NATO se obává ruské agrese. Na východ chce poslat další vojenské jednotky

NATO se obává ruské agrese. Na východ chce poslat další vojenské jednotky
29 / 10 / 2015, 07:30

Vztahy mezi západními spojenci a Moskvou se dostaly na nejhorší úroveň od konce studené války poté.

Brusel 28. října (ČTK) - Země Severoatlantické aliance diskutují o možném zvýšení počtu jednotek v členských zemích, které mají hranici s Ruskem, a o umístění těchto jednotek pod oficiální velení NATO. Je to součást nového úsilí odradit Moskvu od agrese. Napsal to dnes americký list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na diplomatické a vojenské představitele v bruselském sídle aliance.

Podle diskutovaného plánu by NATO mělo vojenský prapor v Polsku a v každém ze tří baltských států, vždy o síle 800 až 1000 vojáků. Ve skromnější verzi by aliance měla v oblasti celkem jeden prapor. Tyto síly by oficiálně podléhaly velení aliance.

USA a další spojenci větší nasazení podle listu podporují, ale němečtí představitelé mají výhrady. Říkají, že přes napětí kolem Ukrajiny se nechtějí chovat k Moskvě jako k trvalému nepříteli či ji držet mimo Evropu. Berlín by ale mohl podpořit skromnější plán rozmístění sil, uvedl deník.

Vztahy mezi západními spojenci a Moskvou se dostaly na nejhorší úroveň od konce studené války poté, co Rusko loni anektovalo ukrajinský Krym, píše WSJ. Ukrajina není členem NATO, ale sousedí s některými jeho členy.

Aliance loni přijala akční plán, kterým zdůraznila svou připravenost chránit své členy. Cílem tohoto kroku bylo uklidnit své východní členy, které nové agresivní chování Ruska zvlášť rozrušilo. V alianci podle The Wall Street Journal nyní opět sílí pocit, že je potřeba více ukázat Rusku, že NATO je odhodlané ochránit své členy.

Spojené státy mají nyní v Polsku a třech pobaltských členech NATO po 150 vojáků. Podle WSJ jsou ochotné je dát pod oficiální velení NATO. Stejně tak jsou prý ochotné, aby se tam střídali i další američtí vojáci.

Británie má v oblasti 150 vojáků a Německo jich rozmisťuje asi 200. Nový plán je teprve v raných fázích debat, ale podle vysokých představitelů aliance sílí názor, že je potřeba udělat víc pro to, aby NATO ukázalo Rusku, že je odhodláno bránit své území, píše WSJ.

Aliance ostře kritizuje ruskou podporu separatistů na východní Ukrajině a rozšíření vojenských manévrů v oblasti. Moskva zase opakovaně tvrdí, že považuje NATO za bezpečnostní hrozbu.

Zdroj: ČTK

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace