NE integraci, ANO deportaci

NE integraci, ANO deportaci
19 / 07 / 2016, 23:00

KOMENTÁŘ

Minulý týden byla Evropa šokována brutálním útokem v Nice, osamělý útočník pozabíjel 85 lidí a desítky dalších zranil. Jediným cílem tohoto útoku bylo zabít co nejvíce lidí, bez ohledu na to o koho se jedná. Naprosto účelově a s chladnou hlavou fanatický muslim drtil pod koly nákladního vozu těla nevinných obětí včetně malých dětí.

Ještě jsme se ani nevzpamatovali z tohoto útoku a máme zde další. Německo, mladý Afghánec napadl ve vlaku cestující sekerou a nožem. Za výkřiků Alláhu Akbar se vrhl na nic netušící cestující a snažil se je zabít. Opět jeho jediným důvodem k tomuto jednání byla snaha zabít co nejvíce lidí.

A aby toho nebylo dost, tak další útok se dnes odehrál opět ve Francii, kde cizinec původem z Maroka nožem napadl matku a její dcery a všechny vážně zranil. Zde sice útočník nevykřikoval nic o Alláhovi, ale podle očitých svědků důvodem hádky, která útoku předcházela, bylo, že se mu nelíbilo oblečení matky a jejích dcer. Podle jeho názoru bylo příliš sporé. Takže o jeho důvodu k pokusu o vraždu těchto žen nelze pochybovat.

Velmi snadno lze najít spojnici mezi všemi těmito tragédiemi. Ano, je to Islám a jeho radikální, často velmi zkreslený, výklad. Jeho základem je víra  v nadřazenost muslimů vůči nám, Káfirům. Slovo Káfir v překladu znamená "nemuslim", ale jeho původní význam byl „ten, který zatajuje pravdu o Islámu“.  Tito fanatici jsou přesvědčeni, že jenom islámské právo je dokonalé, univerzální a věčné. Naše právní normy jsou pouze dočasné a oni jsou Alláhem povolání k tomu, aby šířili islámské právo a trestali ty, kteří se tomuto právu  nechtějí podvolit.

Není to tak dávno, kdy jsme s hrůzou sledovali události v Izraeli, kde zfanatizovaní jedinci obou pohlaví a různého věku napadali Izraelce kdekoliv a kdykoliv. Útočili pomocí nožů, seker nebo vozidel. Sledovali jsme zprávy a byli jsme rádi, že Izrael je daleko.  

Čepel džihádu: Mladý Palestinec ubodal izraelskou dívku

Netrvalo dlouho a už se  nedíváme na útoky jen v televizi.  Tyto útoky se stávají realitou i v Evropě a může je na vlastní kůži zažít kdokoliv z nás. Kdykoliv, kdekoliv. Dochází přesně k tomu, před čím nás varovali Izraelci. Říkali nám, že s uprchlickou vlnou a s bezhlavým přijímáním uprchlíků si zaděláváme na problémy. Bohužel se jejich varování ukazují jako pravdivá.

Rozhovor s izraelským expertem: "Na válku nejste připraveni"

Před rokem nás politické špičky napříč celým evropským politickým spektrem přesvědčovaly o tom, že s uprchlickou vlnou nám žádná rizika nehrozí. Naopak nám tvrdili, jak se bez těchto lidí neobejdeme a jak máme povinnost jim pomoci. Musíme jim podat pomocnou ruku, integrovat je do společnosti a přijmout je za vlastní.

Média nám přinášela obrázky uplakaných dětí, trpících chladem a hladem.  Ti, kteří tvrdili opak, a varovali nás před možnými riziky, byli nazýváni xenofoby, rasisty, nacisty. Byli jsme ujišťováni, že to nejsou žádní teroristé, ale ubožáci.

Rok se sešel s rokem a najednou vyplouvá na povrch děsivá pravda. Dnes už i největší zastánci přijímání uprchlíků jako je Merkelová a Hollande připouštějí, že mezi uprchlíky jsou teroristé (jaké překvapení!). Integrace zjevně také moc nefunguje, zato se rozšiřují NO GO zóny, kam se obyčejní lidé neodvažují chodit, přibývá vyznavačů radikálního Islámu, přibývá teroristických útoků a přibývá mrtvých.

Dnes již nemluvíme o jednotlivcích nebo desítkách mrtvých následkem teroristického útoku, ale o stovkách. Stále častěji slýcháme z úst odborníků, že teroristické útoky se stanou součástí našeho života. Nepěkná vyhlídka. Při představě toho, že dítě pošlete ráno do školy a pak budete celý den trnout strachy, jestli mu někdo neuřízne hlavu nebo ho nepřejede autem,  mě mrazí.

Sleduji média a hledám nějaký náznak řešení problému, nějaký náznak toho, že se chceme zlu postavit, toho, jak někdo rozhodně řekne A DOST! Po každém dalším útoku si říkám, že teď  už to musí přijít.  Je zjevně potřeba řešit terorismus v Evropě a na to zvýšení počtu náletů v Sýrii nestačí.

Neočekávám, že někdo přijde s nějakým geniálním nápadem, který by situaci rázem vyřešil, ale čekám, že uslyším i něco jiného,  než stále se opakující slova o nutnosti multikulturní společnosti, toleranci a vzájemném porozumění. Zde, bohužel, biblické "kdo po mně kamenem, já po něm chlebem“, zjevně nefunguje. Každý, kdo chce žít v západní společnosti, musí přijmout naše pravidla. A ne, že my se budeme přizpůsobovat pravidlům jiným, které jsou nám naprosto cizí. Měli bychom  dát jasně najevo, že nikoho, kdo se nechce přizpůsobit našim zvyklostem, tady nechceme. 

Pavel Kohout: Co by udělal Churchill a Roosevelt

Argumenty, že "u nás ještě žádní migranti nejsou", nebo že "soudit skupinu podle jednotlivců není správné", neberu.  Ti, kdo zemřeli pod koly magora v Nice, zásahem výbušniny na letišti v Bruselu nebo dostali ve vlaku sekerou do hlavy, také byli "jen" jednotlivci, kteří se ničím neprovinili, jen měli tu smůlu, že se narodili jako Evropané.

A já se ptám, pro koho je naše svoboda, naše právo, naše spravedlnost? Pro nás, nebo pro ty, kteří přicházejí, aby nám tyto hodnoty vzali ve jménu svých vlastních? A proto říkám: Přizpůsobte se nebo táhněte! A jestli mě nejaký (dámy prominou) dobroser chce nazývat xenofobem nebo náckem nebo  třeba Ferdou Mravencem, myslím, že to docela klidně unesu. 

Autor: Lumír Němec

Tagy článku

-->