Největší německé firmy zaměstnaly 54 azylantů. Přitom 60 procent uprchlíků jsou muži mladší 35 let

Největší německé firmy zaměstnaly 54 azylantů. Přitom 60 procent uprchlíků jsou muži mladší 35 let
Popisek: Ilustrační foto
04 / 07 / 2016, 15:15

Německé firmy, které mají miliony zaměstnanců, zatím zaměstnaly jen 54 uprchlíků.

Odborníci vidí minimálně dvě základní překážky, které uprchlíkům brání v tom, aby se výrazně více prosadili na pracovním trhu: nedostačující nebo žádné znalosti německého jazyka a chybějící kvalifikace. Průzkum německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung dnes zveřejnil server aktualne.cz.

FAZ se dotazoval třiceti největších firem z německého akciového indexu DAX, kolik už zaměstnaly lidí z více jak milionu uprchlíků, kteří do Německa v posledních měsících přišli. Celkově firmy, jejichž roční obrat přesahuje 1,1 bilionu eur a které zaměstnávají kolem 3,5 milionu lidí, nabraly do začátku června 54 uprchlíků. A z toho ještě celá padesátka lidí připadá na samotnou Deutsche Post, po dvou uprchlících pak našlo uplatnění v softwarové firmě SAP a u výrobce léků Merck.

Tato čísla podle FAZ ukazují, jak těžké je zaměstnat významný počet uprchlíků. A to i přes to, že volných míst je v německém hospodářství nyní mnoho – v červnu 665 tisíc.

Německá vláda přijala v květnu návrh integračního zákona, který měl usnadnit přístup uprchlíků na pracovní trh a zavést sankce pro ty, kteří se nebudou snažit začlenit do společnosti a přijmout německé hodnoty.  "Získání práce je nejlepší způsob, jak se integrovat do společnosti. Odstraňujeme proto překážky, které nyní zaměstnávání uprchlíků brání," řekla tehdy ministryně práce Andrea Nahlesová. Vláda podle ní poskytne prostředky pro vytvoření 100.000 pracovních míst určených přednostně pro migranty, kteří teprve čekají na vyřízení azylového řízení, aby jim umožnila jednodušší první vstup na pracovní trh.

FAZ nyní zmiňuje slova ministryně práce Andrey Nahlesové, která již "ubrala ze svého nadšení, když nejprve mluvila o pracovních silách zítřka, ale v poslední době už mluví spíše o pozítří."

Deník současně připomíná, že během minulého podzimu, kdy do Německa přišla první větší uprchlická vlna, se "rozdmýchávala" pozitivní očekávání. Například šéf společnosti Daimler Dieter Zetsche prohlásil, že každý uprchlík sice není brilantní inženýr, technik nebo podnikatel, ale že lidé, kteří za sebou kompletně nechali svůj dosavadní život, budou velmi motivovaní. "Přesně takové lidi v Mercedesu a celé zemi hledáme," připomíná FAZ Zetscheho slova, která pronesl před zahájením frankfurtského autosalonu. Výrobce aut ze Stuttgartu ale v činech na slova svého šéfa nenavázal, dosud totiž nezaměstnal jediného uprchlíka.

EU připravila plán na rychlou integraci uprchlíků. Bude stát desítky miliard.

Podle posledních statistik se na německých úřadech práce hlásí o práci 131 tisíc uprchlíků, dvě třetiny z nich ale nemají žádné formální vzdělání. Většina z nich tak může dělat maximálně pomocné práce.

Na bezvýchodnou situaci běženců, kterým se nedaří sehnat práci a integrovat se do společnosti jsme psali v článku "Uprchlíci v Německu: "Chceme se integrovat, ale jak?"

Situace se přitom nemůže zlepšit příliš rychle, i když 60 procent uprchlíků jsou muži mladší 35 let. Německý úřad práce počítá s tím, že to bude trvat minimálně pět let, než se tito mladí muži naučí německy a dostane se jim potřebného vzdělání, aby si potom mohli najít lepší místo.

O integraci uprchlíků mluvil 7. dubna například i německý prezident Joachim Gauck, který uvedl "Pokud německé úřady nezajistí jejich co nejrychlejší integraci vzroste riziko vzestupu politického a náboženského extremismu. V opačném případě totiž riskujeme, že budou frustrovaní a budou se nudit, což se může změnit v násilí a trestnou činnost, může také vzkvétat politický a náboženský extremismus."

Podle 40 procent ekonomů přinese příchod běženců německému hospodářství v celkovém součtu spíš nevýhody než prospěch. Opačného názoru je jen 23 procent ekonomů. Podle institutu Ifo tak většina německých odborníků nesdílí názor vrchního ekonoma Deutsche Bank Davida Folkertse-Landaua, který považuje uprchlickou krizi za největší příležitost pro rozvoj Německa od jeho znovusjednocení v roce 1990.

Německo je pro uprchlíky zemí snů. A uprchlíci jsou fantastickým zdrojem příjmů. Nahlédnutí do podnikání, kde se točí miliardy. 

Zdroj:  aktualne.cz.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace