Autor: flickr.com (CC BY-ND 2.0)|Popisek: Recep Erdogan
Ministr vnitra Jan Hamáček podepsal zamítnutí trvalého pobytu kurdskému obchodníkovi Erginu Orhanovi. Tím bylo zahájeno řízení o jeho vyhoštění i s celou rodinou, tedy i s manželkou a pěti dětmi. O jeho vydání usiluje Turecko, které jej chce soudit za terorismus.
S panem Erginem Orhanem jsem se seznámil v roce 2016, kdy byla v Praze otevřena kancelář kurdských milicí YPG a já se pokoušel získat pro Kurdy nějakou podporu. Bohužel marně. Tento pán je turecký Kurd, který utekl z Turecka v roce 2011 před Erdoganovými čistkami s celou svou rodinou. V Čechách se integroval, naučil se česky a začal zde podnikat. Aktivně vystupoval proti Erdoganově diktatuře a podporoval svoje krajany v boji proti ISIS. Krátce po svém příjezdu požádal o azyl. Jeho žádost byla opakovaně zamítnuta s odůvodněním, že to není v zájmu České republiky a on představuje bezpečnostní riziko a jeho žádosti jsou čistě účelové, protože v Turecku mu žádné nebezpečí nehrozí. A aby toho nebylo dost, byl mu zamítnut i pobyt v České republice a bylo zahájeno řízení o jeho vyhoštění zpět do Turecka.
Každý, kdo se trochu zajímá o situaci v Turecku, a předpokládal bych, že úředníci rozhodující o udělení azylu by měli, tak ví, jak se situace tureckých Kurdů během posledních let zhoršila. Erdoganův režim cíleně perzekvuje a zatýká kohokoliv, kdo se zdá jeho režimu nepohodlným a v případě Kurdů je situace ještě mnohem vážnější. Přesídlování kurdských obyvatel, zatýkání a zavírání nepohodlných je na denním pořádku. Jaký osud by asi čekal Ergina po jeho návratu do Turecka? Jestliže Markéta Všelichová a Miroslav Farkas dostali za údajnou podporu YPG šest let vězení, kolik by dostal Ergin?
V dnešní době je Evropa zahlcena sta tisíci nelegálních migrantů, jejichž jedinou touhou je žít v lepším prostředí. Přicházejí sami, ilegálně, mají minimální šanci se integrovat a zapojit se do normálního života. Nedělají nic, ale hlasitě vykřikují, že máme povinnost se o ně postarat a v těchto jejich požadavcích je podporují různé neziskovky, které si udělali z migrace výhodný byznys.
Na druhou stranu zde máme člověka, který překročil hranice EU legálně. Utekl ze země, kde jsou obyvatelé kurdské národnosti prokazatelně perzekvováni. Integroval se, naučil se česky, pracuje a platí daně. Přesto je prohlášen za bezpečnostní riziko a má být vyhoštěn i s celou svou rodinou zpět do Turecka kde mu hrozí dlouholetý trest. Je obecně známo, že Turci označují za teroristu každého, kdo je jim nepohodlný, jde o politicky motivovanou formu křivého obvinění, kterou si Turci pokouší zastrašit, všechny odpůrce režimu. A to je také případ Ergina. Jeho provinění spočívá již jenom v tom, že je Kurd a pak se provinil také svou podporou YPG. Podporoval ty, kteří bojovali proti Islámskému státu a bez jejichž obětí by tento zrůdný režim nebyl poražen. A nyní, když je ISIS poražen, alespoň zdánlivě, se mu za tuto jeho činnost odměníme a vydáme ho Turkům.
Erdogan dělá velmi „chytrou“ politiku. Tím, že drží ruce na kohoutku s migranty, si nechá posílat miliardové částky a vydírá evropské politiky. Ti jsou bohužel tak slabí, že se mu nejsou schopni adekvátně postavit, Českou republiku bohužel nevyjímaje. Otázkou zůstává, kam až je naše politická reprezentace ochotna zajít.
Autor: Lumír Němec