Komunální volby 2022 – rostoucí ceny energií a energetický mix. Na jaké zdroje mají města spoléhat?

Při příležitosti blížících se komunálních voleb jsme připravili předvolební speciál, který věnujeme třem tématům určeným pro města a obce. Po otázce využití digitálních technologií v oblasti bezpečnosti jsme se druhým tématem věnovali možnostem nové energetiky pro města a obce a především potřebě budování kapacit obnovitelných zdrojů energie a postupnou decentralizaci zdrojů v podobě rozvoje energetických komunit a společenství za využití technologie Smart Grids. Zeptali jsme se kandidátů ve velkých městech a přinášíme odpovědi těch, kteří dosud odpověděli.

V kontextu navyšujících se cen energií a při očekávání náročného podzimu a zimy v důsledku především války na Ukrajině, kudy by se mělo Vaše město z hlediska svého energetického mixu ubírat, na jaké zdroje a jakým způsobem spoléhat?

Patrik Nacher (ANO 2011), poslanec a zastupitel, Praha

Energetika na úrovni města pro mne znamená zejména potřebu snižovat energetickou náročnost budov ve vlastnictví města, protože město musí jít příkladem. Transformace spotřebičů a osvětlení na úsporné či eliminace plýtvání s vodou musí být naší prioritou. Je jistě důležité hledat i vzhledem k vývoji cen plynu jiný energetický mix a například využívat obnovitelné zdroje energie. Nelze na tyto zdroje spoléhat a především nelze tuto otázku řešit na úrovni města, protože energetika je především kompetencí národní vlády. Za mimořádně důležité považuji diskusi o využívání jádra. V neposlední řadě bych si představil aktivnější roli 100% městské firmy Pražská plynárenská.

Radek Popelka (ANO 2011), člen zastupitelstva, Jihlava

Energetická krize je z velké části způsobena nečinností a nedostatkem kompetence současné vlády. Pokud se máme soustředit na letošní podzim a zimu, tak jedinou cestou je rozsáhlá změna vládního týmu. Ze střednědobého hlediska je nutné investovat do alespoň částečné energetické soběstačnosti měst a obcí. Zde se chceme soustředit na již „klasické“ zelené zdroje. Zároveň si dáváme za úkol prověřit veškeré možnosti využití biomasy, kterou vidíme jako stěžejní zdroj energie využitelný v režimu 24/7.

Jan Mazuch (SPOLU), náměstek primátora, Pardubice

Město naší velikosti rozsahu a struktury majetku, bude i nadále výrazně závislé na centrálních dodavatelích energií. Samozřejmě je nezbytné využít všechny možnosti snížení spotřeby energie a možnosti vybudování lokálních zdrojů energie. Město pokračuje v budování energetického managementu na všech svých budovách. Zajištění částečné energetické soběstačnosti městských objektů; investice do soběstačnosti musí být optimalizovány a synchronizovány s investicemi do úspor (snížení spotřeby) kvůli dosažení nejlepšího ekonomicky opodstatněného výsledku.

René Živný (Společně pro Pardubice), zastupitel, Pardubice

Pevně věřím, že ve volbách uspějeme a budeme se podílet na řízení našeho města. Společně s kolegy je pro nás otázka energií pro Pardubice naprosto zásadní a jsme připraveni ji řešit! Máme v plánu instalovat solární panely na městské objekty a bytové domy a změnit tak jejich energetickou spotřebu, případně vytápění. Uvažujeme také o výstavbě městské solární elektrárny (na některém z brownfieldů) jako vlastního zdroje energie pro naše město. A komplexní řešení pro budoucnost? Nechceme čekat na rok 2030 stanovený zákonem kdy bude zakázáno skládkování a bude povolena jen ekologická likvidace odpadů, máme v plánu dojednat výstavbu zařízení pro zajištění energetického využití zbytkového směsného komunálního odpadu ihned a zprovoznit ho již kolem roku 2026 a tím zajistit vlastní významný a čistý zdroj energie pro Pardubice a případně i okolní města a obce.

Petr Nedvědický (ANO 2011), primátor, Ústí nad Labem

Energetický mix bude ještě dlouho vycházet z tradičních zdrojů, změna je časově i investičně náročná a není to otázka jedné sezony. Jako velkou perspektivu vidíme vodíkovou mobilitu, připravujeme první plnicí vodíkovou stanici a nákup vodíkových autobusů.

Tomáš Trtek (ANO 2011), náměstek primátorky, Karlovy Vary

V kontextu dopadu současného dění se nám jako strategicky výhodná potvrdila spolupráce s dodavatelem tepla pro systém centrálního vytápění. Ten teplo do centrálních rozvodů v současné době vyrábí z uhlí. Obyvatelé města se tedy v nadcházejícím období nemusejí obávat skokového zdražování tepla. Navíc díky memorandu uzavřenému s výrobcem i distributorem máme „pojištěné“ dodávky tepla i do budoucna a zároveň máme silného partnera pro budoucí řešení dodávek energií a diverzifikaci zdrojů, například ve formě zpracování odpadů. Disponujeme rovněž nabídkami projektů v oblasti alternativních zdrojů energie, zejména fotovoltaiky. Jedná se o projekty v řádu 100 milionů korun, jejichž realizace by mohla proběhnout v následujících letech. Přednostně bychom tento projekt chtěli realizovat v KV Areně. Toto kulturně sportovní centrum, které tvoří multifunkční hala, tréninková hala s celoročním provozem ledové plochy, hala pro míčové sporty a bazénové centrum s vnitřním a venkovním bazénem, je energeticky nejnáročnějším objektem města. Energetická soběstačnost je zde tedy více než žádoucí. Dopravní podnik Karlovy Vary průběžně modernizuje svůj vozový park. Většina busů dnes jezdí na CNG, jehož cenu má společnost zafixovanou ještě na rok 2023. V nedávné době byl v náročném městském provozu úspěšně testován elektrobus, velmi diskutovaná možnost pořízení vozů s vodíkovým pohonem.

Daniel Kůs (Pirátská strana), zastupitel města, Plzeň

Především a to prosím zdůrazňuji by něco vůbec dělat mělo. Vedení Plzně v tomto ohledu zaspalo. Je nutné využít masivním způsobem dotačních titulů pro města a obce v oblasti solární energie a na všechny městské nemovitosti, kde to je technicky a legislativně možné umístit solární panely. Jít tak i ostatním příkladem a také poskytnout dostatečnou podporu i třeba v rovině informační pro vlastníky bytů v panelákových domech. I zde je obrovský prostor pro výstavbu malých elektráren a zvýšení úspor na energiích pro Plzeňáky. Dalším zásadním krokem je, už dále neprodávat energetické městské podniky. Považuji za velkou chybu fúzi Plzeňské teplárenské s energetickým gigantem EPH Daniela Křetínského.

Karina Eismanová (SPOLU), regionální manažerka ODS, Plzeň

Město Plzeň se energetickou politikou pod naším vedením dlouhodobě velmidetailně zabývá. Díky tomu v posledních letech zvolilo přístup, kdy siponechalo rozhodující podíly v klíčových městských podnicích, včetně těch,které patří do energetického sektoru a kterými je například městská teplárnači vodárna. To umožňuje držet ceny tepla, ale i vody na nízké úrovně a například vůbec nezdražit ceny těchto energií a služeb pro rok 2023. Neníproto náhodou, že Plzeň je dnes městem s nejnižší cenou tepla v celéČeské republice.

Těchto principů při správě městských podniků se chceme držet i nadále,abychom mohli naplnit náš cíl, v jehož rámci chceme udržet příznivé adostupné ceny energií služeb pro občany Plzně i v následujícím období. Naší výhodou je, že plzeňská teplárna není vůbec závislá na plynu, protože spaluje hlavně štěpku. K výrobě tepla a elektřiny využíváme také komunální odpad. Naší prioritou ale zároveň samozřejmě zůstává i řešení úsporných opatření.Zde se zaměřujeme zejména na zateplování veřejných budov a objektůsloužících pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, nebo na nakládánís dešťovou vodou.

Anna Putnová (TOP 09), pedagožka, Brno

Energetická bezpečnost a soběstačnost je pro Brno naprosto stěžejním úkolem. Už v souvislosti se snižováním emisní zátěže jsme množství potřebných kroků začali realizovat ještě v době, kdy byly dodávky plynu zcela stabilní a stejně jako v případě elektřiny bez cenových výkyvů.

Začali jsme s osazováním solárních panelů na střechy městských budov, Máme cíl, aby v horizontu 5 let byly až na pěti stech střechách, a to s celkovým instalovaným výkonem 40 MWp. Měla by to být co do výkonu druhá největší sluneční elektrárna republiky s roční výrobou elektřiny 43 GWh.

Klíčové je také fungování městské společnosti Teplárny Brno, která v Brně zajišťuje dodávky tepla pro více než 100 000 domácností, řadu administrativních budov, průmyslových podniků, školských a zdravotnických zařízení a dalších subjektů. Ta je nyní závislá na ruském plynu z 80 %. Do roku 2025 se má toto číslo snížit na 55 %, protože bude v provozu kotel na dřevní štěpku a nová linka na linky kombinovanou výrobu elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů. V horizontu řádově 10 let by pak měl mít energetický mix zcela odlišnou podobu díky projektu horkovodu z Jaderné elektrárny Dukovany do Brna.

Memorandum o spolupráci na jeho přípravě podepsali za účasti pana premiéra Fialy zástupci ČEZ a Tepláren Brno v červnu. Již nyní víme, že na technických parametrech projektu panuje vzájemná shoda, proběhl také první kontakt se samosprávou kvůli výkupům potřebných pozemků kvůli vedení horkovodu. Souběžně kontinuálně probíhají jednání s ministerstvy průmyslu a obchodu, financí a životního prostředí, ale i s Evropskou investiční bankou a řeší se možnosti financování výstavby.

René Černý (ANO 2011), místostarosta Řečkovic, Brno

Brno a jeho obyvatelé musí do budoucna spoléhat mnohem více na obnovitelné zdroje a jít cestou co největších úspor i v chodu města.  Nejen z důvodů zvyšujících se cen energií, ale i změny klimatu. Samozřejmostí by mělo být zateplení budov, fotovoltaika, ale i hospodárnější nakládání s dešťovou nebo šedou vodou. Toto by se mělo realizovat jak na městských bytových domech a dalších objektech, tak k tomu především tlačit developery a investory. Mělo by se jednat i o důležitou část agendy nových zastupitelů, v úvahu připadá i založení poradního sboru nové rady, komise, kde by měli zastupitelé ve spolupráci s městskými firmami, ale i například univerzitami navrhovat a debatovat o takových opatřeních.

Velmi důležitá bude i větší spolupráce s vládou a energetickými společnostmi. Energie se dlouhá léta vzhledem k nízkým cenám brala jako něco samozřejmého, co není potřeba řešit - opak je pravdou a musí se dohnat ztracené roky. Vedení města by mělo začít řešit energetickou krizi rychlými a relativně snadno uskutečnitelnými opatřeními, nikoliv se upírat k dlouhodobým a chimerickým projektům jako je horkovod z Temelína, o jehož efektivitě se navíc vedou spory.

Tagy