Národní park pořádá přednášku o prospěšnosti ohně. „Plaší se mi kladiva,“ odpověděl obyvatel vyhořelé Mezné

Národní park pořádá přednášku o prospěšnosti ohně. „Plaší se mi kladiva,“ odpověděl obyvatel vyhořelé Mezné
Autor fotografie: Pixabay|Popisek: il. požár lesa
24 / 05 / 2023, 10:15

Národní park České Švýcarsko zveřejnil na svých webových stránkách pozvánku na přednášku o prospěšnosti ohně pro lesní ekosystémy. Podle mluvčího Správy Tomáše Salova jsou zváni všichni. Tedy i obyvatelé obce Mezná, kde loni v červenci při největším požáru v historii ČR shořely tři domy. Někteří z nich se však akce rozhodně nezúčastní.

„Zítřejší přednáška je běžnou a zcela otevřenou akcí pro veřejnost,“ potvrdil iniciativu mluvčí národního parku Tomáš Salov.

Park pořádá ve čtvrtek v Krásné Lípě přednášku o netradičních formách ochrany přírody a ekologii ohně. „Současné paleoekologické studie dokazují, že v minulých tisíciletích ve střední Evropě hořelo poměrně často. V průběhu posledních staletí jsme však oheň z naší krajiny i našich myslí efektivně vytěsnili…Cílem přednášky je pospojovat všechny tyto souvislosti, podívat se na oheň z mnoha různých pohledů a nabídnout řešení do budoucna včetně preventivních opatření i cíleného využívání ohně v krajině,“ stojí na stránkách parku. Přednášku povede RNDr. Ondřej Sedláček, Ph.D, který učí a bádá na katedře ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. „Intenzivně věnuje moderní ochraně přírody, od praktického managementu v krajině až po snahy změnit myšlení lidí a konání úředníků,“ stojí v upoutávce. 

„ To opravdu pořádají? Já nemám slov, že tu demagogii šíří dál. To je jak z Orwellova románu 1984. Měli jsme dvacet minut na evakuaci, manželka musela sbalit tři děti, z toho jedno měsíční novorozeně. Klepal jsem se celou noc, že nám shoří chalupa a ráno viděl záběry, jak skleník olizují plameny. Oba staří a nemocní rodiče jen zázrakem a enormním úsilím hasičů nepřišly o desítky let budované místo odpočinku. Kdybych měl navštívit tu přednášku, asi bych se neudržel a splašily by se mi kladiva,“ sdělil redakci silně rozrušený Pavel Kozdera, jehož rodina má chatu na Mezné od války. Podle něj by si Správa parku měla uvědomit, že sídlí v hustě obydlené střední Evropě, a nikoli na liduprázdné Aljašce. "Na pokusy je vhodný třeba uzavřený Vojenský prostor v Brdech, ať se domluví s armádou a zkoumají uzavřené ekosystémy tam. Tady chtějí lidé žít, podnikat a jezdit sem odpočívat. Koukat do zeleně a ne do černě na ohořelá torza," uzavřel.  

Je to nevhodné  

Podle starosty Krásné Lípy Jana Koláře, především pro obyvatele Mezné, kterým shořely tři domy, je toto téma velmi citlivé. „ Pana ředitele NP Petra Kříže jsem osobně informoval o tom, že takovou přednášku považuji v této situaci v území za nevhodnou,“ uvedl pro SM Kolář a připomněl v emailu obrazově původní snahu bývalého ředitele Národního parku Pavla Bendy, který chtěl původní ohnisko požáru nechat jen kontrolovaně vyhořet a vyjádřil se v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

 

                             Zdroj:HN

 

Redakce oslovila s tématem vhodnosti přednášky i starostu Hřenska-Mezná Zdeňka Pánka, ten však až do vydání článku nestihl reagovat. 

5x silnější

Při loňském požáru shořelo 1100 hektarů lesa, převážně poničeného kůrovcem. Popadané kalamitní dřevo se s výjimkou pásem u cesty nechalo podle strategie parku na místě. Podle výpočtů experta na lesní požáry ze Zemědělské univerzity Romana Berčáka byla tímto druhem hospodaření intenzita požáru 5x větší, než kdyby byl les obhospodařován. Následkem toho vznikl bodový požár, který způsobil přenos žhavého materiálu a shoření dvou domů, které se nenacházely v blízkosti lesa, ale stovky metrů daleko. 

Více zde: Výpočet experta: Požár v Českém Švýcarsku byl 5x horší, než kdyby Správa parku odklidila kalamitní smrky

 Závěry této studie založené na výpočtu termodynamické rovnice Správa parku odmítá. „Ke zmíněnému závěru Ing. Berčáka se Správa Národního parku České Švýcarsko nebude vyjadřovat. Vámi položený dotaz je velmi zjednodušující a navozuje zdání, že intenzita hoření byla na celé zasažené ploše rovnoměrná a že požářiště je jakousi homogenní plochou rovnoměrně pokrytou odumřelými stromy, tedy nezohledňujete fakt, že zasažená plocha je mozaikou zelených smíšených lesů, holin po kůrovcových těžbách, ploch se stojícími či popadanými soušemi a bezlesých skalních výchozů,“ uvedl Salov. 

 

 

 

 

Tagy článku