Autor fotografie: Policie ČR, Public domain
Letos byl do programu konference Naše bezpečnost není samozřejmost zařazeno ve 3. panelu téma "Vnitřní a vnější bezpečnost z nevojenského pohledu" - diskusi Jana Paďourka, vrchního ředitele Sekce vnitřní bezpečnosti a policejního vzdělávání MV, genpor. Vladimíra Vlčka, gen. ředitele HZSČR, a genpor. Martina Vondráška, policejního prezidenta, moderoval brig. gen. v. v. František Mičánek působící na Vysoké škole CEVRO.
Generál Mičánek na úvod řekl, že vlivem hybridního charakteru bezpečnostních rizik dochází ke stírání rozhraní mezi vnitřní a vnější bezpečností, a důsledky tohoto působení je třeba zkoumat intenzívněji než dříve, a na základě toho budovat a rozvíjet schopnosti bezpečnostních sborů: „Válka na Ukrajině nám ukazuje, že nelze oddělit frontu a týl, nelze oddělit vojenskou a kritickou civilní infrastrukturu. Nelze, jak tomu bylo dříve, striktně oddělovat úkoly vojáků, policistů, hasičů, a řídit je z několika různých míst.“ Uvedl, že je třeba zajistit interoperabilitu složek, sladit procesy velení a řízení a pořizování výzbroje a výstroje, věcných prostředků, a také legislativu.
Jan Paďourek: Otázka strategické komunikace není v ČR dosud uspokojivě vyřešena
"Vnitřní a vnější bezpečnost je neoddělitelná, jsou to dvě entity, které se vzájemně velmi prolínají," zahájil svůj příspěvek Jan Paďourek s tím, že vnitřní bezpečnost České republiky je dnes velmi ovlivňována vnějšími vlivy. A zopakoval, tak jako řada předřečníků, že hlavní hrozbou je působení Ruska, které je připraveno udělat „vše proto, aby rozložilo naši západní civlizaci. Nezastaví se, pokud ho nezastavíme my sami.“ Ve svém vystoupení akcentoval tři oblasti, které z pozice Ministerstva vnitra považuje za klíčové: 1) kybernetická bezpečnost, 2) dezinformace, 3) migrace.
Vyslovil obavu, že může-li být Česká republika zasažena nějakým útokem, přijde především z kybernetické oblasti. Efektivní boj s kybernetickými hrozbami je podle něj možný jen na základě masivních investic do oboru. Ruský útok proti Ukrajině „minimálně zdvojnásobil počet kybernetických incidentů a událostí proti České republice.“ ČR čelila od té chvíle celkem 35 kybernetickým incidentům a zároveň musely příslušné složky řešit 829 kybernetických bezpečnostních událostí. Jejich cílem byla vláda a významné státní instituce, a šlo především o pokusy zjistit odolnost a penetrovat bezpečnostní systémy.
Primárně ruské, ale také čínské zájmy motivují také druhou oblast, která je spojena s kybernetickým prostorem, kdy dochází k prolínání mezi dezinformační, kvazimediální a extrémistickou scénou. Dochází k pokusům ovlivňovat veřejné dění, a to za aktivní pomoci Rusku nakloněných domácích aktérů. Tyto jevy monitoruje a analyzuje Centrum proti hybridním hrozbám MV. Pro akutní komunikaci byla zřízena skupina včasné výstrahy; existují také oddělení strategické komunikace (MV, MZv, Úřad vlády), jejichž úkolem je koordinovat komunikaci s veřejností: "Na druhou stranu si musíme přiznat, že otázka strategické komunikace není v České republice doposud uspokojivě vyřešena."
Pokud jde o migraci, v ČR dnes žije 1,1 milionu cizinců, z nich Ukrajinců je cca 580 tisíc, a z nich 380 tisíc přišlo v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině a dostali zde dočasnou ochranu. Systém je podle Paďourka dimenzován na půl milionu osob, a je dnes tedy na hranici toho, aby mohl důstojně dostát svým úkolům. Při další významné uprchlické vlně z Ukrajiny by již jeho kapacita nebyla dostatečná. Migrační vlna byla provázena celou řadou dezinformací o protěžování Ukrajinců a cizinců obecně. Pro ilustraci Jan Paďourek uvedl několik čísel: na nepojistných sociálních dávkách se všichni cizinci podíleli z 1,3 %, a nejvyšší míra čerpání se projevuje u dávek státní sociální podpory, kde dosahuje podílu 2,2 %.
Martin Vondrášek: Na novou úroveň se dostala spolupráce policie a armády
Policejní prezident Martin Vondrášek řekl, že během posledních deseti let se Policie ČR musela vypořádat s bezprecedentním množstvím bezpečnostních incidentů, s nimiž do té doby neměla zkušenost: „V roce 2014 jsme nevěděli, kdo způsobil výbuch muničních skladů ve Vrběticích,“ který si vyžádal šestiletý zásah složek Integrovaného záchranného systému. Připomněl první velkou vlnu nelegální migrace v roce 2015, teroristické útoky v Evropě v roce 2016, útok aktivního střelce ve fakultní nemocnici v Ostravě v roce 2019, úplně nové úkoly pro Policii ČR v rámci covidové krize v letech 2020-2022, nebo tornádo na Moravě v roce 2021, které prověřilo spolupráci všech složek IZS i AČR, a v roce 2022 agrese Ruska a s tím spojená uprchlická krize, a opět nelegální migrace do střední Evropy, která vedla k uzavření vnitřních hranic. A zmínil také útok na FFUK z prosince 2023.
Tyto události se podle policejního prezidenta promítly do připravenosti policie a úrovně její spolupráce s ostatními subjekty. Vznikl unikátní systém řízení sil a prostředků, včetně mobilních platforem, kterými disponují hlídky a které jim umožňují bezpečnou datovou komunikaci. Byly provedeny změny v oblasti vzdělávání a výcviku. Byl zřízen koncept prvosledových hlídek vyzbrojených dlouhými zbraněmi, schopných v průměrném čase pod deset minut reagovat na území celé republiky. Byla také změněna organizační struktura. Je budována Národní centrála proti terorismu, extrémismus a kybernetické kriminalitě. Policie se také učí efektivněji spolupracovat s veřejnou správou a územní samosprávou. A na novou úroveň se dostala spolupráce s armádou a se subjekty Ministerstva obrany. A prohloubena byla také spolupráce s mezinárodními partnery - Frontexem a Europolem, ale také např. s vysokými školami.
Za hlavní rizika označil terorismus, útoky aktivních útočníků, hybridní působení cizích mocností, kybernetickou kriminalitu, dopady ekonomické krize na veřejný pořádek, rizika spojená s migrací a nelegálními migračními vlnami, a rostoucí počet mimořádných událostí přírodního charakteru: „Ani jednu z těchto hrozeb nejsme schopni eliminovat sami.“ Napomoci tomu má řada opatření, mění se organizační struktura: „Povšechná změna v nejbližších letech je nevyhnutelná.“ Policii se podařilo přijmout 2000 policistů, což přispívá ke stabilizaci sboru, současně policie zaznamenala nejmenší odchodovost ze služby za posledních pět let. Policejní prezident zdůraznil, že zatímco materiál lze nahrazovat „během roku, dvou, třech“, do lidských zdrojů je třeba dlouhodobě investovat.
„Potřebujeme změnit trend financování vnitřní bezpečnosti,“ řekl na závěr policejní prezident s tím, že výdaje v této oblasti mají pět let v řadě ve vztahu ke státnímu rozpočtu i HDP klesající tendenci: „Bezpečnost je jen jedna, nelze oddělovat obranu územní celistvosti od nevojenských útoků na její vnitřní bezpečnost. Bezpečnost není zadarmo, je třeba do ní investovat.“
Vladimír Vlček: Stát nemá prostředky, aby se v případě krize postaral o každého
Generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček úvodem připomněl, že profesionálních, závodních i dobrovolných hasičů je více než 90 tisíc, a jsou denně připraveni vnitřní bezpečnost podpořit. Z hlediska spolupráce v rámci NATO zmínil důraz na dvě oblasti – spolupráci mezi civilním a vojenským sektorem, a budování odolnosti. Řekl, že v oblasti spolupráce s armádou se situace oproti minulosti, kdy panoval „výrazný rezortismus“, velmi v rámci odpovědi na ruský útok na Ukrajinu zlepšila, a to i v mezinárodním rozměru. Dochází k mnohem intenzívnější spolupráci mezi EU a NATO, což se projevuje i v nevojenské oblasti.
Zmínil zájem na tom, aby stát lépe využíval jednotlivé bezpečnostní složky k tomu, k čemu jsou primárně určeny. Specificky, aby nedocházelo k tomu, že v případě mimořádných událostí, kromě extrémů, automaticky povolá stát a samosprávy armádu. „Na druhou stranu, má-li dnes armáda plnit své alianční povinnosti, pak bez spolupráce a podpory složek IZS to prostě nepůjde,“ a jako příklad uvedl Host Nation Support, tranzitní trasy: „Spolupráce je oboustranně výhodná.“ Odolnost (resilience) je podle generála Vlčka třeba chápat nejen jako odolnost státu, ale odolnost společnosti a odolnost jednotlivce. Za relikt minulosti označil dojem, že se v případě krize stát o každého postará - nemá na to a nebude na to mít kapacitu ani prostředky.
Za výhodu České republiky označil etablovaný systém krizového řízení. „Byl devalvovaný jednou věcí, a tou byl covid, kdy principy krizového řízení nebyly používány. Na druhé straně, za uprchlické krize, o které hovořil pan ředitel Paďourek (tj. uprchlické vlny z Ukrajiny po únoru 2022, pozn. red.), ty principy byly důsledně dodržovány, ať už z hlediska státu, tak z hlediska samospráv, a výsledek byl ten, že jsme byli schopni v průběhu několika málo týdnů ubytovat a postarat se, jako celá společnost, o mnoho set tisíc utečenců.“
Zdroj: konference Naše bezpečnost není samozřejmost