Autor fotografie: European Union Naval Force Operation Atalanta / Flickr|Popisek: Somálští piráti
Námořní soukromé vojenské a bezpečnostní agentury (PMCS) zažívají po letech útlumu opět žně. Není divu. Mezinárodní vody se opět staly útočištěm pirátů, klíčové námořní tepny jsou vystaveny únosům posádek a trasu k Suezskému průplavu přes Rudé moře pravidelně ostřelují rakety jemenských Hútiů. Na moři není bezpečno, což soukromým vojenským agenturám pochopitelně vyhovuje.
Když se kolem roku 2007 začalo rozmáhat pirátství spojené s únosy posádek v oblasti Afrického rohu kolem průlivu Bab-al-Mandab, ale později také v Indickém oceánu, znamenalo to operační pokrytí obrovské vodní plochy, kterou by těžko mohl zabezpečovat jeden stát. Do popředí zájmu se na trhu s bezpečností dostaly námořní soukromé vojenské bezpečnostní agentury, které tehdy, stejně jako dnes, nabízely rejdařům ozbrojený doprovod, analytické služby spojené s vyhodnocením rizik, v portfoliu nabízených služeb nechyběly ale ani zvukové zbraně trhající útočníkům uši nebo vysokotlaké hadice sestřelující piráty a ekologické aktivisty. Vrcholem se stalo přidělení vlastní doprovodné lodi s posádkou vybavenou automatickými zbraněmi.
Vzhledem k velikosti problému se začalo hledat řešení na nadnárodní úrovni. Koncem roku 2008 vznikla námořní mise EU NAVFOR Somalia, zřízená Radou Evropské unie. První počin v oblasti společné bezpečnostní politiky dokonce tehdy umožnil participaci také nečlenských zemí Norsku Chorvatsku, Černé Hoře a třeba i Ukrajině. Účastníci mise operovali na ploše o rozloze přibližně 4,7 milionu čtverečních mil. Společně s diplomatickým úsilím v Etiopii a spuštěním vojenské výcvikové mise zaměřené proti pirátům se podařilo problém únosů vyřešit. Zisky námořních bezpečnostních agentur logicky začaly klesat, ale ne na dlouho.
Dnes jsou agentury zvláště aktivní v oblastech se strategicky důležitými vodními cestami jako je Indický oceán, Rudé moře, Malacký průliv, Hormuzský průliv, Mexický a Guinejský záliv.
Na trhu podle údajů Marine insight operovalo jedenáct společnosti nabízející bezpečnostní služby. Mezi nejvetší patří britská Ambrey s více než čtyřmi sty zaměstnanci. Její majetek a kapitál podle britského serveru companycheck.co.uk rok od roku roste. Podle webových stránek společnosti kromě standardních poskytovaných služeb disponuje firma vlastní flotilou plavidel včetně zbrojnic, bezpečnostních eskortních plavidel a servisních zásobovacích lodí včetně zpravodajských služeb. Firma se evidentně nebojí ničeho a dělá doprovod lodím, které i přes pravidelné ostřelování Hútiů ovládajících pobřeží Rudého moře v rozvráceném Jemenu, neobeplouvají Afriku, ale projíždí Suezským průplavem. Posádky Ambrey, které pravidelně křižují nebezpečné námořní trasy patří též mezi důležité zpravodaje podávající aktuální informace, jejichž služby využívá agentura Reuters.com
Mezi další giganty v tomto segmentu patří britská společnost Hart Maritime, která kromě standardních služeb poskytuje kupříkladu i ochranu ropných a plynových plošin. Nasvých stránkách pak popsala detaily z úspěšné operace, kdy ozbrojenci vtrhli na francouzskou nákladní loď MV MAD Express a drželi zde posádku jako rukojmí. Také společnosti Hart Maritime se podle údajů serveru companycheck.co.uk finančně daří a zisky rostou.
Vymahači
Společnosti se na svých stránkách chlubí případovými studiemi. Kupříkladu firma MUSC uzavřela s velkou francouzskou lodní společností smlouvu, aby získala nazpět tanker na LNG, který byl pronajatý jako prázdné plavidlo nejmenované čínské společnosti. Ta ale upada v podezření z nezákonného obchodování s Íránem, na což byly ze strany USA uvaleny sankce. Francouzi měli obavy, že Spojené státy uvalí sankce i na ně a na zbytek jejich flotily. Žádosti o navrácení plavidla mateřské společnosti byly nájemcem zcela ignorovány. Zkušení vojenští zaměstnanci MUSC na základě operativního plánu obsadili plavidlo a na stěžeň umístili soudní příkaz malajsijských úředníků, který následně umožnil legálně zabavit plavidlo.
Pozadu z soukromým sektorem nezůstává ani EU. Ta na konci října revidovala strategii pro námořní bezpečnost s cílem posílit autonomii a schopnost EU na moři a reagovat na hrozby, chránit své občany, hodnoty a ekonomiku.