.jpg)
Autor fotografie: Flickr.com|Popisek: migranti
ROZHOVOR
Známý spisovatel Benjamin Kuras poskytl Security magazínu exkluzivní rozhovor.
Pane Kurasi, jste širší veřejnosti znám svými protiuprchlickými postoji. Migrační vlnu jste v jednom rozhovoru označil za invazi. Kým je podle Vás tato invaze řízena?
Nemám žádné „protiuprchlické postoje“, jakými bych mohl být „znám široké veřejnosti“, nikdy jsme nic takového nevyslovil. Mnohokrát jsem napsal, že uprchlíkům – tedy osobám perzekvovaným za víru nebo politickou příslušnost a ohrožených na životě – se pomáhat musí, podle platných mezinárodních azylových zákonů. Začněme prosím konečně rozlišovat mezi uprchlíky a migranty. Také mezi migranty z regionů, kde se válčí a ničí obydlí na jedné straně a migranty, kteří si prostě přicházejí z chudých regionů do Evropy polepšit. Pak také mezi migranty legálními a ilegálními. A ještě taky mezi migranty, kteří přicházejí se naší civilizaci přizpůsobit a dát se do práce a těmi, kdo si jen přicházejí vybírat státní podporu na naši útratu. A pak také kategorií těch, kteří přicházejí s úmyslem škodit. Že i té třetí kategorie je dostatečný počet a že tento úmysl dávají do praxe, vidíme po celé západní Evropě téměř denně. Uprchlictví v invazi měníme právě tím, že mezi nimi nerozlišujeme a pouštíme sem statisíce „neuprchlických“ migrantů, nad nimiž ztrácíme přehled. A o nichž už máme dostatek důkazů, že chtějí moderní demokracii přeměnit na středověký islámský stát. Tím nerozlišováním jsme si svázali ruce a zároveň uškodili opravdovým uprchlíkům. Tím, kdo tu invazi řídí zvenčí (kdo ji financuje, od koho uprchlíci berou vysoké částky na převoz, atd.) si nemusíme tolik lámat hlavu, jako tím, kdo či co ji řídí zevnitř. Dnes se třeba už ví, že na přivážení ilegálních migrantů prakticky od libyjských břehů do jižní Itálie aktivně kolaboruje několik mezinárodních „neziskovek“ včetně třeba „Lékařů bez hranic“, ve spolupráci s italským námořnictvem a mafií a s nepřímým krytím z bruselských institucí, které vydaly zákon zakazující stíhání osob a posádek podílejících se na záchraně životů, i kdyby se dopouštěly trestných činů. A trestným činem samozřejmě je už jen ten samotný převoz ilegálních migrantů na území EU. Dokud se toto nezastaví, migrace bude pokračovat, řízená kýmkoli, kdo na tom vydělá, ekonomicky nebo politicky. Bude nezvládatelná, počty migrantů porostou a Evropa se zničí.
Mělo by se uprchlíkům pomáhat, alespoň některým?
Syrská vláda upozorňuje, že za peníze potřebné na jednoho uprchlíka v Evropě, bychom pomohli šesti uprchlíkům v bezprostřední bezpečné blízkosti míst, odkud museli prchat. Čili kromě toho, že mrháme penězi, znesnadňujeme pomoc velkým počtům skutečně strádajícím. Několikrát jsem už taky navrhl, aby místo převozu na evropský kontinent byli všichni migranti (včetně legitimních uprchlíků) ubytováni na středomořských ostrovech (Řecko jich má několik stovek, Itálie desítky). Věnovala by se jim základní péče, identifikovali by se kdo je kdo a podle toho by se pak přijímali do zemí, které je chtějí nebo i potřebují, nebo vraceli zpět, či zůstávali opečováváni tam, dokud se nezjistí, do které kategorie patří. Podíly by se na tom všechny evropské státy (nejen EU, ale všechny, jichž se to týká), finančně i personálem. Uprchlíkům by se zároveň umožnila na místě výdělečná práce, vzdělání, výuka řemesel. Nebyli by okamžitě vystaveni kulturnímu šoku náhlého střetu s evropskými zvyklostmi, mohli by se s nimi seznamovat pozvolna. Tento návrh nabízím už tři roky. Když jej loni převzal a veřejně vyslovil prezident Zeman, česká média ho označila za blázna. To, že i jeho vyslovení tohoto návrhu evropské vládnoucí elity ignorovaly, by svědčilo o tom, že tato kolonizace Evropy a její „transformace“ v středověkou anarchii je jejich politickým programem.
Souvisí v této souvislosti bezprostředně migrační vlna s teroristickými útoky v Evropě?
To je jako otázka, zda bláto souvisí s deštěm.
Lze se vůbec nějakým účinným způsobem bránit teroristickým útokům, když například německé či francouzské tajné služby pouštějí z hledáčku potenciální teroristy?
To není otázka pro spisovatele, nýbrž pro bezpečnostní služby, minstry obrany a vnitra a velitele armády a policie.
Jste také dlouhodobým kritikem islámu. Dá se odlišit takzvaný umírněný islám od toho radikálního, nebo je radikální islám pouze politickou formou či vyjádřením islámu?
Samozřejmě, že se odlišit dá, tak jako se dá odlišit starověká náboženská literatura od moderní civilizační koexistence. Všechna ostatní náboženství odložila anticivilizační příkazy, jako kamenování nevěrnic, zabíjení homosexuálů, perzekuce jinověrců a podobně, do šuplíku a vnímá je jako literaturu a historii. Bývaly doby, kdy totéž dělal i islám, nebo některé jeho proudy. Je naše vina, že mu na svých územích dovolujeme je znovu praktikovat, jak bychom to nedovolili žádnému jinému náboženství.
Myslíte si, že je správné zakázat některé ,,praktické" projevy islámu, jako například zákaz burek?
Samozřejmě. Burka a nikáb jsou jednak uniformy dávající domorodcům najevo přítomnost radikalizovaného islámu, čili islamizační zbraně, jednak zahalují identitu, jsou tedy i rizikem bezpečnostním. Nedávno je zakázalo islámské Maroko.
Ve Vašich knihách se zabýváte i otázkami možného pádu západní civilizace. Může ji v krajním případě způsobit například rozpínavost islámu, nebo se do toho mohou promítat i jiné příčiny?
Ty jiné příčiny už se promítají několik desítek let, výsledkem je nové totalitní myšlení přikazující toleranci ideologie postavené na netoleranci, zakazující disent, dehonestující klasický konzervatismus, lásku k vlasti, k vlastní kultuře a tradicím. A oslabující přirozený lidský pud sebezáchovy. Kdyby tato nová verze marxistického univerzalismu neovládala na Západě myšlení milionů pseudohumanismem postižených západních lidí, žádný problém migrační ani islamizační bychom neměli a islám by pro nás byl kulturní kuriozitou a gastronomickým požitkem.
Domníváte se, že je islám reformovatelný jako například křesťanství, které si svou obrodou prošlo, nebo to z principu možné není?
Reformovatelný ne, ale udržitelný ve stejné kleci jako ostatní náboženství, pod důsledně nestrannou sekulární vládou. Tím, že se mu nedovolí, co se nedovoluje jiným. Křesťanská reformace taky nebyla reformací posvátných textů, nýbrž reformací lidského chování. Čili omezením surovostí, které si jedni či druzí mysleli, že smějí či dokonce musí dělat, protože jim to ten či onen verš nějaké posvátně knihy doporučuje, schvaluje, či přikazuje. Ale podrobnější odpovědi si můžete přečíst v mých nejnovějších knížkách Jak zabít civilizaci a Poslední naděje civilizace.
Čím si vysvětlujete nedávnou vlnu fyzických útoků na Východoevropany (Poláky i Čechy) ve Velké Británii?
Prudkým nárůstem cizineckých počtů a nervozitou některých Britů, jejichž domov se změnil k nepoznání, kteří kolem sebe všude slyší cizí jazyky, vidí cizí zvyky, připadají si doma jako cizinci. Podobné nervozitě by při takových počtech propadl každý národ. A neříkal bych tomu „vlna“, bylo to několik desítek případů.
Myslíte si, že Brexit může mít v Evropě dominový efekt a bude přibývat dalších ,,exitářů" v dalších zemích, nebo jsou tyto snahy mimo realitu?
Počkejme, zda letos zvítězí ve Francii Le Penová, v Holandsku Wilders a v Itálii Grillo...Pak by se to mohlo začít sypat.
Benjamin Kuras (*1944) je přední český, spisovatel, dramatik, překladatel a publicista žijící ve Velké Británii. Autor mnoha knih o náboženství, historii, ale také gastronomii či filozofii. Z jeho díla jmenujme například: Jak přežít padouchy, Antonín a František jsou naživu, Soumrak bílého muže, Bláhové snění o světě bez padouchů a mnohé další.