NATO rozmisťuje válečné lodě v Egejském moři. Mají okamžitě zastavit příliv uprchlíků.

NATO rozmisťuje válečné lodě v Egejském moři. Mají okamžitě zastavit příliv uprchlíků.
11 / 02 / 2016, 13:30

Agentura Frontex nestíhá chránit vnější hranice EU. Nepomohlo ani zavedení důkladných kontrol na makedonsko-řecké a slovinské hranici. "Musíme jednat velmi rychle, řekla německá ministryně obrany.

Země Severoatlantické aliance se dohodly, že pomohou zpomalit příliv migrantů do Evropy a bojovat proti pašerákům lidí v Egejském moři, jak o to požádaly Německo, Turecko a Řecko. Oznámil to dnes při zasedání ministrů obrany zemí NATO v Bruselu šéf Pentagonu Ashton Carter. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg upřesnil, že námořní síly aliance již dostaly rozkaz ihned odplout do oblasti mezi Tureckem a Řeckem.


Dříve se informovalo o tom, že Rada bezpečnosti OSN povolila zemím a regionálním organizacím, aby činily „veškerá přiměřená opatření" vůči lodím přepravců migrantů z Libye. Kromě toho nizozemské vedení prohlásilo, že vytváří speciální oddíl rychlého reagování, který může být v případě potřeby zapojen na hranici za účelem zajištění bezpečnosti. Jeho hlavním cílem bude řešení problémů, spojených s migrační krizí. Více: cz.sputniknews.com

„Kolabující Evropa může ohrozit i existenci NATO“, i to zaznělo na konferenci Aktivní záloha ozbrojených sil ČR – Výzvy a příležitosti

Existuje zločinecký syndikát, který zneužívá tyto ubohé lidi. Jedná se organizovanou pašeráckou operaci. Když se na to zaměříme, může to mít ohromný humanitární dopad," prohlásil podle agentury Reuters na tiskové konferenci Carter. Zdůraznil, že pro novou misi byly všechny státy aliance.

Přitom už loni v září odmítl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg požadavky, že by Aliance měla vojensky působit na vnější hranici Evropy, aby zabránila přílivu uprchlíků. Přímá reakce je podle něj záležitostí Evropské unie. Prohlásil, že "Severoatlantická aliance se soustředí na příčiny nynější uprchlické krize, ale přímá reakce je pak v kompetenci Evropské unie."

„Uprchlická krize je něčím, co má na nás všechny hluboký dopad. Je to velká lidská tragédie a vyžaduje souhrnnou reakci od celého mezinárodního společenství,“ uvedl Stoltenberg. Všichni spojenci z NATO podle jeho slov přispívají různými způsoby k řešení krize. „NATO jako organizace se zabývá příčinami této krize přímo v těch zemích, kde vzniká. Dlouhodobě je jediným řešením podpora zemí jako Irák, Afghánistán a dalších, vytvářet tam prostředí, aby se země s naší pomocí samy stabilizovaly. Na to se soustředíme,“ dodal Stoltenberg.

Německá ministryně obrany Von der Leyenová po dopoledním jednání uvedla, že aliance se dohodla na vytvoření námořní mise, jejímž cílem bude monitorovat příliv přistěhovalců a mařit pašování lidí v Egejském moři. Ministryně novinářům řekla, že nyní je důležité, aby se postupovalo rychle.

Stoltenberg podle agentury AP sdělil, že vrchní velitel sil NATO v Evropě americký generál Philip Breedlove již nařídil lodím "bezodkladně" se rozmístit v Egejském moři. Operaci velí Německo, které řídí skupinu plavidel NATO ve východním Středomoří. "Vyplují nyní," dodal šéf NATO. Počet a druh aliančních plavidel neupřesnil.

Vyhlásí NATO válku islámskému státu? Čeká se na rozhodnutí Francie

Operace by se podle zdrojů blízkých bruselskému sídlu aliance měly účastnit i řecké a turecké vojenské lodě, které by ale působily jen ve svých národních teritoriálních vodách.

Na podobnou námořní akci se připravovaly jednotky NATO už v loňském roce - v říjnu bylo nasazeno až 36 000 aliančních vojáků na cvičení ve Středozemním moři. Cílem byla obrana území členských států NATO a dalších zemí před islámskými radikály. Jednalo se o největší vojenské cvičení od roku 2002. Velitelé NATO uvedli, že mají v plánu provést jedno z "nejtvrdších" cvičení, při kterém budou použity všechny možné scénáře a ohrožení, ke kterým by mohlo dojít "na zemi, ve vzduchu a na moři."

Český ministr Martin Stropnický již v první den dvoudenního zasedání NATO ve středu prohlásil, že alianční síly by mohly střežit a monitorovat pašerácké stezky u Egejského moře, ale i na turecko-syrské hranici. Česko je podle ministra schopno přispět, ale musí nejprve znát podrobnosti zvažované akce.

Komentáře označují podobnou misi NATO za překvapivou. Aliance dosud podle agentury AFP odmítala hrát jakoukoli roli v přistěhovalecké krizi, která otřásá Evropou, a tvrdila, že nemá mandát k tomu, aby střežila hranice či bojovala proti zločineckým sítím pašeráků běženců.

Příliš překvapivé to zase není, protože již v květnu 2015 se na zasedání ministrů zahraničí NATO v Turecku mluvilo o tom, že se pozornost NATO zaměří na "nestabilitu Aliance na jejím jižním křídle" s ohledem na situaci v Iráku, Sýrii a Libyi. NATO tak reagovalo na obavy jihoevropských států a Turecka, které je svojí hranicí o délce 1200 kilometrů nejvíce ohroženo islámským státem.

Některé země NATO měly podle zdrojů AFP výhrady k podobné operaci. Hlavně se obávaly, že vyslat do oblasti námořníky, kteří v duchu mezinárodního práva mají povinnost přispěchat na pomoc všem lodím v nouzi, ještě více povzbudí migranty k plavbám z Turecka do Řecka. Podle jednoho německého představitele ale Ankara souhlasila s tím, že všechny zachráněné osoby na moři budou odvezeny zpět do Turecka, dodala AFP. Zdroj: ČTK

Není to tak dávno, kdy Hans-Peter Bartels, zmocněnec pro ozbrojené síly německého Spolkového sněmu řekl: "Není rozpor mezi obrannou politikou aliance a EU," a doplnil, že z 28 zemí EU jich je 22 členy NATO. Steven Blockmans z CEPS k tomu doplnil, že Severoatlantická aliance a unie se mohou dobře doplňovat. A nebudou-li se duplikovat zdroje, bude i unijní obranná politika efektivnější.

Tagy článku