Návrh Evropské komise na potírání „zločinů z nenávisti“ ohrožuje svobodu projevu

Návrh Evropské komise na potírání „zločinů z nenávisti“ ohrožuje svobodu projevu
Autor: JLogan, CC BY-SA 3.0|Popisek: Sídlo Evropské komise
03 / 06 / 2021, 08:30

Evropská komise přišla s návrhem, který může výrazně ohrozit svobodu projevu v celé EU. Konkrétně se jedná o nové opatření pro boj s nenávistí.

Na první pohled se tato iniciativa Komise může jevit ušlechtile, nicméně důsledky mohou mít skutečně nepříjemné dopady na stav svobody projevu.

Ve Smlouvě o fungování EU (SFEU) je v článku 83 uvedený mj. seznam druhů trestné činnosti, kde je možné sladění norem na úrovni celé EU. Jedná se o poměrně omezený výčet zahrnující vesměs závažné zločiny s přeshraničním rozměrem. Konkrétně se jedná o terorismus, obchodování s lidmi a sexuální vykořisťování žen a dětí, nedovolené obchodování s drogami, nedovolené obchodování se zbraněmi, praní peněz, korupci, padělání platebních prostředků, počítačovou kriminalitu a organizovaný zločin.

Zdánlivě ušlechtilá snaha bojovat s nenávistí

V roce 2008 vstoupilo v EU v platnost tzv. Rámcové rozhodnutí o nenávistných projevech. To ukládá členským státům udělovat „účinné, přiměřené a odrazující sankce“ za jakékoli podněcování ke xenofobii, nenávisti na základě rasy nebo náboženství, popírání holocaustu a některé další formy popírání genocidy. Na první pohled vše vypadá jako krok správným směrem. U některých kategorií však může být spor o to, co všechno je možné mezi nenávistné projevy zařadit. Právě kvůli často nejasné hranici mezi nenávistnými projevy a naprosto legitimní kritikou např. v případě náboženství se jedná o velmi citlivou záležitost. V rámci EU byl v tomto naštěstí dosud zaujímaný většinou umírněný postoj. To se ale bohužel může v brzké době změnit.

Ve třetím odstavci článku 83 SFEU se totiž také píše, že na základě vývoje trestné činnosti je možné přijmout rozhodnutí zahrnující další oblasti trestné činnosti, které jsou vnímané jako mimořádně závažné s přeshraničním rozměrem. Nutné je v takových případech jednomyslné schválení Radou po souhlasu Evropského parlamentu.

A přesně to hrozí právě v případě potírání nenávistných projevů. Komise totiž zamýšlí vytvoření centrálního rámce zločinů z nenávisti (hate crimes), které se týkají nejen barvy pleti a náboženství, jako tomu je nyní, ale také pohlaví, sexuální orientace, zdravotního postižení a věku. V souvislosti s tím vydala iniciativu s plánem a v době od 23. února až do 20. dubna mohli dát občané zpětnou vazbu, která se dočkala více než 1500 kritických reakcí. Velmi aktivní byli občané z Česka.

Návrh pomáhá jen euroskeptikům

Věřím, že Komise bude schopná ke kritickým hlasům přihlédnout, protože obavy z návrhu jsou skutečně na místě. Projevy nabádající k jednání, které vede k narušení bezpečí druhých či dokonce ohrožení jejich životů je třeba postihovat. Proto jsem podpořil i protiteroristickou legislativu na sociálních sítích. V tomto případě je ale situace jiná.

Už samotné splnění podmínek mimořádné závažnosti a přeshraničního rozměru budí v tomto případě oprávněné pochybnosti. Další problém návrhu je v tom, že verbální útoky na etnické, náboženské i jiné menšiny, osoby se zdravotním postižením, seniory i další skupiny staví na stejnou úroveň, jako je terorismus či obchod s narkotiky, což je naprosto nepřiměřené.

A jak jsem již naznačil výše, zdaleka největší problém je v tom, že není vůbec jasně vymezené, co všechno lze zařadit pod pojem nenávistné projevy. Např. Aliance pro rodinu velmi správně upozorňuje na to, že tzv. hate speech může zahrnovat široké spektrum pokrývající nenávistné verbální projevy až po normální kultivovanou kritiku.

Vágní či velmi široké vymezení zločinů z nenávisti vede už nyní i v Evropě k potlačování i naprosto legitimních konzervativních postojů. Jako příklad bych rád uvedl případ finské křesťanskodemokratické političky Päivi Räsänen, která je už od roku 2019 vyšetřována kvůli veřejnému projevování svých konzervativních názorů na sexualitu a manželství, za což jí hrozí až šest let vězení.

Nejedná se tedy o žádné plané obavy. V případě schválení tohoto návrhu hrozí rozšíření podobných případů i v celé Evropě včetně Česka. Tomu je třeba zabránit, protože bez svobody projevu nemůže být žádná společnost skutečně svobodná. Návrh ke snížení nenávistí zcela určitě nepomůže a bude jen vodou na mlýn různým euroskeptikům. Nic z toho nemá současná Komise zapotřebí a měla by ve svém zájmu návrh stáhnout.

Přeji hezký den a veselou mysl!

 

Autor: Tomáš Zdechovský (europoslanec za KDU-ČSL)

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace