.jpg)
Autor fotografie: Espen Moe, Creative Commons Attribution 2.0 Generic|Popisek: Julian Assange, from Wikileaks, at the SKUP conference for investigative journalism, Norway, March 2010
Usilují USA o vydání Assange prostřednictvím Švédska a Velké Británie?
Velká Británie a Švédsko nebudou respektovat doporučení jednoho z nejvyšších a nejlepších arbitrů v oblasti mezinárodního práva. Podle obou zemí odmítají snahy této pracovní skupiny při OSN "zasahovat do jejich právního systému".
Stížnost kvůli "svévolnému zadržování" podal Assange na Británii a Švédsko v roce 2014. Poukázal přitom na to, že se nemůže svobodně pohybovat, aniž by mu hrozilo zatčení. Případem se pak začala zbývat ženevská pracovní skupina pro svévolná zadržování při Radě OSN pro lidská práva. (Zdroj: ČTK)
Švédsko usiluje o vydání 44letého Australana kvůli podezření ze sexuálního násilí. Assange obvinění odmítá a v roce 2012 se uchýlil na velvyslanectví Ekvádoru v Londýně, aby předešel zatčení britskou policií a extradici do Švédska. V pozadí je podle něj ve skutečnosti snaha vydat ho justici Spojených států, jejichž tajnou vládní dokumentaci WikiLeaks zveřejnil.
Švédská vláda podle agentury Reuters v první reakci na zveřejněné oficiální stanovisko komise OSN uvedla, že nemá žádný vliv na rozhodnutí švédské justice, která je nezávislá. Assange se podle ní dobrovolně rozhodl zůstat na ekvádorské ambasádě a švédské úřady nemají možnost jeho volbu ovlivnit. Žádným jejich rozhodnutím nebo jednáním prý nebyl zbaven svobody a kdykoli může velvyslanectví opustit.
Interpol umístil Assange 30. listopadu 2010 na tzv. červený seznam hledaných osob Interpolu, protože je stíhán ve Švédsku za podezření ze „znásilnění, sexuálního zneužití a nátlaku“. 2. prosince Assangeho obhájce potvrdil, že švédští vyšetřovatelé jeho klienta nestíhají za znásilnění, ale tzv. sex bez kondomu (sex by surprise), který je ve Švédsku přestupkem, nikoli trestným činem. Údajné znásilnění se mělo odehrát 11. srpna 2010 ve Švédsku, kam Assange přijel na seminář, a figurují v něm 2 švédské ženy. Assange má v tomto ohledu i zastánce, kteří tvrdí, že obvinění je vykonstruovaný proces, za nímž stojí politické síly, které ho chtějí zdiskreditovat nebo zneškodnit.
Mluvčí švédské prokuratury Karin Rosanderová podle agentury AP uvedla, že "prohlášení pracovní skupiny nemá formální vliv na probíhající vyšetřování". Dodala, že prokurátor, který se případem zabývá, se nyní nemůže k rozhodnutí komise vyjádřit.
Závěr, který dnes zazněl z Ženevy, se nelíbí ani Londýnu, který ho důrazně odmítl. "Nic se tím nemění. Naprosto odmítáme tvrzení, že Julian Assange je obětí svévolného zadržování. Spojené království už dalo OSN najevo, že proti názoru pracovní skupiny podá námitku," prohlásil podle médií mluvčí ministerstva zahraničí.
Komise v osmnáctistránkovém dokumentu, nepřímo kritizujícím švédský soudní systém, poukázala na to, že Assange nebyl ve Švédsku formálně obviněn. V jeho případě bylo pouze zahájeno předběžné vyšetřování.
"Pracovní skupina pro svévolná zadržování považuje různé formy zbavení svobody, jimž je Julian Assange vystavován, za svévolné zadržování," uvedl v prohlášení předseda pracovní skupiny Seong-Phil Hong. Dodal, že podle názoru komise by toto svévolné zadržování "mělo skončit, měla by být respektována jeho (Assengeova)... svoboda pohybu a měl by mít nárok na odškodnění".
45 letý Australan Julian Assange je mluvčí, hlavní redaktor a spoluzakladatel internetového serveru WikiLeaks, který za posledních několik let zveřejnil množství utajovaných dokumentů.
Od svého spuštění se server stal známý tím, že zveřejnil různé tajné dokumenty, zejména Spojených států amerických. Tyto dokumenty se týkaly války v Afghánistánu, války v Iráku či diplomatických úřadů Spojených států ve světě. Během svého života žil v různých zemích a uvedl, že je téměř neustále v pohybu. Nepravidelně veřejně vystupuje s tématy jako jsou svoboda tisku, cenzura a také investigativní žurnalistika. Také za svoji práci s WikiLeaks obdržel několik novinářských ocenění (např. cenu UK Media Awards od Amnesty International), v červenci 2010 ho The New York Times označil za „nejvýznamnějšího světového novináře“