Popisek: Ilustrační foto
Německá vláda naprosto ztratila přehled o tom, kde se nyní nachází stovky tisíc migrantů, kteří do země v loňském roce přišli.
Politolog a publicista Soeren Kern z amerického think-tanku The Gatestone Institute tvrdí, že přes aktuální snahu kancléřky Angely Merkelové se Německu nepodaří dostat migrační krizi pod kontrolu. Brání tomu německá legislativa a politická korektnost. Informaci zveřejnil server ParlamentniListy.cz .
Nakonec tento fakt přiznala sama Merkelová během svého projevu na podnikatelském fóru v Mohuči, kde uvedla, že evropské orgány nejsou schopny zabezpečit pořádek za situace migrační krize, píše britský list The Daily Mail. „Najednou se potýkáme s problémem uprchlíků přicházejících do Evropy, a jak vidíme, jsme zranitelní, protože ještě migrační krizi nemáme pod kontrolou tak, jak bychom si přáli," řekla kancléřka.
The GATESTONE Institute se věnuje tématům, která nezveřejňují média hlavního proudu. Ve svém článku "Německo zasáhla epidemie znásilnění uprchlíků" popisuje nejen situaci v uprchlických táborech, ale i vypočítává případy znásilnění německých žen a tvrdí, že policie odmítá zvěřejňovat případy, ve kterých figurují uprchlíci a migranti, protože nechtějí připustit legitimitu kritiky masové imigrace. Psali jsme v článku "Co se děje v německých uprchlických táborech? O čem nemáme vědět?"
Kritici označují snahu německé vlády ke zvládnutí migrační krize za pouhé „politické šarády“ a ve skutečnosti se jim stejně nepodaří příliš zmírnit její negativní dopady. „Jde v prvé řadě o to, že německá vláda naprosto ztratila přehled o tom, kde se nyní nachází stovky tisíc migrantů, kteří do země v loňském roce přišli. Televize N24 informovala, že polovina žadatelů o azyl se ztratila neznámo kde a o jejich současném pobytu nejsou žádné zprávy. Pravděpodobně je mezi nimi mnoho ekonomických migrantů a dalších, kteří se snaží vyhnout deportaci. Deník Saarbrücker Zeitung odhaduje, že 30 procent uprchlíků ubytovaných ve východním Německu se jednoduše vypařilo.“
Za problém považuje Kern také fakt, že desítky tisíc migrantů před vstupem do Německa zničily své cestovní pasy a doklady o totožnosti. „Německým úřadům tak může trvat dlouhá léta, než zjistí jejich pravou identitu, včetně země jejich původu. To značně zkomplikuje jejich případnou deportaci.
Debata v německé televizi odkryla obrovský problém s trestnou činností uprchlíků
A i když se je podaří Německu poslat zpět do jejich země původu, tak se vzhledem ke zrušení hranic v Evropě mohou zase brzy dostat zpět,“ konstatuje Kern a jako další problém uvádí právní překážky, jež brání vyhoštění neúspěšných žadatelů o azyl z Německa. „Stávající zákon říká, že k deportaci může dojít jen u odsouzeného migranta k trestu vyššímu, než jsou tři roky, což se děje jen zřídka. I kdyby zákon prošel úpravou, nemůže být migrant vyhoštěn do země, která není bezpečná či by mu tam hrozil trest smrti.“
"Pokud byli mezi útočníky azylanti, mohli by být vypovězeni," tvrdí německý ministr. Možná.
„Nesmíme také zapomínat na politickou korektnost, která silně ovlivňuje německé soudy. Přestože se přistěhovalci dopouštějí v masivním měřítku trestné činnosti, politici tyto skutečnosti bagatelizují a tyto údaje se často ze stejných důvodů nedostanou do médií.
Nárůst zločinnosti v německých městech. Pachateli jsou i přistěhovalci ze severní Afriky.
Naštěstí to není pravidlem. List Rheinische Post odhalil, že v roce 2014 se dopustilo trestné činnosti 38 000 žadatelů o azyl. To znamená, že denně došlo ke spáchání více než 100 trestných činů. Experti se navíc domnívají, že číslo může být ještě vyšší, protože mnoho přestupků se vůbec na veřejnost nedostane.
Falšuje německá policie statistiky zločinnosti u žadatelů o azyl?
Například v Hamburku dojde každým rokem ke krádeži více než 20 000 peněženek, což dělá asi 55 ukradených peněženek denně. Podle šéfa Ústavu federálního policejního inspektorátu Normana Großmanna se této trestné činnosti z 90 % dopouštějí muži ve věku mezi 20 až 30 lety, kteří pocházejí ze severní Afriky a Balkánu.“
Kern považuje za v praxi málo efektivní také rozhodnutí německé vlády odmítat žádosti o azyl podaných občany Alžírska, Maroka a Tuniska. Dokládá přitom, že z těchto zemí přišlo vloni do Německa jen necelých dvacet tisíc lidí z celkového počtu 1,1 migrantů.