že způsob zvolené diagnostiky nebyl optimální a nemohl vést k odhalení počátku destrukce lávky.

most2

Detail zatékání a svislých trhlin pylonu

 

Jak se dá takovým haváriím předcházet? Lepší, pravidelnější kontrolou? Zdá se, že pádů mostů přibývá. Nemůže to být tím, že řada z nich byla postavena v polovině minulého století a dnes pomalu dožívají?         

V ČR existuje dostatečně dobrá metodika kontroly mostů, provádějí ji kvalifikovaní, odborně erudovaní lidé. Co napíší do protokolu z kontroly, je věc morální odvahy, nikoliv odbornosti. Havárií mostů přibývá a je to věc slabé kontroly při výstavbě v případech havárií během stavby. V případě realizovaných mostů a lávek je to věc údržby, plánování a finančních prostředků. A také věc politiků, kteří zasahují inženýrům do jejich práce. Je třeba, aby pokud tuto činnost dělají, byli trestně odpovědní a stíhaní. Potom to dělat přestanou. V poslední době se totiž stává, že politici si myslí, že všemu rozumí. A také rozhodují. A většinou chybně. Vina je potom na tom, kdo podepíše provoz

Ve dva roky starém odborném článku italský profesor stavebního inženýrství z Janovské univerzity upozorňuje, že most byl od počátku problematický. Hned dva roky po otevření si vyžádal zásadní údržbu. Na přelomu 80. a 90. let byl pak most doplněn o další závěsná lana a vyžadoval zásadní výjimečné opravy. Byla v polovině minulého století mostařina méně kvalitní?

Pokud stavíte atypické mosty, musíte plánovat zvýšené náklady na jejich sledování a údržbu. Obtížně můžete odhadovat rizika, protože jak vypovídá název „atyp“, nedodržujete mostařská pravidla, stavíte něco nestandardního, a chybami se i mostaři učí. Aby se příště chyby neopakovaly, musí nějaký most spadnout. Není to cynické, je to smutné a je to věcí osobní odvahy s tím dál žít. Realizovanou zásadní opravu vidím pouze v jednom případě pylonu. Mostní závěry jsou ve stavu rozpadu. Dál jsou zasanované betony, ale do nich není vidět. Mostní izolace opravena není.

Je běžné, že pod takhle vysokými mosty stojí stavby, byť třeba jen skladiště, jako tomu bylo v Janově? Například přímo pod Nuselským mostem, který by s tímhle snesl srovnání, domy nejsou.

Pod Nuselským mostem samozřejmě domy jsou, protože tak vysoký most by nepadal přímo dolů, ale do stran. Navíc máte v mostu metro, takže riziko je ještě větší. Nicméně jak chcete zajistit výstavbu mostů ve městech, která nejsou na rovině a mají výškové zlomy jinak? Jediná cesta je stavět osvědčené typy mostů, pro každý směr jízdy jeden, aby byla možná jejich oprava v každém směru samostatně. K tomu plánovat kvalifikovanou diagnostiku a plán oprav. Jestli se to děje v případě Nuselského mostu nechci ani neumím komentovat. Neznám aktuální stav.

most3

 Pohled z dolní strany zřícené části mostu se stopami zatékání

 

Ministerstvo dopravy v tiskové zprávě uvedlo, že žádný český dálniční most není v havarijním stavu. Jak moc se dá takovému prohlášení věřit?

V tiskových zprávách můžete uvádět cokoliv. Realita je většinou jiná. Já aktuální stav neznám, ale v roce 2013 jich několik ve stavu 5 a 6 bylo a nejen na dálnicích. Taky se ten stav mohl zhoršit nebo zlepšit. Mimochodem, jak chcete hodnotit stav Prackovické estakády na dálnici D8, který se musel v jednom směru zavřít ihned po otevření v roce 2016, protože došlo k pohybu Pražské opěry? To není havarijní stav? Pokud to není havarijní stav, kde se získaly finanční prostředky na sanaci opěry? Takže se to muselo zdůvodnit havarijním stavem. A jen tak mimochodem, kdo je za tento stav odpovědný? Proč sanaci opěry platí daňový poplatník? Nebylo by dobré, kdyby se v tiskových zprávách uváděly tyto informace?

Nepřehlédněte na Security magazínu: Historie - vnímáme dějiny v souvislostech a nadhledem. Sledujte nejdůležitější okamžiky historie. S námi víte více

 

 

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace