Na Rusko dopadají ekonomické sankce, rubl se propadá. Putinův režim se na Ukrajině dopouští barbarství, říká poslanec Růžička

Na Rusko dopadají ekonomické sankce, rubl se propadá. Putinův režim se na Ukrajině dopouští barbarství, říká poslanec Růžička
Autor: foto: redakce, ČT|Popisek: Události a komentáře, ČT 25. února
28 / 02 / 2022, 14:45

Podle BBC se v pondělí ráno rubl propadl oproti americkému dolaru o více než 40 %. Sankce západních zemí, které důrazně prosazovala mj. česká vláda Petra Fialy s podporou parlamentní opozice, zahrnují týden intenzívně diskutované odpojení části ruských bank od mezinárodního systému SWIFT. Moskevská burza neotevřela. Kreml údajně chystá odvetná opatření mj. za ochromení letecké dopravy uzavřením vzdušného prostoru západních zemí ruským aerolinkám. O možných a vhodných reakcích Západu na ruskou agresi na Ukrajině diskutovali v pátek v Událostech a komentářích ČT poslanci a senátoři.

Analytici po vyhlášení posledního balíčku sankcí proti Rusku očekávají, že v Rusku prudce porostou ceny zboží. Zmrazení rezerv zásadně omezí možnosti ruské centrální banky reagovat na propad domácí měny, a současně omezí možnost Ruska nakupovat. Odstřižení od systému SWIFT se dotkne nejen mezinárodních plateb, ale také Rusů, kteří platí kartami vydanými západními bankami. Kromě paralelního domácího systému platebních karet bude posledním útočištěm hotovost. Hodnota rublu se ale bude dál propadat.

Tvrdost mezinárodních sankcí, jejichž efekt se nicméně teprve projeví a zřejmě nemůže mít okamžitý efekt v podobě žádoucího zastavení bojových operací, je mj. důsledkem zásadové a důsledné politiky české vlády Petra Fialy, která se v tomto ohledu těší podpoře parlamentní opozice: "Chceme být konstruktivní opozice, podporujeme vládu v tom, co dělá. Nesnažíme se hledat nějaké chyby. Chceme, aby Česká republika i na politické scéně byla jednotná, a podporujeme kroky vlády," uvedl v pátek v pořadu České televize poslanec hnutí ANO a místopředseda sněmovního Výboru pro obranu Pavel Růžička, podle něhož se Rusko na Ukrajině dopouští barbarství a obrovského zločinu. K těm nejtvrdším možným sankcím vyzval také místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL), který řekl, že pokud si nyní vybereme mezi blahobytem a bezpečností blahobyt, přijdeme časem o bezpečnost. Sankce musejí být podle něj jasné, srozumitelné, tvrdé a mají přijít hned.

Podle ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové (TOP09) je přesně toto postojem České republiky. Premiér Fiala je v tomto podle jejích slov naprosto zásadový a patří mezi ty, kteří spoluvytvářejí jednotu zemí EU a NATO.

Složitá jednání jsme sledovali v uplynulých dnech. Podle premiéra Fialy byl na mezinárodním poli z hlediska sankcí proti Rusku znát rozdíl v přístupu mezi zeměmi, které nemají, a které naopak mají historickou zkušenost se sovětským vměšováním do svých záležitostí. Neplatí to paušálně o všech zemích. Velmi kategorický postoj ostatně zaujímá od začátku krize Velká Británie, která také mezi prvními poskytovala Ukrajině konkrétní vojenskou pomoc. A ani o Německu nelze říci, že by nemělo s ruskou politikou svou historickou zkušenost. I Německo nakonec uznalo potřebnost tvrdé reakce, přičemž kromě souhlasu se sankcemi oznámil kancléř Scholz prudké navýšení obranných výdajů pro letošní rok o 100 miliard eur.

Otázka vojenské pomoci Ukrajině byla v pátek rovněž tématem diskuse. Podle předsedy Výboru pro bezpečnost a člena Výboru pro obranu Pavla Žáčka (ODS) má ukrajinská strana v ruce seznamy materiálu, který může Česká republika či Armáda České republiky poskytnout, a vybírá si, co je pro ni vhodné. Současně příslušné české orgány hledají a nalézají efektivní cestu, jak pomoc na Ukrajinu dopravit, což jsme sledovali v podobě vypravení vlaků s poskytnutým materiálem. Šlo mj. o odkaz na jisté zaváhání či nedorozumění ohledně dodávky daru dělostřelecké munice v podobě 4000 granátů ráže 152 mm.

"Nechci kritizovat rychlost dodávky munice na Ukrajinu. Je to složité, to my jako opozice chápeme (...) S tím, co dělá vláda, se specifikací materiálu, který Ukrajina bude potřebovat, souhlasím. Ukrajina si musí vybrat, co chce. My jim nemůžeme poskytnout systémy, které nebudou umět obsluhovat," komentoval to Pavel Růžička. A tento rozměr, tedy dodávky materiálu ihned a snadno ukrajinskými ozbrojenými silami využitelného, měli za podstatný také ostatní účastníci diskuse. "Pokud chceme podpořit obranu Ukrajiny účinně, nikoli jen slovy, tak tam máme dodat veškeré vybavení, které je potřeba, které teď na místě může být užitečné," řekl předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.

Dalším tématem byla otázka omezení počtu ruských diplomatů či dokonce případné uzavření ruské ambasády v Praze. Snížení počtu pracovníků dále nad rámec uzavření konzulátů v Brně a Karlových Varech by poslanci podle Pavla Žáčka podpořili, ale komunikační kanál s Ruskem v podobě velvyslanectví bychom si měli ponechat. Připomněl, že kromě Ruska se agrese na Ukrajině podílí také Bělorusko, a jeho aparát v ČR by měla postihnout podobná opatření jako ten ruský. Pavel Růžička k tomu dodal, že by byl směrem k ruské ambasádě "hodně radikální". Ruskou agresi označil za bezprecedentní. V tom jej podpořil senátor Petr Holeček (STAN), podle něhož sice nejsme ve válce s Ruskem, ale podle ruských reakcí je zřejmé, že nás za nepřátele považuje.

S omezením počtu diplomatů vyjádřil souhlas také Jaroslav Bašta (SPD), bývalý velvyslanec v Rusku (2000-2005) a na Ukrajině (2007-2010). Omezení diplomatického zastoupení jak českého v Rusku, tak ruského u nás považuje za adekvátní krok. Naopak omezovat ruské občany by považoval za neadekvátní, zejména proto, že část z nich je v České republice právě proto, že je vůči Putinovu režimu v opozici.

Účastníci diskuse se věnovali také otázce našeho členství v Severoatlantické alianci, které nám současně přináší bezpečnostní záruky, ale také nás v určitém ohledu omezuje. "Naše členství v NATO pro nás znamená určitý politický limit. My nemůžeme poslat vlastní vojáky pomoci přímo na Ukrajinu tak, jak v podstatě vyzýval ukrajinský prezident, to je v zásadě náš handicap. Protože nechceme dostat NATO do přímého bezprostředního střetu s Ruskou federací, s jadernou velmocí. Ukrajinská armáda dnes hrdinsky bojuje nejen za svou vlast, ale za budoucnost Evropy," řekl Pavel Žáček, a shodl se s poslancem Růžičkou, který řekl: "Nic jiného než materiální pomoc nemůžeme poskytnout, nechceme-li zavléct Českou republiku do války s Ruskem."

Vláda po dřívějším schválení daru vojenského materiálu Ukrajině ve výši 220 milionů korun v neděli schválila další dar tohoto typu v hodnotě 400 milionů korun. S vojenským materiálem byly na ukrajinskou hranici vypraveny již dva vlaky.

Zdroj: Česká televize, BBC

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace