Nepřesné rakety Hamásu ohrožují sklizeň a sadbu v Izraeli. Dopadají mezi námezdní sílu a náhodně zabíjejí

Nepřesné rakety Hamásu ohrožují sklizeň a sadbu v Izraeli. Dopadají mezi námezdní sílu a náhodně zabíjejí
Autor fotografie: IDF / Public domain|Popisek: Iron Dome v akci proti raketám Hamásu
06 / 11 / 2023, 09:30

Izrael je v odvětví zemědělství soběstačnou zemí, která si většinu svých potravin pěstuje sama. Odliv zahraničních pracovníků v souvislosti s vypuknutím konfliktu mezi Hamásem a Izraelem na počátku října proto znamená zásadní hrozbu v podobě možného nedostatku potravin.

V Izraeli bylo před vypuknutím konfliktu zaměstnáno přibližně 30 000 Thajců. Většina z nich pracovala v zemědělství, kde na polích pěstovali ovoce a zeleninu. Tito lidé odešli za prací do tisíce kilometrů vzdálené země, aby mohli uživit svou rodinu. Podle informací thajského ministerstva zahraničí byly tyto peníze, které thajští pracovníci v Izraeli vydělávali a posílali svým rodinám do vlasti, důležitým prvkem zlepšujícím ekonomickou situaci Thajska. Od začátku konfliktu mezi Hamásem a Izraelem na počátku října se však situace pro mnoho Thajců v Izraeli zásadním způsobem změnila.

Mnoho z těchto zemědělských pracovníků bylo mezi zraněnými, unesenými a zabitými obětmi teroristů z hnutí Hamás. Pracovali totiž na farmách nalézajících se v blízkosti hranic mezi Izraelem a Pásmem Gazy, které tvoří přibližně jednu třetinu veškeré produkce zeleniny v zemi. Thajské ministerstvo zahraničí uvedlo, že při útoku Hamásu na Izrael dne 7. října zahynulo 21 thajských občanů a dalších 14 bylo zraněno. Šestnáct Thajců bylo pravděpodobně uneseno hnutím Hamás do Pásma Gazy. Podle informací Associated Press teroristé Hamásu napadli ubytovny a také pole, kde se v daný moment tito pracovníci zdržovali.

Thajský ministr zahraničí Pernpree Bahiddha-Nukara uvedl, že v souvislosti s vypuknutím konfliktu mezi Hamásem a Izraelem na začátku října požádalo přibližně několik tisíc Thajců svoji vládu o evakuaci z Izraele. Před těmito lidmi však stála nelehká volba. Buď budou riskovat svoji bezpečnost a v zemi zůstanou, nebo Izrael opustí a bude pro ně velmi složité uživit rodinu. Většina z nich si radši vybrala bezpečí a do dnešního dne opustilo Izrael více než 23 000 thajských pracovníků.

Thajci však nejsou jedinými pracovníky v zemědělství, kteří nesou důsledky vypuknutí konfliktu. Před začátkem války zaměstnávali izraelští farmáři na polích po celé zemi více než 17 000 pracovníků z Gazy a další tisíce zemědělců ze Západního břehu Jordánu. Většina ze 110 000 Palestinců ze Západního břehu pracujících v Izraeli bylo zaměstnáno ve stavebnictví. Palestincům z Gazy i Západního břehu bylo po vypuknutí války mezi Hamásem a Izraelem z bezpečnostních důvodů pozastaveno pracovní vízum. Tito lidé se museli vrátit zpět domů, nyní jsou nezaměstnaní a práce na poli a stavbách tak stojí.

 

Odliv thajských a palestinských pracovníků ze zemědělských farem po celém Izraeli, v kombinaci se smrtí nebo odchodem do armády řady izraelských farmářů, tak představuje zásadní ránu pro obyvatele země. Výpadek pracovní síly totiž znamená, že pole nemá kdo obdělávat a brzy by v zemi mohl nastat nedostatek potravin Problém nespočívá pouze se sklizní plodin, které se hnijí, ale také s výsadbou pro příští rok. Na polích je nyní podle zemědělců třeba zasadit brambory a další zeleninu, aby mohla být sklizena na jaře. Velké množství polí, sadů a farem se slepicemi a skotem se nachází v těsné blízkosti hranic s Gazou. Farmáři proto musí být při práci chráněni Izraelskou armádou (IDF), protože je území stále ostřelováno z Gazy jednotkami Hamásu.

Tisíce Izraelců různých profesí od akademiků, přes podnikatele až po pracovníky v hi-tech sektoru se kvůli nedostatku pracovní síly v zemědělství rozhodlo zemědělcům pomoct. Jako dobrovolníci sbírají ovoce v sadech, sbírají zeleninu na polích a starají se o zvířata. Práci dobrovolníků však značně zpomaluje jejich nedostatek zkušeností a ostřelování z Gazy. Práce dobrovolníků je farmáři velice ceněna, avšak jejich nasazení nestačí pro zaopatření veškerých prací. Izraelská vláda proto vymýšlí způsoby, jak do země dostat zpět zahraniční pracovníky.

Válka postihuje zemědělce a pracovníky nejen v Izraeli, ale také v sousedním Libanonu. Hnutí Hizballáh ostřeluje Izrael již několik týdnů z území na jihu Libanonu, kde se nachází množství zemědělských farem. Libanonští zemědělci, kteří mají své sady oliv u hranic, si stěžují, že kvůli bojům mezi Hizballáhem a Izraelem nemohou sklízet své plodiny. Tento rok se navíc potýkají s nižší úrodou, kterou způsobila klimatická změna v regionu. Neúroda a nemožnost sklízet plodiny se již projevila v razantním zvýšení cen olivového oleje.

 

Neuplynul ani měsíc od počátku konfliktu a obyvatelé Izraele zjišťují, že válka může trvat ještě několik měsíců. Na možnost dlouhodobého konfliktu je však třeba se připravit nejen z hlediska vojenského, ale je především nutné zajistit potraviny a další suroviny nutné pro přežití všech obyvatel země. Dobrovolničení v zemědělství je proto dalším příkladem solidarity mezi Izraelci, kteří se nyní kvůli válce nemohou vrátit do práce či k obvyklému způsobu života, a proto se snaží využít svého času a pomoci tam, kde je zrovna potřeba. Jejich motivací je jediná věc. Aby Izraelský národ složený ze Židů, Arabů, Drůzů a dalších etnických a náboženských skupin byl schopen tuto válku přežít.


Autorský komentář Ponte

 

 

 

 

 

Tagy článku