Autor fotografie: Hoheit / Wikimedia Commons / CC BY-SA|Popisek: Ramalláh, Hamás
Vůdci Hamásu vyzývají Araby v Izraeli a na Západním břehu Jordánu k útokům proti Židům. Tato hrozba se může rozvinout do konfliktu přímo uvnitř Izraele a Palestinských území.
Arabové tvoří přibližně 20-25% z celkové populace Izraele. Tito občané Izraele jsou označováni jako izraelští Arabové a jejich populace je roztroušená téměř po celé zemi. Existují však větší města jako Nazaret či Ramle, v nichž izraelští Arabové představují většinu obyvatel. Na Západním břehu Jordánu žijí přibližně 3,2 miliony Palestinců. Jak v Izraeli, tak i na Západním břehu Židé i Arabové žijí vedle sebe a přicházejí spolu do každodenního styku.
Území Západního břehu Jordánu dobyl Izrael v Šestidenní válce s arabskými státy v roce 1967. Mezi roky 1948, kdy začala První arabsko-izraelská válka, a 1967 patřilo toto území Jordánsku. Po konci Šestidenní války byl Západní břeh až do roku 1995 pod vojenskou správou Izraele a následně bylo území přenecháno správě Palestinské autonomie. raelská armáda (IDF) je však na Západním břehu stále přítomná, jelikož ochraňuje obyvatele izraelských vesnic a měst, které na území i přes správu Palestinské autonomie a zákaz OSN stále vznikají. IDF z důvodu zajištění vnitřní bezpečnosti také kontroluje hraniční přechody mezi Izraelem a Západním břehem. Arabové žijící na Západním břehu nemají izraelské občanství.
Západní břeh Jordánu je kvůli izraelským osadám ohniskem střetů mezi IDF a Palestinci již po desítky let. V posledních měsících před vypuknutím říjnového konfliktu mezi Hamásem a Izraelem však došlo k zásadnímu zhoršení situace. Spory začaly těsně po volbách do izraelského parlamentu (Knesset), kdy krajně pravicové strany podporující rozrůstání izraelských osad na Západním břehu vytvořily vládní koalici s Benjaminem Netanyahuem. Podle Úřadu OSN pro humanitární záležitosti zahynulo od začátku roku 2023 při násilných potyčkách s IDF na Západním břehu 172 Palestinců.
Také počet teroristických útoků vykonaných Palestinskými útočníky na Západním břehu i v Izraeli se zásadně zvýšil. Od začátku roku 2023 došlo ke třinácti teroristickým útokům, při kterých zahynulo nejméně 29 osob. Většinou se přitom jednalo o střelbu na auta či chodce stojící na ulici, útoky nožem nebo o srážky chodců auty. Útočníky byli Arabové ze Západního břehu Jordánu nebo východní části Jeruzaléma, které leží mimo území Izraelského státu.
V důsledku eskalace konfliktu na Západním Břehu se však začala IDF v létě 2023 obávat, že vlna nepokojů ovlivní také Araby žijící uvnitř Izraele. Pokud arabští občané Izraele začali ve velkých počtech vyvolávat uvnitř země násilné konflikty, jak tomu bylo při poslední válce mezi Izraelem a Hamásem v roce 2021, nebo iniciovat teroristické útoky, v Izraeli by záhy mohla nastat občanská válka. IDF proto začala v létě 2023 připravovat speciální jednotky, které mají být na tuto možnou situaci připraveny.
V souvislosti s vypuknutím konfliktu na počátku října se Hamás tento vnitřní konflikt mezi Araby a Židy uvnitř Izraele pokusil vyvolat. Jeden z hlavních představitelů vojenského křídla Hamásu v Gaze, Muhammad Deif, vyzval izraelské Araby již 7. října 2023, tedy v den útoku teroristů na kibucy na jihu Izraele, aby se přidali k ozbrojenému odporu proti Izraeli. Dále také vyzval Araby v Libanonu, Iráku a Sýrii k vyjádření solidarity s bojem Gazy proti Izraeli. Také představitelé Hamásu na Západním břehu Jordánu, například Saleh al-Arouri, vybídli ve stejný den Palestince ze Západního břehu k ozbrojenému povstání.
Tyto výzvy Hamásu vyvolaly jasnou reakci mezi Palestinci na Západním břehu. Minulý týden se ve velkých palestinských městech jako Nábulus, Ramalláh, Jenin, Betlém a Hebron odehrály obrovské protesty vyjadřující solidaritu s Gazou, kterých se zúčastnily tisíce Palestinců. Sociálními sítěmi kolovala videa, na kterých byl slyšet dav požadující smrt Židů a vyjadřující jasnou podporu Hamásu. IDF na tuto eskalaci reagovala odnětím přístupu veškerých arabských pracujících do izraelských osad na Západním břehu.
Na rozdíl od situace na Západním břehu bylo možné mezi Židy a Araby uvnitř Izraele zaznamenat velkou vlnu solidarity. Více než 600 dobrovolníků z beduínských kmenů žijících v severní části Negevské pouště se nabídlo pomoci s hledáním Izraelců, kteří jsou kvůli teroristickému útoku Hamásu ze začátku října stále pohřešovaní. Existují však také veřejně známé osobnosti, které volají po jednotě v rámci izraelského národa. Známý aktivista Josef Hadad se po vypuknutí konfliktu na počátku října otevřeně postavil na stranu Izraele. Hadad, arabský Izraelec, který se již několik let snaží o začlenění Arabů do širší izraelské společnosti, označil činy Hamásu za terorismus a vyzval arabskou komunitu k podpoře Izraele.
Ztráta bližních v nás vždy vyvolá silnou emoční odezvu. Konfliktem, který mezi Izraelem a Hamásem vypukl na počátku října, byl zasažen téměř každý obyvatel Izraele. Mezi zabitými nebo pohřešovanými mají totiž všichni arabští nebo židovští občané Izraele pravděpodobně nějakého svého blízkého, člena rodiny nebo přítele. Příslušníci etnických a sociálních skupin mají pod vlivem manipulace ze strany politických představitelů často tendenci zjednodušovat a za svého nepřítele dosazovat všechny členy daného kolektivu. Izraelský příklad nám však ukazuje, že i lidé, kteří by se mohli stát nepřáteli, se rozhodli pro vzájemnou bezpečnost, mír a spolupráci.
Autorský komentář Ponte