Možnou příčinou je příliv uprchlíků a nedávné teroristické útoky v Paříži.
55 procent německých občanů se dívá s nedůvěrou do příštího roku, o čtvrtinu více než v loňském roce, a téměř o polovinu více než v roce 2013, uvádí nejnovější průzkum veřejného mínění, který provedla skupina GfK (skupina GfK - Growth from Knowledge, je jednou z předních globálních společností (celosvětově čtvrtou největší) v oboru výzkumu trhu a veřejného mínění). Informaci zveřejnil deník Die Welt.
Ředitel německé pobočky Ulrich Reinhardt, v této souvislosti, mluví o návratu "německé úzkosti". Možnou příčinou je podle Reinhardta příliv uprchlíků a nedávné teroristické útoky v Paříži, nicméně součástí průzkumu nebylo zjišťování důvodů těchto obav. "Současná humanitární krize a rostoucí obavy z teroristických útoků je příčinou neklidného spánku obyvatel, kteří pochybují o pozitivní budoucnosti," uvedl Reinhardt.
Obavy z budoucnosti mají především starší lidi ve věku 55 let a více, ti se v 64 procentech ztotožnili s názorem "Bojím se budoucnosti." Stejně se ale vyjádřilo 42 procent respondentů ve věku 14 až 34 let. Podíl mladých lidí, kteří se obávají budoucnosti se proti roku 2013 více než zdvojnásobil.
Respondenti očekávají problémy i v německé ekonomice. Téměř čtyři pětiny - 79 procent - očekává, že se zvětší ekonomické problémy Německa (přitom v roce 2014 to bylo 66 procent respondentů, a v roce 2013 "pouhých" 59 procent).
Nejpesimističtější je střední generace ve věku 35 až 54 let, 83 procent respondentů očekává "špatné časy."
"Zejména zaměstnanci se bojí, že nebudou schopni udržet si svoji životní úroveň," řekl Reinhardt, současně odhaduje pokles spotřebitelských výdajů a nárůst spoření - rezervy pro horší časy.
Více než dvě třetiny (70 procent) Němců očekává další problémy v EU, v roce 2014 to bylo 60%. Podle německých občanů se prohloubí i krize eura, uprchlická krize a politické konflikty v EU. Výsledky průzkumu dává Reinhardt do souvislosti s nedávnými volební výsledky: "Lidé vnímají, co se děje při volbách v Polsku, Francii, Maďarsku, Rakousku, Švédsku, Velké Británii, Dánsku nebo ve Švýcarsku - všechny volební výsledky reagují na velkou nejistotu mezi evropským obyvatelstvem, strach o vlastní prosperitu, strach z infiltrace cizinců a voliči upřednostňují národní zájmy."
Průzkum odhalil, že důvěra v politiky je nejnižší za poslední dobu. 87 procent respondentů navíc věří, že politici budou i nadále ztrácet podporu (v roce 2014 to bylo 81 procent, v roce 2013 77 procent respondentů).
"Zástupci lidu čelí velké nespokojenosti svých voličů a to ve všech oblastech života", dodal Reinhardt.