Nejstarší vnučka Dlouhého lovce - Karaí Pukú, indiánka Ángela zemřela

Nejstarší vnučka Dlouhého lovce - Karaí Pukú, indiánka Ángela zemřela
Popisek: Alberto Vojtěch Frič
16 / 08 / 2017, 01:15

V Paraguayi zemřela v noci na pondělí nejstarší vnučka cestovatele Alberto Vojtěcha Friče. Ángele z indiánského kmene Čamakoků bylo téměř sto let. Přesný věk nikdo nezná, odhaduje se na 97 let. Narodila se "tenkrát z kraje století, jak byl ten velký vítr".

Ángela, která dostala podle své nezvykle bílé a jemné pleti domorodé jméno Rybí duše, byla nejstarší dcerou Fričovy indiánské dcery Hermíny. ČTK to sdělila Yvonna Fričová ze sdružení Checomacoco, které indiánům s českou krví už 12 let pomáhá. Frič má v Paraguayi ještě další tři vnuky, v Česku dva.

Zdravotní komplikace na Ángelu dolehly začátkem loňského roku. Po zánětu slepého střeva jí lékaři slíbili operovat bolák na předloktí. Na operaci čekala zhruba osm měsíců, pečovali o ni příbuzní žijící v hlavním městě Asunción. Onkologická operace indiánské ženy byla stále oddalována, žadatelů na přijetí do nemocnice je příliš a přednost mají platící, podotkla Fričová.

Jedním z důvodů oddálení termínu byla i porucha přístroje potřebného k anestezii, čímž Angelino místo v pořadníku zaniklo a musela se přihlásit znovu. V Paraguayi je navíc nutné si předem sehnat a za vlastní prostředky koupit vše, co budou lékaři potřebovat na sále i poté. Operace se nakonec uskutečnila koncem roku, kdy téměř stoletá žena strávila na operačním sále čtyři hodiny v celkové anestezi. V nemocnici se o ní opět starala rodina. To je nutné, neboť v paraguayských nemocnicích se obvykle nevaří, není tam zdravotnický personál ani potřebné vybavení jako lůžkoviny, či obvazy, poznamenala Fričová. Do rodného Gran Chaka se Ángela vrátila letos na jaře.

V osudu Ángely se podle Fričové promítla celá historie paraguayských domorodců ve 20. století. V letech 1903-1912, kdy mezi nimi pobýval cestovatel Frič, migrovali svými nedozírnými lovišti a žili jako lovci a sběrači. Do jejich nehostinné a klimaticky velmi obtížné domoviny však postupně pronikali bílí osadníci, zabírali půdu, káceli a vypalovali lesy a území začali zemědělsky využívat. Oplocovali si nabytá území, kde už pro indiány nebylo místo. Z milionu čtverečních kilometrů Gran Chaka nakonec Čamakokům zbylo k životu 30 kilometrů čtverečních v nejsevernější pustině země, nedotknutelnost tohoto území jim nyní garantuje vláda. Najít tam nějakou obživu a pracovní příležitost je ale prakticky nemožné.

Cestovatel A.V. Frič (1882-1944) se s Čamakoky sblížil v roce 1904 při katastrofických povodních na horním toku řeky Paraguay. Zamiloval se do indiánky Černé kachny (Lorai). Narodila se jim dcera Hermína, se kterou se pravděpodobně Frič shledal při své opakované návštěvě Paraguaye a před odjezdem do Evropy ustanovil náčelníka kmene jejím opatrovníkem. Pro nedostupnost oblasti a zdravotní problémy se Frič po roce 1913 už do Chaka nedostal. Jeho dcera Hermína Frič Ferreira celý život ujišťovala své potomky, že jejich evropská rodina se k nim jednoho dne přihlásí a pomůže jim překonat všechny změny, které do Gran Chaka přinesla civilizace. Fričova česká rodina, kterou založil v roce 1922, se o její existenci dozvěděla až v roce 2000. V březnu 2009 Hermína zemřela.

Hermína a její téměř dvousetčlenná pětigenerační rodina byla důvodem vzniku sdružení Checomacoco poskytující asistenční pomoc Čamakokům, kteří přišli o možnost svého tradičního způsobu života. Bývalí lovci a sběrači dnes žijí ve vesnici Puerto Esperanza na horním toku řeky Paraguaye, všude kolem farmáři chovají hovězí dobytek. Sdružení pomohlo indiánům také založit vlastní chov dobytka a pomáhá těm, kteří jsou rozhodnuti postarat se sami o sebe v nových podmínkách, aby našli obživu tam, kde žijí, neodcházeli do měst a nečekali na sociální dávky, či potravinovou pomoc. Podporuje rovněž vzdělání jejich dětí.

A. V. Frič byl mužem mnoha profesí, ale především znalcem indiánů a kaktusů. Syn právníka a náměstka pražského primátora odcestoval do Jižní Ameriky za kaktusy v 18 letech. Po setkání s domorodci usoudil, že kaktusy odolají náporu bílé civilizace déle než domorodé kultury, a tak jeho botanický zájem ustoupil etnografickému nadšení. Pronikl do neprozkoumaných území a shromáždil tisíce dokladů indiánských kultur, sestavil slovníky 36 indiánských jazyků a nářečí, zaznamenal mytologii a poznatky o životním způsobu domorodců i kolonistů v paraguayském Gran Chacu, v jižní Brazílii a v argentinské pampě. Indiáni jej pojmenovali Karaí Pukú (česky Dlouhý lovec), doma mu říkali Lovec kaktusů.

Na své druhé cestě Frič prozkoumal a zmapoval pro paraguayskou vládu tok řeky Pilcomayo, což se nepodařilo žádné z mnoha předcházejících vědeckých expedic. Ze své třetí cesty si v roce 1908 přivezl z Ameriky do Prahy nemocného Čamakoka Čerwuiše, aby čeští lékaři zjistili důvod smrtelné nemoci sužující jeho kmen. Čtvrtá cesta začala roku 1909 a Frič během ní dopravil Čerwuiše a patřičné léky Čamakokům. V dalším cestování mu zabránila první světová válka. Po vzniku Československa se vypravil do Jižní Ameriky jako oficiální pověřenec československé vlády, aby propagoval nově založený stát a získával pro něj obchodní kontakty. Po návratu do vlasti se oženil a narodil se mu syn. U své košířské vily Božínky si založil zahradnictví specializované na kaktusy a ještě třikrát se vypravil do Jižní Ameriky za sběrem rostlin. S indiány z Gran Chaka se už nikdy nesetkal. Zemřel v 62 letech v Praze na následky tetanu.

Zdroj: ČTK

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace