NATO nebude zasahovat při uprchlické krizi. Je to záležitost EU.

Generální tajemník NATO odmítl požadavky, že by Aliance měla vojensky působit na vnější hranici Evropy, aby zabránila přílivu uprchlíků. Přímá reakce je záležitostí Evropské unie.

Severoatlantická aliance se v tuto chvíli soustředí na příčiny nynější uprchlické krize, přímá reakce je pak v kompetenci Evropské unie, prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Ten je v Česku na dvoudenní návštěvě. Informaci zveřejnil server natoaktual.cz

„Uprchlická krize je něčím, co má na nás všechny hluboký dopad. Je to velká lidská tragédie a vyžaduje souhrnnou reakci od celého mezinárodního společenství,“ uvedl Stoltenberg. Všichni spojenci z NATO podle jeho slov přispívají různými způsoby k řešení krize. „NATO jako organizace se zabývá příčinami této krize přímo v těch zemích, kde vzniká. Dlouhodobě je jediným řešením podpora zemí jako Irák, Afghánistán a dalších, vytvářet tam prostředí, aby se země s naší pomocí samy stabilizovaly. Na to se soustředíme,“ dodal Stoltenberg.

Ten do Česka přijel poprvé v roli šéfa Severoatlantické aliance. S českým premiérem Stoltenberg jednal mimo jiné o Akčním plánu připravenosti NATO, který byl přijat loni na summitu ve Walesu v reakci na ruskou anexi Krymu i o situaci na Ukrajině nebo v Sýrii.

„Jsem znepokojen zprávami o zvýšené ruské vojenské přítomnosti v Sýrii a nevím jestli to přispívá k řešení konfliktu,“ reagoval Stoltenberg v Praze na zprávy o tom, že Řecko jako člen Aliance povolilo Rusku přelety svým vzdušným prostorem do Sýrie.

Přelety ruských letounů naopak zamítlo Bulharsko. Moskva ve středu potvrdila, že v Sýrii působí ruští vojenští experti. „Je to národní odpovědnost,“ dodal Stoltenberg a poznamenal na adresu Moskvy, že je stále „asertivnější“ a připomněl, že se Rusko loni nelegálně zmocnilo Krymu. Zároveň však podle svých slov vítá obnovené úsilí na dodržování příměří na východě Ukrajiny. „Doposud to vypadá tak, že je dodržováno víc, než v dříve. Ukrajina ale zůstává stále velice křehká a je důležité, aby se všechny strany konfliktu stáhly za kontaktní linii,“ konstatoval.

Dalšími tématy rozhovorů s českými představiteli byly výdaje na obranu nebo příspěvek Česka do Sil velmi rychlé reakce NATO. Premiér Sobotka uvedl, že například kromě českých stíhačů, kteří nedávno střežili vzdušný prostor Islandu, by se měli čeští vojáci zapojit právě do jednotek „superrychlého nasazení“ NATO. Ty mají být schopné přispěchat ohrožené členské zemi v řádu hodin.

Česko se loni zavázalo, že v horizontu pěti let zvýší výdaje na obranu na 1,4 procenta HDP. Standardem v NATO jsou však 2 procenta, i když této hranice v posledních letech dosahuje jen hrstka spojenců osmadvacítky.

Vicepremiér Andrej Babiš ještě před příjezdem Stoltenberga do Česka vyzval Alianci, aby spustila námořní operaci ve Středozemním moři k potápění prázdný lodí pašeráků lidí a k ochraně tureckých hranic.

„Chci pana generálního tajemníka vyzvat k akci. NATO by mělo společnými silami ochránit tureckou hranici a Středozemní moře, mělo by pomoci při potápění prázdných lodí pašeráků a pomáhat při dalších akcích proti těmto nebezpečným zločincům a vrahům, jejichž byznys ohrožuje uprchlíky i Evropu,“ uvedl Babiš v prohlášení.

Zdroj: natoaktual.cz