Autor fotografie: GetArchive / Public domain|Popisek: Ukrajinské speciální síly
Na levém břehu řeky Dněpr v Chersonské oblasti provádějí ukrajinské jednotky úspěšné operace a vyvíjejí tlak na ruské okupanty. Otázkou je, jak jsou ukrajinské pozice pevné.
Podle Ukrajinců se daří realizovat stále více úspěšných operací na strategicky důležitém levém břehu řeky Dněpr. To v sobě zahrnuje vyloďovací operace, výsadky, letecké i pozemní akce, kde spolupracují všechny složky ukrajinské armády. Na podzim byly ukrajinské průzkumné a sabotážní opearce prováděny zejména v noci pomocí speciálních přístrojů pro noční vidění.
Zajímavé je, že kromě vyčleněné speciální jednotky pro říční operace se v září na Dněpru objevily i další speciální skupiny včetně jednotky zvláštního určení „Ljubart“. Od podzimu tohoto roku pak ukrajinské jednotky zintenzivňují svou aktivitu v této oblasti. Ve dnech 17.-18. října došlo k taktickému vylodění průzkumných a sabotážních skupin z 35. a 36. brigády na levém břehu Dněpru, poblíž železničního mostu Antonov, v oblasti obcí Pojma a Piščinavky.
Ukrajinské námořnictvo uvedlo ve svém prohlášení, že ve spolupráci s dalšími jednotkami se podařilo získat opěrné body na důležitých předmostích. Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak již dříve prohlásil, že na levém břehu Dněpru se podařilo zbudovat předsunuté body.
Dobytí určitých opěrných míst a držení některých důležitých pozic na levém břehu potvrzuje také ve své zprávě Americký Institut pro studium války (ISW), který od začátku války podrobně monitoruje situaci a přesuny vojsk. Minulou neděli prohlásila ukrajinská armáda, že zatlačila ruské jednotky zpět o ,,tři až 8 km".
Nicméně i když jsou předmostí pod intenzivní dělostřeleckou palbou, zahrnující v to i útoky dronů, ukrajinským jednotkám se je zatím daří držet pod svou kontrolou. Musí však čelit dalším útokům. Otázkou tak zůstává, do jaké míry jsou pevné ukrajinské pozice právě na předmostích.
Intenzivníboje tak stále probíhajív oblasti obce Krynki, ukrajinská strana se snaží udržet a propojit předmostí na řece, zatímco ruská strana podniká protiútoky s úmyslem je zničit, nebo alespoň zablokovat v jejich současných pozicích. Jedním z cílů zmíněných operací je pak vytlačit Rusy co nejdál od pravého břehu, aby byli ochráněni civilisté od neustálého ostřelování ze strany ruské armády.
Co by to v praxi znamenalo, kdyby se dařil další postup? Tím, že Ukrajinci zatím drží důležitá předmostí na levém břehu řeky Dněpr, by umožňoval ukrajinským jednotkám rozsáhlejší ofenzivu na jihu směrem do okupované části Chersonské oblasti a další možný průnik či průlom do ruských pozic.
Současně by však taková protiofenziva vyžadovala pochopitelně větší přísun lidské síly a obrněných vozidel, protože na Ukrajině nastala zima, a je třeba tedy počítat s bažinatými podmínkami. Rusko pak aktivita obránců zejména na levém břehu Dněpru znepokojuje a domnívá se, že Ukrajinci se mohou chystat k větší vojenské operaci.
Výše zmíněné akce tak dokazují, že ukrajinská protiofenziva, spuštěná před několika měsíci s cílem osvobodit všechny okupované oblasti, má alespoň nějaký hmatatelný výsledek, a že jako celek tedy nebyla neúspěšná, jak ji hodnotí i řada vojenských odborníků na Západě.
Každopádně Ukrajinci musejí na druhé straně počítat s tím, že v zimních podmínkách bude jejich postup přirozeně pomalejší, i co se týče přesunu obrněných vozidel, a tento stav Rusům jako obráncům nahrává, protože se stihnou mezitím opevnit a na případné rozsáhlejší útoky se dobře připravit.
Zdroj: Defence 24, The Guardian