Nad zákonem o bezpečnostních službách není shoda. Může to dopadnout jeho opětovným zamítnutím, říká exposlanec Lank

Nad zákonem o bezpečnostních službách není shoda. Může to dopadnout jeho opětovným zamítnutím, říká exposlanec Lank
Autor fotografie: foto: Martin Lank
30 / 08 / 2022, 13:00

Nově připravovaný zákon o komerční bezpečnosti v ČR nemá šanci na úspěch, pokud nebude připraven ve shodě s profesní komunitou a bezpečnostními složkami státu. Tak hodnotí dosavadní dění okolo zákona o bezpečnostních službách bývalý poslanec Martin Lank. Konstatuje rovněž, že nová legislativa musí mít zacíl kultivaci trhu a vyvážení povinností a pravomocí.

Vláda Petra Fialy, resp. Ministerstvo vnitra pod vedením Víta Rakušana (STAN) finalizuje vnitrorezortní připomínky k připravovanému zákonu o bezpečnostních činnostech, který bude mít dopady na všechny podnikatele v komerční bezpečnosti a bude regulovat trh, který zaměstnává v ČR přibližně 60.000 osob. Snahy přijmout zákon pro tuto oblast sahají již do 90. let a nejblíže byl zákon svému přijetí, avšak v jiné podobě, při volebním období minulé vlády za ministra Jana Hamáčka (ČSSD). Zeptali jsme se proto pana Martina Lanka, bývalého poslance, který se zákonem zabýval v předminulém volebním období poslanecké sněmovny během svého mandátu v bezpečnostním výboru sněmovny.

Je v ČR stále aktuální potřeba regulovat podnikání v komerční bezpečnosti samostatným zákonem?

Bezesporu ano. Jedná se o velice citlivý obor, který by měl dynamicky reagovat na bezpečnostní výzvy a hrozby, jde o podnikatele a osoby, kteří zajišťují bezpečnost na mnoha veřejných místech, ať jsou to nemocnice, nádraží, obchodní centra nebo festivaly. Všechna tato místa s sebou nesou bezpečnostní rizika a při respektování definice obecné bezpečnosti obyvatel jako „smíšeného statku“ je nasnadě, aby státní správa měla přehled o tom, kdo na trhu podniká a minimálním způsobem regulovala trh přímo za účelem dosažení minimální kvality služeb. Cílem není jen provozovatel nějakého veřejného místa, ale hlavně občan – osoba, která se nachází v místech se zvýšeným rizikem bezpečnostních incidentů.

Doposud bylo praxí, že při zvýšeném nebezpeční, např. po teroristických útocích v Evropě, Policie a další bezpečnostní složky státu dočasně zvýšily svou přítomnost na veřejných místech a podnikání v komerční bezpečnosti upravuje v současnosti Živnostenský zákon. Není toto dostatečné řešení?

Bohužel nikoliv, jak víme na Vámi uvedeném příkladu, viditelná opatření státu při zvýšeném ohrožení veřejných prostor jsou jen dočasná a také velmi nákladná. Brzy se pak bezpečnost opět navrací do rukou výhradně komerčních podnikatelů a jejich zaměstnanců. Na trhu existují obrovské rozdíly v kvalitě mezi jednotlivými poskytovateli služeb a neexistence společné regulace a norem v podstatě zapříčinila, že trh je finančně, kvalitativně a integračně poddimenzován.

Co si pod zmíněným poddimenzováním máme představit a jak to plánuje řešit připravovaný zákon?

Bezpečnostní trh v ČR je relativně veliký. V ČR mám přes 10.000 poskytovatelů bezpečnostních služeb a v oboru je zaměstnáno přes 60.000 osob. Je zde tedy velké konkurenční prostředí, kde vítězové profitovali hlavně z vysokých objemů zakázek, které mají ale nízkou profitabilitu, neboť objednavatelé služeb v čele se státní správou vybírali dodavatele komerční bezpečnosti jen na základě nejvýhodnější ceny. V takovém prostředí se nehledí na kvalitu poskytované služby, což není nic jiného než kvalitní bezpečnostní dohled na veřejnými místy. V důsledku tohoto stavu se zaměstnávají osoby se zdravotním postižením a mnozí další, kteří nejsou odborně vycvičeni zvládnout odbavit před reakcí bezpečnostních složek státu ani základní bezpečnostní události. V důsledku čehož s komerčním bezpečnostním sektorem často odmítají spolupracovat aktivně i další bezpečnostní složky státu a integrace komerční bezpečnosti do společných postupů a pravidel je tak téměř nedosažitelná, přestože právě spolupráce a integrace mezi kvalitním komerčním bezpečnostním sektorem a bezpečnostními složkami státu je klíčem k tomu, abychom zvládli bezpečnostní výzvy budoucnosti.

Předpokládám, a taková byla i má snaha jako zákonodárce, že připravovaná právní norma bude determinovat kdo a za jakých podmínek smí na trhu podnikat, jak bude prověřen a za jakých podmínek bude svou službu poskytovat, jak bude kontrolován, jaké bude mít pravomoci a jak budou prověřováni zaměstnanci vykonávající bezpečnostní činnosti. V důsledku této zákonné regulace dojde samovolně k odchodu nespolehlivých podnikatelských subjektů i osob z tohoto oboru, čímž se sníží nabídka, narostou ceny služeb a tím i prostor pro podnikatele tvořit kvalitní produkty a soutěžit v kvalitě. Profit z toho budou mít hlavně občané, a to navýšením bezpečnostních standardů na veřejných místech.

Přijetí zákona tedy podporujete. Jaké by mohly nastat komplikace, proč zákon není v platnosti již dávno, když by mohl mít tyto pozitivní dopady na českou společnost?

Historicky byl velký problém s rozdílnými představami autorů zákona a samotným trhem na straně poskytovatelů, ale i uživatelů komerčních bezpečnostních služeb. Dále existovala nerovnováha mezi kladenými povinnostmi a přidělovanou pravomocí. Zákon byl při mnohých diskuzích nejen v poslanecké sněmovně měněn, ohýbán a tlačen různými skupinami do podoby, která pak nebyla akceptovatelná. Podle mých informací se zástupci poskytovatelů i uživatelů shodují na potřebě existence zákona, ale shoda již nepanuje v jeho jednotlivě řešených oblastech a podobě prováděcích vyhlášek. V důsledku toho může být zákon odsouzen k nekonečným úpravám a projednávání, tak jako tomu bylo za minulých vlád v legislativním procesu této normy. Současný ministr by si tedy měl dát dobrý pozor, aby jím připravovaná norma byla konsenzuální podobou, která však bude plnit svůj záměr a účel. Není lehké dosáhnout konsenzu mezi všemi složkami státu, poskytovateli a uživateli služeb, sám jsem to zažil na vlastní kůži při mnohých jednáních, ale bez toho bude i tento pokus neúspěšný. Přitom tuto právní normu má již většina států Evropy na východ i západ od nás a bezpečnost ještě v budoucnu čekají velké výzvy, na které bude muset být připravena.

Jste vy osobně nějak v současnosti aktivní v diskuzích či samotné přípravě tohoto zákona?

Zákon bude samozřejmě ovlivňovat a dopadat i do mých současných pracovních kompetencí, ale aktivně jej řešíme ve spolku NSBS – Národním sdružení bezpečnostních spolků, jehož jsem členem z pozice prezidenta jednoho ze zúčastněných bezpečnostních spolků. V toto sdružení, kde jsou zástupci jednotlivých bezpečnostních profesních svazů je příprava a legislativní proces široce diskutovaným tématem. Rád při těchto diskuzích využívám svých vlastních zkušeností ze zákonodárného procesu a tehdejších pokusů zákon přijmout pod taktovkou minulých vlád.

Autor: Adam Novotný

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace