Na ruský útok jsme se chystali desítky let, říká finský generál

Moje země se několik desetiletí připravovala na odražení ruského útoku. Pokud na to dojde, postavíme se na tvrdý odpor, řekl generál Timo Kivinen, velitel finské armády.

"Finsko se připravuje na ruský útok po celá desetiletí a je připraveno vzdorovat, pokud k němu dojde," řekl generál Kivinen agentuře Reuters. Kivinen mimo jiné zdůraznil, že jeho země systematicky rozvíjí obranné schopnosti „speciálně pro tento typ vojenské operace, která se provádí na Ukrajině, s masivním využitím palebné síly, obrněných sil a letectva“.

Podle agentury Reuters může Finsko s 5,5 miliony obyvatel postavit armádu 280 000 vojáků z 870 000 vycvičených záložníků. Ve Finsku stále platí základní vojenská služba pro muže.

Video: YouTube

Finsko spolu se Švédskem oznámilo svůj záměr vstoupit do NATO poté, co Rusko zaútočilo na Ukrajinu.

V květnu mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že „přistoupení Finska k NATO ohrozí Rusko“. Další rozšíření NATO neudělá náš kontinent stabilnější a bezpečnější, dodal ruský mluvčí. Řekl také, že Rusko provede speciální analýzu, ,,aby vypracovala opatření nezbytná k zajištění své bezpečnosti". Tiskovou mluvčí ruského ministerstva zahraničí Zacharovovou patrně výše uvedená slova finského generála uvedou do stavu zuřivosti a můžeme se jen těšit, jaké perly z ní vypadnou.

Finsko vedlo již dvakrát válku proti SSSR. První konflikt známý jako Zimní válka (30. listopadu 1939 – 13. března 1940) skončil úspěchem Finů, kteří sice ztratili část svého území, ale odrazili mnohem početnější jednotky Rudé armády.

Tři dny po začátku německé agrese proti SSSR v létě 1941, Sověti bombardovali finská města a letiště. Výsledkem bylo, že Finsko vyhlásilo válku SSSR a získalo zpět část Karélie, zabavené během zimní války. Konflikt přešel do zmrazené fáze. Teprve v létě 1944 byli v důsledku sovětského útoku Finové vytlačeni z linie Mannerheim a přístavu Viipuri. Rudá armáda však obranu zcela neprorazila a nevstoupila do operačního prostoru Finska.

Takzvaný Pokračovací válka skončila moskevským příměřím podepsaným 19. září 1944.

Finsko se vzdalo částí Karélie a Sally a také některých ostrovů ve Finském zálivu. Nové příměří navíc předalo Sovětskému svazu také město Petsamo a poté bylo Finsko nuceno pronajmout si poloostrov Porkkala na dobu padesáti let (nakonec byla oblast vrácena pod kontrolu finské vlády Chruščovem v roce 1956). Finové navíc museli platit válečné reparace a byli jedinou zemí, která splnila své závazky vyplývající z Pařížských mírových smluv z roku 1947.

Zdroj: tvp.info