Popisek: Ilustrační foto
Německá vláda se rozhodla opět dodržovat mezinárodní dohody a nepřijímat další uprchlíky. Ale spustila se lavina, která nejde zastavit.
Německo dnes oznámilo úmysl začít znovu vracet syrské běžence do zemí, kde poprvé vstoupili na území EU. Opatření mělo snížit počet lidí, kteří do Německa přicházejí. Vracení běženců do země, kde vstoupili do EU, předpokládají evropské dohody. Berlín je však letos v srpnu přestal uplatňovat pro uprchlíky ze Sýrie.
Kancléřka Merkelová tehdy vyzvala všechny Syřany k cestě do Německa, mělo se jednat až o 800.000 uprchlíků. Podle některých komentátorů je možné, že budou uprchlíci podávat žaloby proti německému státu za nesplnění slibu, byť jenom ústního.
Neúspěšní žadatelé o azyl dostávají od německé vlády až 700 EUR za dobrovolný návrat domů
Kancléřka sice jednala s tureckým premiérem o možnosti zadržení uprchlíků na tureckém území, ale na to jí premiér 19. října po její návštěvě vzkázal, že "Turecko není koncentrační tábor. Nikdo nemůže od Turecka očekávat, že se transformuje do koncentračního .tábora, kam umístí všechny uprchlíky."
Německá vláda jednala také v Kábulu o repatriaci mnoha afghánských migrantů a chce, aby Afgánistán přijal zpět všechny uprchlíky, kteří v Německu nedostanou azyl. To vyvolalo reakci u některých afgánských žadatelů o azyl, kteří raději konvertují ke křesťanství, jen aby se nemuseli vracet.
Jenom v září však přišlo do Německa 400.000 migrantů, navíc většina z nich se vůbec neregistrovalo a tak je vlastně není možné vracet, protože není kam.
Ministerstvo vnitra už v říjnu pověřilo Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF), aby začal znovu uplatňovat příslušná evropská ustanovení i pro běžence ze Sýrie (tzv. Dublinské dohody, které do té doby Německo samo masívně porušovalo a obviňovalo především Maďarsko z budování plotů na hranicích).
Německá vojenská letadla Transall C-160 budou deportovat až 200.000 neúspěšných azylantů
Pokud se Německo vrátí k uplatňování dublinské dohody, znamenalo by to, že mnoho uprchlíků převeze do Řecka, Bulharska, Rumunska nebo Chorvatska. V první polovině roku, kdy byla pravidla ještě oficiálně v platnosti, však Německo vrátilo jen 108 Syřanů. A navíc nechce běžence vracet do Řecka, kde je v důsledku dluhové krize katastrofální situace v péči o uprchlíky.
O summitu na Maltě, který se koná kvůli uprchlické krizi a kde evropští lídři jednají i se zástupci afrických zemí, jsme informovali už 9. listopadu. Evropané se snaží své africké partnery přesvědčit především k větší ochotě přijímat zpět ty občany svých zemí, kteří budou z Evropy vraceni na základě readmisních dohod. Preferovanou variantou jsou přitom dobrovolné návraty těchto lidí. Nabízejí jim za to 1,8 miliardy eur. Dalším bodem summitu je boj proti pašerákům. Generální tajemník Interpolu Jürgen Stock upozornil na potřebu potírání organizovaných skupin, které si z migrace udělaly výnosný byznys.
Jak ale vypadá boj s pašeráky ve skutečnosti, jsme psali v článku "Turecké pláže plné uprchlíků. Pašeráci mají žně, nepřetržitým transportům nikdo nebrání, proč?"
Kdo je odpovědný za největší uprchlickou krizi v Evropě? Cui bono?
Zdroj: lidovky.cz, ceskatelevize.cz, ceskenoviny.cz