Na koho se zapomnělo: Vojáci vrtulníky dostanou. Na řadě je policie a integrovaný záchranný systém

Na koho se zapomnělo: Vojáci vrtulníky dostanou. Na řadě je policie a integrovaný záchranný systém
Autor fotografie: Hvhv; volné dílo|Popisek: AW101 tokijské metropolitní policie
25 / 09 / 2020, 11:00

Cokoli si kdo myslíme o rozhodnutí Ministerstva obrany pořídit pro Vzdušné síly Armády České republiky dvanáct amerických vrtulníků systému H-1, a odhlédneme-li od nákladů a komplikací nákupu těchto strojů, je jisté, že se armádě dostanou do výzbroje moderní a výkonné vrtulníky. Téma Venomů a Viperů, resp. náhrady dosluhujících Mi-35, do jisté míry zastínilo jinou akvizici. O té se psalo před dvěma lety v souvislosti se zkušenostmi, které udělala Policie České republiky při cvičení Démon 2018: pořízení dvou těžkých vrtulníků Ministerstvem vnitra pro potřeby zásahových jednotek a obecně pro jejich využití složkami IZS.

Nakrátko se případ nedostatku policejních vrtulníků vynořil v přímé souvislosti s rozhodnutím nakoupit víceúčelové vrtulníky Venom a bitevní Viper loni v listopadu. Premiér Babiš tehdy zauvažoval, že by se vyřazované Mi-35 (Mi-24V) mohly po úpravách dostat do leteckého parku Policie České republiky, a sloužit u protiteroristické jednotky. Kromě okamžitých vtipů na téma, že by se bitevní vrtulníky mohly hodit ke stíhání pirátů na D1, přišla neprodleně z Ministerstva vnitra pádná odpověď: Policie o takové vrtulníky nemá zájem.

Nápad se neujal, nejen protože Mi-35 s kapacitou osmičlenného výsadku nemůže vyřešit problém Policie ČR s nedostatečnou kapacitou vlastních vrtulníků, ale také proto, že kromě pokročilého věku této techniky sovětského původu je jedním z důležitých důvodů její náhrady u armády snížení závislosti na Rusku. Armáda dosud používá také jiné ex-sovětské vrtulníky: víceúčelové Mi-17, které budou zanedlouho (v letech 2004-2006) vyřazeny též, a mladší Mi-171Š (s nimiž počítá až do roku 2035) - a ty zmínil loni v listopadu ministr vnitra Hamáček jako teoreticky přijatelnější variantu, pokud by měla Policie ČR využít armádních prostředků. Armáda s nimi však počítá a nemohou být stabilním řešením situace.

Absenci těžkých víceúčelových vrtulníků v policejním letectvu a obecně u složek IZS jako problém odhalilo nejen protiteroristické cvičení Démon 2018. Útvar rychlého nasazení (URNA) tehdy nacvičoval vysvobození velkého počtu rukojmí při přepadení muzikálového představení čtyřiceti teroristy. Cvičení se účastnilo na 2000 komparzistů. Bylo nasazeno 400 policistů, čtyři vrtulníky Bell 412 Letecké služby Policie, zásahová vozidla a další technika. Zasahující týmy URNA musely být na místo převáženy kvůli nedostatečné kapacitě vrtulníků po částech. Řešením takové situace je zásah vedený převážně po zemi, což není vždy možné, nebo vypůjčení větších vrtulníků od AČR, a nebo nákup dvou velkých vrtulníků, které takové potřeby Policie pokryjí, a současně je bude možné využít i pro další úkoly v rámci IZS.

O nedostatečné kapacitě pro účely nasazení URNA se ovšem nepsalo poprvé až v roce 2018. Když došlo v únoru 2015 v Uherském Brodě k hromadné vraždě osmi hostů restaurace, dostala se na místo zásahová jednotka až se značným zpožděním, protože se přesunovala po silnici. Armádní vrtulník s dostatečnou kapacitou totiž není k dispozici kdykoli. Jeho využití policií lze předjednat pro účely cvičení nebo plánované akce, ale když přijde náhlá a nečekaná událost, může se takový "systém" ukázat jako těžkopádný a neefektivní. "Policie nemá velkokapacitní vrtulník, ačkoliv o něj v minulosti opakovaně žádala. Nedostala na něj peníze," řekl tehdejší policejní prezident Tomáš Tuhý.

Teprve po vyhodnocení cvičení Démon 2018 podpořila v prosinci 2018 vláda záměr pořízení dvou těžkých vrtulníků pro potřeby Policie ČR, vyčlenila na ně prostředky pro rok 2021, a počítala s celkovou cenou 3,6 - 4 miliardy korun, a s jejich dodáním 1,5 - 3 roky po podpisu smlouvy. Trh nabízí řadu možností, které bude muset Ministerstvo vnitra podle požadovaných parametrů vrtulníků vyhodnotit. Vrtulníky této kategorie nabízejí společnosti Airbus (AS332 Super Puma nebo EC725 Caracal), Leonardo (AW101) nebo Sikorski (S-92). Všechny jsou využitelné jak pro přepravu dostatečně početných týmů zásahových jednotek tak například pro efektivní hašení požárů ze vzduchu nebo evakuaci osob z ohrožené oblasti, apod.

Ať se již Ministerstvo vnitra rozhodne pro jakékoli řešení, určitě by problém, o kterém policie mluví déle než pět let, neměl zapadnout. Armáda České republiky své nové (a velmi dobře zaplacené) vrtulníky dostane - Policie České republiky a Integrovaný záchranný systém obecně by neměly zůstat stranou. A těžké vrtulníky mohou být potřeba kdykoli. Zločinci a živelné katastrofy se neptají a nepočkají, až budeme připraveni.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.