Anticeny udělované ve čtyřech kategoriích získali Policie ČR, Ministerstvo financí, výrobce hraček Mattel a ministr Chovanec. Jediná pozitivní cena pak putuje k rakouskému právníkovi a aktivistovi Maxovi Schremsovi.
Výsledky jedenáctého ročníku anticen pro největší slídily Big Brother Awards byly vyhlášeny 18. února v pražském Studiu Alta. Devítičlenná porota složená z odborníků na nové technologie, právníků, obránců lidských práv a novinářů vybírala vítěze z padesáti pěti nominací zaslaných širokou veřejností. Informaci zveřejnil server iure.org neziskové organizace Iuridicum Remedium, která se věnuje ochraně soukromí.
Cenu pro Dlouhodobého slídila získala POLICIE ČR
za provoz systému Automatická kontrola vozidel. Ten Policie provozuje minimálně od roku 2001 na cca 250 místech v Praze, Moravskoslezském, Ústeckém, Plzeňském a Karlovarském kraji. Systém funguje tak, že na vybraných místech pomocí kamer plošně zaznamenává průjezdy všech vozidel. V příslušných databázích jsou uchovávány údaje o automaticky rozpoznané SPZ vozidla, místu a datu průjezdu, ale i fotografie vozidla s řidičem. Plošné uchovávání těchto dat se přitom neváže na žádný přestupek nebo jiné nezákonné jednání řidiče, uchovávány jsou záznamy o každém vozidle. „Sporné je už samotné oprávnění policie vytvářet podobné databáze a uchovávat v nich až rok údaje bez vazby na nějaký jasně daný účel, které podle našeho názoru v zákoně obsaženo není. Pochyby vyvolávají i nastavená pravidla pro uchovávání záznamů. Proč například v Praze stačí fotografii vozidla uchovávat dva měsíce, zatímco v Ústí nad Labem půl roku? Rozdílné doby uchovávání dávají tušit, že otázkou přiměřenosti zásahu do soukromí se policie vůbec nezabývá,“ uvedl k udělení ceny výkonný ředitel IuRe Jan Vobořil.
Český rozhlas dnes ve svém článku píše: "Konkrétnější byli vyšetřovatelé, kteří systém používají v praxi. Na záznam mluvit nechtěli, své argumenty ale sepsali: „Policie bohužel nemá věšteckou kouli, takže když se stane nějaký zločin, modelově únos, loupežné přepadení nebo organizovaná trestná činnost, nemáme k dispozici lepší nástroj, než je právě databázi pohybu aut s jejich SPZ.“
Záznamy používají třeba pro odhalení návyků pachatele a identifikaci míst, kde se často pohybuje. Odtud pak mohou zahájit sledování.
Policisté si rovněž myslí, že sledování aut zasahuje do soukromí méně než například odposlechy, které musí povolit soud. Zneužití dat podle nich nehrozí, protože použití informací z databáze musí odůvodnit a toto zdůvodnění má následně k dispozici dozorující státní zástupce. Pro případný únik dat by tak museli údajně selhat nejméně čtyři prověření lidé.
Cenu pro Firemního slídila získal výrobce hraček MATTEL
za svoji panenku nazvanou Hello Barbie, prostřednictvím které získává a po internetovém přenosu centrálně analyzuje hlasové projevy dětských uživatelů. Cílem má být vedení konverzace mezi panenkou a dítětem. Vedle skutečnosti, že jsou hlasové projevy dítěte centrálně analyzovány a jsou přístupné například rodičům dítěte, je důležité upozornit i na vágní bezpečnostní politiku, která otevírá prostor pro využívání hlasových projevů k různým dalším účelům, ale i na zranitelnost počítačového systému panenky, která může nahrávat různým způsobům zneužití, včetně ovládnutí hlasového projevu panenky třetí osobou, která chce dítě zneužít nebo jinak manipulovat.
Cenu pro Úředního slídila obhájilo MINISTERSTVO FINANCÍ,
oceněné v minulém roce za návrh zákona o prokazování původu majetku. V tomto roce se pro něj sešla celá řada nominací. Namísto mediálně propírané elektronické evidenci tržeb nebo kontrolním hlášením k DPH se porota nakonec rozhodla dostát hlavnímu smyslu soutěže, kterým je poukázání na méně známé případy zásahů do soukromí a cenu udělila za netransparentní slídění ministerstva financí ve zdravotnických datech. Podle schválených novel zákonů upravujících činnost zdravotních pojišťoven (zákon č. 200/2015 Sb.) by pojišťovny měly ministerstvu financí předávat údaje ze svých informačních systémů. Jak navíc vyšlo minulý rok najevo, ministerstvo financí si již v roce 2014 vyžádalo od zdravotních pojišťoven údaje o milionech individuálních hospitalizací, které bez písemné smlouvy poskytlo vybrané soukromé společnosti k provedení analýzy hospodaření. „Vedle otázek, co vůbec opravňovalo ministerstvo financí tato data od pojišťoven vyžadovat a jak se vůbec mohla tato data o individuálních případech poskytnutí zdravotní péče dostat za asistence ministerstva financí bez písemné smlouvy a zákonného zmocnění do rukou soukromé společnosti, je nutné upozornit i na využitelnost těchto údajů v rámci konkurenčního boje v rovině poskytování zdravotních služeb a znovu poukázat na konflikt zájmů ministra financí a podnikatele v oblasti zdravotnictví v jedné osobě,“ uvádí se v odůvodnění udělení ceny.
V další kategorii Výrok Velkého bratra naopak zabodoval ministr MILAN CHOVANEC,
který je označován za Babišova politického rivala. Cenu získal za výroky týkající se nutnosti identifikovat uživatele internetu. Výrok z článku Chovanec by internetu rád nasadil obojek, zveřejněném Lidovými novinami, zněl: "Kdybych teď řekl, že bych chtěl, aby každý uživatel internetu byl identifikován, tak se na mě vrhnou všichni. Ale podle mě nastala doba k debatě, jak se tímto směrem posunout." Uvedené výroky ministra Chovance by snad šlo přejít jako nedomyšlenou reakci na neschopnost policie zabránit dalšímu zveřejňování e-mailů premiéra Sobotky, pokud by ovšem nebyly minulý rok činěny kroky k dalšímu rozšíření plošného sledování uživatelů internetu v podobě rozšiřování okruhu plošně uchovávaných údajů o elektronické komunikaci. Tyto výroky je tak podle poroty potřeba brát vážně jako indikátor možného budoucího rozšiřování sledování uživatelů internetu ze strany státu.
Pozitivní cenu za ochranu soukromí si odnesl rakouský právník a aktivista MAX SCHREMS,
který se postavil internetovému gigantu Facebooku a významně tak přispěl k pádu dohody o předávání osobních údajů mezi EU a Spojenými státy (tzv. Safe Harbor), která podle Evropského soudního dvora dostatečně negarantovala ochranu dat Evropanů u internetových společností sídlících ve Spojených státech. Schrems poukázal na rizika pro zpracování dat, která vyplynula z odhalení Edwarda Snowdena. Očekávaná změna pravidel v předávání dat mezi EU a USA a jejich následném uchovávání je jedním z pozitivních důsledků aféry spojené s únikem informací o plošném sledování komunikace zpravodajskými službami. Po pečlivé úvaze a časovém odstupu od Snowdenova vystoupení v roce 2013, který prověřil jeho motivace, jakož i vzhledem k pozitivním efektům v podobě změn legislativy v USA i v evropských zemích v důsledku Snowdenových odhalení, se IuRe rozhodlo od příštího roku nazvat Pozitivní cenu právě po Edwardu Snowdenovi, který s tím prostřednictvím svého právního zástupce vyjádřil souhlas.
Tagy