Návrh zákona o bezpečnostní činnosti má řadu problémů. Neúčelná administrativa, problematické licence i neexistence komory, říká k návrhu Bavšenkov z Hospodářské komory

Návrh zákona o bezpečnostní činnosti má řadu problémů. Neúčelná administrativa, problematické licence i neexistence komory, říká k návrhu Bavšenkov z Hospodářské komory
Autor fotografie: foto: Pixabay, Hospodářská komora|Popisek: Michal Bavšenkov, člen představenstva HK ČR
08 / 08 / 2022, 13:00

Jeden z hlavních bezpečnostních zákonů v ČR, je aktuálně projednáván v připomínkovém řízení. S ohledem na důležitost Security Magazín přináší sérii rozhovorů s předními odborníky a experty na bezpečnost. První rozhovor jsme připravili s členem představenstva Hospodářské komory a předsedou autorizační komise Hospodářské komory doktorem Michalem Bavšenkovem.

  • Ministerstvo vnitra předložilo nový návrh zákona o bezpečnostní činnosti podnikajících osob, který je nyní v připomínkovém řízení. Potřebuje Česká republika zákon regulující činnost soukromých bezpečnostních služeb?

Jednoznačně ano! Ne proto, že patříme mezi tři státy EU, kteří ho nemají, ale proto, že stav trhu – zejména pak kvalita, spolehlivost, stabilita, legalita, úroveň cen nebo využitelnost SBS v mimořádných situacích – je na tak nízké úrovní, jakou v okolních zemích těžko najdeme.

  • Jak hodnotíte současný návrh zákona předložený ministerstvu vnitra?

Od poměrně dobrého návrhu, který měl potenciál vyřešit nejpalčivější, v důvodové zprávě poměrně dobře popsané problémy, se postupnými politickými a jinými zásahy proměnil v návrh, který přináší dle mého názoru zbytečně vysokou administrativní agendu, náklady, korupční potenciál a neřeší hlavní problémy trhu (kvalita, spolehlivost, zákonnost, cenové úrovně). Rizikem je pak dokonce opačný než požadovaný efekt, tedy zhoršení jakosti s ohledem na koncept kontrolních mechanismů (Police ČR na veřejně přístupných místech/MV ČR v desítkách tisíc zbývajících) a absenci schopnosti nastavit minimální kvalitativní standardy vůči aktuálnímu systému živnostenských úřadů pokrývající celou ČR. Nerozumím dodnes destruktivním zásahům z ministerstva financí a ministerstva průmyslu, které vznikly za minulé vlády, ani to, že nedošlo k jejich nápravě za vlády současné.

  • Považujete některé body v zákoně za vysloveně problematické?

Pomiňme leckdy neúčelný související administrativní proces, ale za všechny ostatní určitě absence cechovního systému dozorující nad minimální jakostí služeb, ostatně tak tomu bylo od 12 století i v zemích koruny české. Ne, že by zákon nepřinášel i dobré myšlenky (například samotné specifické ukotvení v legislativním systému, rozdělení licencí...), ale osobně se domnívám, že bohužel opustil základní koncept svého vlastního vzniku. Problematické vidím i ustanovení o zamítnutí žádosti z důvodů ohrožení zájmů ČR, veřejného pořádku nebo bezpečnosti osob a majetku – to může vyvolat sporné hodnocení…další problém je v časové souslednosti při prodlužování licencí, kdy se snadno mohu dostat do situace, že první negativní pokus už nejde reálně stihnout napravit v dané lhůtě atd.

Odborníci často komentují dvě věci:

a) nevyváženost povinnosti a pravomocí soukromých bezpečnostních služeb

Ne že by pravomoci návrh zákona vůbec neobsahoval, jedná se však spíše o replikaci existujících oprávnění, které nejsou specificky určené pro výkon SBS. Praxi by pomohla spíše drobná oprávnění mající však podstatný dopad na bezpečnost občanů, ochranu majetku i ochranu vlastních zaměstnanců bezpečnostních služeb (vjezd do pěších zón zásahových jednotek, parkování před bankami nebo bankomaty při transportu velmi vysokých hodnot atd.).

b) neexistenci samosprávné komory

To je patrně největší promarněnou příležitostí, na kterou upozorňujeme od samého počátku legislativních snah, tedy více než jednu dekádu.  Čekal jsem profesně 100% zastoupenou demokratickou samosprávní organizaci cechovního typu, ale místo ní je v zákoně jen návrh na formální Radu, bez reálných kompetencí a hlavně Radu jmenovanou aktuálním politickým reprezentantem (MV) a nikoliv vzešlých z voleb. S ohledem na funkci podobných sborů – například poradní sbor pro situační prevenci nebo tzv. měkké cíle, lze s úspěchem pochybovat, že splní funkci cechovního oborového partnera pro stát.

  • Jsou tyto dva body řešeny v zákoně správně?

Jedním slovem - nikoliv.

  • Považujete za potřebné, aby panovala nad zákonem všeobecná shoda? A to jak ze strany profesních organizací, tak statní správy a zákonodárců?

Nepovažuji. Jednak to s ohledem na rozdílné sekundární zájmy není možné – primárně všichni chceme vyšší bezpečnost, ale logicky se vždy budu lišit zájmy státu, veřejnosti a odběratelů vs poskytovatelů. A navíc je řada profesních organizací někým účelově ovládána, pokud by existovala asociace s například tisícovkou neprovázaných členů (pořád by to byl zlomek trhu), dalo by se teprve skutečně hovořit o reprezentativním zástupci trhu. Jenže žádná taková není. Takto nám zbývá především systém Hospodářské komory ČR, jako ze zákona neopomenutelného připomínkovacího místa, včetně funkčního systému autorizací spolků a Svazu průmyslu a dopravy ČR – to jsou aspoň organizace s prokazatelnou schopností ovlivnit legislativu, byť je pochopitelně nelze přeceňovat.  Přesto vnímám u řady spolků vzácnou schodu nad tím, že chtějí zákon, avšak zákon, který bude přínosný celému sektoru SBS. Věřím, že takový zákon je možný.

Autor: Adam Novotný

Tagy článku

-->