Nepřípustný nátlak na odstoupení šéfky ERÚ? Ve hře je 41 miliard korun a ohrožení energetické bezpečnosti ČR

Nepřípustný nátlak na odstoupení šéfky ERÚ? Ve hře je 41 miliard korun a ohrožení energetické bezpečnosti ČR
Autor: ERÚ|Popisek: Alena Vitásková
13 / 11 / 2015, 15:15

Kvůli chybě v zákonu a neschopnosti zákonodárců musí "dobrovolně" odstoupit vedení Energetického regulačního úřadu? Nebo jde "jenom" o dotace z EU?

Dnešní Lidové noviny informují o tom, že na včerejším jednání mezi ministrem průmyslu Janem Mládkem s předsedkyní ERÚ Alenou Vitáskovou údajně zazněly dva požadavky ministra Mládka:

1) ERÚ musí do konce listopadu vypsat podporu za 41 miliard pro zdroje, které dosud nemají schválení z Bruselu.

2) Od prvního ledna příštího roku musí celé předsednictvo ERÚ dobrovolně složit funkce a předat řízení služebně nejstaršímu úředníkovi.  

Ředitelka ERÚ ale nechce pro příští rok vypsat podporu energetickým zdrojům spuštěným mezi lety 2005 až 2012, protože dosud nemají oficiální razítko, takzvanou notifikaci, od Evropské komise. Podle Lidových novin se jedná o částku 41 miliard korun a obrovský zásah do české ekonomiky. „Pro mnohé firmy by to skončilo insolvencí a pro banky problémem, protože by jim společnosti neměly z čeho splácet úvěry. Jedním z důsledků by bylo i propouštění a možné zdražení tepla pro zákazníky,“ píše list.

Vitásková odmítá podporu vypsat, aby neporušila zákon. Jediné, co by ji přesvědčilo, by byla právě bruselská notifikace, ale ta se táhne už tři roky a prý není pravděpodobné, že teď půjde rychleji.

Jestliže ale ERÚ do 20. listopadu neustoupí a podporu nevypíše, chce se prý vláda obrátit na prezidenta a žádat ho o odvolání Vitáskové. Miloš Zeman je totiž jediný, kdo může Vitáskovou odvolat za porušení nestrannosti nebo nezávislosti úřadu.

Poznámka redakce: Rozhovor s šéfkou ERÚ Alenou Vitáskovou jsme zveřejnili v letošním 5. vydání SECURITY magazínu, v článku "Evropa podporuje energetickou bezpečnost, Česko si ji občas podkopává", kde na otázku, zda české orgány dělají vše pro naši energetickou bezpečnost, odpověděla paní Vitásková:

Určitě to Česká republika vnímá jako prioritu, bohužel některými kroky zejména v oblasti legislativy si svou pozici podkopává. Elektroenergetika i plynárenství procházejí jednou z největších revolucí od svého vzniku. V oblasti elektřiny jde zejména o obrovský nástup samozásobování malých spotřebitelů, kdy lze očekávat, že do několika let budeme mít v podstatě všichni nějaké solární články nebo jiný zdroj energie, v oblasti plynárenství jsou obrovská geopolitická rizika, navíc situaci na trhu změnil nástup břidličného plynu v USA. Proto by tedy Česká republika měla mít zájem na vytvoření stabilního prostředí, kde budou chtít energetické firmy investovat, protože k tomu budou motivovány. Místo toho se však přijímají novely zákonů, které znamenají chaos, Energetický regulační úřad bude možná rok a půl bez vedení, lidé pracující v Legislativní radě vlády torpédují naše vyhlášky. V zahraničí si toho všímají, americké regulační orgány připravily studii o české energetické bezpečnosti, Evropská komise se na nezávislost regulátora oficiálně dotazuje. Nedělá nám to dobrou pověst, ale hlavně to naši energetickou bezpečnost podkopává.

List ohledně druhého Mládkova požadavku na Vitáskovou vysvětluje, že dobrovolným odstoupením celého předsednictva by se vyřešil i problém způsobený chybou v zákoně, kvůli níž bude vedení ERÚ od ledna v šedé zóně mezi dvěma právními předpisy. Novela, která to má napravit, totiž nebude schválena včas.

Alena Vitásková uvedla už 9. listopadu následující: 

Když jsem před čtyřmi lety nastupovala do funkce předsedkyně ERÚ, netušila jsem, že se budu zdaleka nejvíce zabývat právními spory, mnohdy nesmyslnými zásahy orgánů činných v trestním řízení, že úřad bude pracovat téměř pod dozorem státního zástupce, že se budu zabývat tak závažným tématem, jakým je energetická bezpečnost České republiky a pro mě zásadní vlastní osobní bezpečnost.
To všechno kvůli největšímu dotačnímu titulu u nás, tedy podpoře obnovitelných zdrojů energie. Netušila jsem, že když požádám v polovině srpna letošního roku premiéra České republiky o přizvání na Bezpečnostní radu státu (BRS), kde chci jako předsedkyně nezávislého úřadu podat závažnou informaci, že nedostanu vůbec žádnou zpětnou vazbu ani po téměř třech měsících. Zdroj: lidovky.cz

Zdroj: parlamentnilisty.cz

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace