Autor fotografie: Redakce|Popisek: Kurz obranné střelby na kryté střelnici firmy Army Arms v Liberci
Opravdu stačí „jen vytáhnout zbraň, zamířit, zmáčknout spoušť a hotovo"? Opravdu to "nic není"? Tak jsme si vyzkoušeli, jak (ne)umíme ovládat zbraň.
Většina lidí, kteří vlastní zbraně je přesvědčena, že se v přestřelkách a použití zbraně vyzná. Mají přece zbrojní průkaz a zbraň. Na střelnici chodí a terč zasahují celkem přesně. Tak jaký by mohl být problém použít zbraň v praxi, stačí „jen vytáhnout, zamířit, zmačknout spoušť a hotovo. To nic není.“ A navíc, viděli spoustu akčních scén ve filmech, tam je tak jednoduché zasáhnout protivníka a jedinou střelou jej eliminovat a vyřadit z boje.
Realita je jiná než výcvik na střelnici
Ti, kteří mají „tu smůlu“, že se v reálném světě dostali do střetu s ozbrojeným protivníkem, ví, že skutečnost je úplně jiná než na střelnici. Nic není jako ve filmu. Nic není jako na střelnici, kde střílíte v klidu, bez stresu a kde vše, co děje kolem střelby je pomalé, klidné a rozvážné. V reálné konfrontaci však všechno probíhá velmi rychle a často až po střetu vám dochází, co se vlastně stalo. Nemáte čas přemýšlet nad úchopem zbraně, střeleckým postojem, dýcháním. Často je problém už v samotných instruktorech střelby, většinou se jedná o lidi, kteří umí velmi dobře ovládat zbraň, mají ocenění z různých střeleckých soutěží, ale celý život střílí pouze do papírových terčů a střet s realitou znají také jenom z filmu.
Kde ale instruktora se skutečnou střeleckou praxí najít?
Naši redakci zaujala nabídka společnosti Thor Tactical na kurz obranné střelby. O této společnosti jsme zjistili, že je založena bývalými příslušníky SOG (Útvaru speciálních operací Vojenské Policie) a její instruktoři jsou výhradně bývalý příslušníci speciálních jednotek armády a policie, tedy chlapi, kteří si skutečně prošli reálnou konfrontací, takže by měli vědět, o čem mluví.
Kurz probíhal na kryté střelnici firmy Army Arms v Liberci, kterou si pro tento účel pronajímají. Hned na úvod jsme se dozvěděli, že na rozdíl od běžného střeleckého výcviku, který probíhá nejčastěji na vzdálenost od 7 do 45 metrů, probíhá 85 % reálná konfrontace na vzdálenost menší než 6 metrů. A není to náhoda. Ve většině případů, kdy došlo k usmrcení policistů, byla právě vzdálenost od útočníka do tří metrů, někdy došlo k usmrcení z těsné blízkosti. A právě těmto podmínkám je celý kurz přizpůsoben. Hned v úvodu kurzu jsme byli seznámeni s tím, že nás budou celý den jenom honit, řvát na nás a snažit se nás dostat pod psychický i fyzický stres. Budou se nás snažit dostat do situace, která se co nejvíce podobá realitě.
Řev, stres a potom střelba
Při výcviku jsme byli rozděleni do dvou skupin, které se pravidelně střídaly. Jedna skupina se pohybovala přímo v prostorech střelnice, kde probíhala různá střelecká cvičení. Stříleli jsme na vzdálenost do jednoho metru, stříleli jsme na dotykovou vzdálenost. Stříleli jsme v různých polohách po zátěži a za různých světelných podmínek. Celý den na nás opravdu jen řvali, strkali do nás, museli jsme dělat dřepy, přenášeli jsme bedny s municí. Zkrátka ani jedno cvičení neprobíhalo za ideálních podmínek a v klidu.


Druhá skupina se trénovala, jak reagovat na útočníka se střelnou zbraní nebo nožem při konfrontaci na vzdálenost do 1,5 metru. Překvapením pro nás bylo, že jsme nebyli schopni včas zareagovat a tasit zbraň, kterou jsme měli u pasu. Rada instruktorů byla jasná „Nejdříve musíte dostat pod kontrolu protivníkovu ruku se zbraní a až pak tasit.“ Aby se výcvik co nejvíce blížil realitě, používali jsme airsoftové zbraně, takže jsme si kromě nových informací odvezli i pár modřin.

Modřiny, fyzická i psychická únava, ale také spokojenost
Po celodenním výcviku jsme byli patřičně utahaní, třásli se nám ruce, ale jinak jsme byli spokojení. Kurz splnil naše očekávání, ukázali nám nové věci, vysvětlili jak reagovat i na co se připravit. A především jsme poznali, že je velký rozdíl mezi výcvikem a realitou, kdy po nás útočník bude střílet s úmyslem nás zabít. Že jsme nebyli spokojeni sami, nám potvrdili i reakce dalších účastníků při závěrečném vyhodnocení.

Foto: redakce (za kvalitu se omlouváme)