Nepodceňujte výběr dodavatele energií, obchodní složka výsledné ceny má značné rozpětí

Nepodceňujte výběr dodavatele energií, obchodní složka výsledné ceny má značné rozpětí
Autor fotografie: Unsplash
20 / 11 / 2023, 13:00

Na začátku tohoto měsíce zveřejnil Energetický regulační úřad návrhy cenových rozhodnutí, kterými se stanovují regulované ceny pro elektroenergetiku a plyn. Kolem těchto návrhů se okamžitě rozvířila diskuze nad výší regulovaných cen a jejich dopadem na průmysl a obyvatelstvo. S komentářem se připojila i naše redakce. V našem komentáři jsme se zabývali příčinami a možnými opatřeními. Vzhledem k obsáhlosti a komplikovanosti regulační problematiky se naše redakce rozhodla přinést seriál komentářů k této problematice. V komentářích se pokusíme osvětlit, jak regulace funguje, kdo jsou hlavní hráči v procesu stanovování regulovaných cen, jaké jsou vazby mezi jednotlivými hráči i to, proč neočekáváme, že se návrh ERÚ zásadně změní.

Náš seriál zahájíme zvolna. Vysvětlíme, z čeho se skládá cena za dodávku elektřiny a plynu. Regulovaná složka tvoří 60 % z celkové ceny dodávky, u plynu je tento poměr lichotivější – regulovaná složka tvoří zhruba 20 %. Abychom mohli vysvětlit, proč cena za dodávku energie (elektřiny a plynu) roste, je potřeba vysvětlit základní pojmy. Cena za dodávku je tvořena ze dvou částí: regulované složky a neregulované tzv. obchodní složky. K výsledné částce se následně připočítává daň, kterou stanovuje Ministerstvo financí.

Obchodní (neregulovaná) složka je cena za vlastní komoditu – tedy za objem spotřebované energie. U elektřiny tvoří tato složka cca 60 %, u plynu 80 %. Energii nakupuje dodavatel na burze a následně ji prodává jednotlivým odběratelům. Cena komodity je tedy dána tím, jak dobře obchodník elektřinu nebo plyn nakoupil a jak vysoká je jeho obchodní marže za poskytnuté služby odběrateli.

Dobrý obchodník nakupuje rozvážně, rozkládá cenové riziko a nakupuje větší část potřebného množství na dlouhodobých smlouvách a část – tzv. špičky řeší krátkodobými nákupy nebo dokonce nákupy na denní bázi. Méně seriózní obchodník naopak s cenou na burze spekuluje a potřebné objemy energie nakupuje výhradně na krátkodobé bázi – většinou denní.

Jeho zákazníci jsou pak ohroženi tím, že takový obchodník se může snadno dostat do stavu neschopnosti dodávat energii a jeho zákazníci pak padají do režimu dodavatele poslední instance – této situace jsme byli svědky poměrně nedávno, když zkrachovala společnost Bohemia Energy, tehdy čtvrtý největší dodavatel energií v ČR. Neregulovaná část je tedy odvozena od cenkomodity (tzv. silová elektřina a zemní plyn) na velkoobchodních trzích (burze) a je navýšena o zisk dodavatele energie. 

Regulovaná složka není tvořena trhem, ale stanovuje ji regulátor. U elektřiny tvoří tato složka cca 40 % u plynu 20 %. Regulovaná složka odráží náklady na dopravu energie od výrobce k spotřebiteli. Jedná se tedy o náklady na provozování a údržbu distribučních sítí a přenosové a přepravní soustavy. Regulovaná složka, resp. cena musí podle energetického zákona poskytnout dostatek prostředků provozovatelům výše zmíněných sítí na provoz, obnovu jejich sítí, musí pokrýt fungování operátora trhu a činnost regulátora. U elektřiny se navíc vybírá příspěvek na elektřinu z podporovaných zdrojů energie.

Z poměru regulované a neregulované složky ceny (tedy 60:40 u elektřiny a a 80:20 u plynu) je zřejmé, že největší nástroj k ovlivnění celkové platby za dodávku elektřiny nebo plynu, má v rukou zákazník. Podle toho, jak drahého dodavatele si vybere, se mu odvíjí 60 %, resp. 80 % z celkové fakturované ceny. Dodavatele komodity si tedy zákazník může vybrat, distributora nicméně nikoli (distributor je u každého zákazníka dán lokací odběrného místa). Je v zájmu každého spotřebitele, aby si cenové nabídky porovnával a případně i změnil svého dodavatele, pokud není spokojen s jeho službami nebo cenami. K tomu, aby si zákazník mohl srovnat jednotlivé cenové nabídky dodavatelů slouží různé kalkulátory, z naší zkušenosti je nejkvalitnější srovnávač na webu tzb-info, protože využívá nejaktuálnější ceníky.

Tolik nyní krátké vysvětlení, z čeho se skládá cena elektřiny a plynu. V dalším díle tohoto seriálu se budeme i nadále zabývat regulační problematikou a vysvětlíme si, podle jakého dokumentu regulátor při regulaci postupuje.

Autor: Anna Binderová (Anna Binderová, dlouholetá spolupracovnice tuzemských i zahraničních energetických společností, členka Institutu pro energetiku, externě spolupracuje s redakcí Security magazínu a zaměřuje se zejména na témata energetiky, ekonomiky a národního hospodářství)

Zdroj: ERÚ

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.