foto: ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0/Sídlo Úřadu pro zahraniční styky a informace v Praze-Kobylisích
Vláda ČR minulý týden svým usnesením pověřila premiéra Fialu předložit Poslanecké sněmovně návrh kandidátů na funkci členů Orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb ČR. Vláda tak učinila mimo plánovaný program schůze. Přitom jde o závažný krok. Kdo konkrétně budou členové nového orgánu, bude jistě v blízké budoucnosti velmi diskutované téma.
Historie kolem orgánu, který bude politicky nezávislý a bude kontrolovat zpravodajské služby, sahá až do dob Topolánkovy vlády. V březnu 2008 byl vypracován věcný záměr zákona o zpravodajských službách ČR, ve kterém byla nově zmínka o nezávislém kontrolním orgánu, jehož členy se měly stát osoby, které byly nezávislé a požívaly všeobecné vážnosti s ohledem na své postavení (měli jimi být: předseda Ústavního soudu, předseda Nejvyššího soudu, předseda Nejvyššího správního soudu, prezident Nejvyššího kontrolního úřadu a veřejný ochránce práv). Návrh věcného záměru se však stal cílem tolika kritických výhrad a připomínek v parlamentu i v odborných kruzích, že se nedočkal ani paragrafovaného znění a nepostoupil do další fáze legislativního procesu.
Po deseti letech v roce 2017 došlo k novelizaci zákona č. 153/1994 Sb. o zpravodajských službách ČR s účinností od 1.1.2018, kdy ustanovení paragrafů 12 až 13a podrobně řeší problematiku Orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb ČR (dále ONK). Zpravodajské služby, jako jsou Vojenské zpravodajství, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace, jsou kontrolovány Poslaneckou sněmovnou prostřednictvím Stálých komisí pro jejich kontrolu, jejímiž členy jsou vybraní poslanci. Orgán nezávislé kontroly zpravodajských služeb, který dosud svou činnost nikdy nevykonával, má vykonávat kontrolu na politických uskupeních ve Sněmovně nezávislou.
Členové ONK mají být při výkonu své funkce nezávislí a při svém rozhodování mají být vázáni pouze právním řádem ČR. Nesmí se nechat ovlivnit zájmy poltických stran nebo hnutí, veřejným míněním nebo sdělovacími prostředky. ONK má dle ustanovení § 12 zákona 153/1994 Sb., o zpravodajských službách ČR, kontrolovat zákonnost činnosti zpravodajských služeb a dodržování základních práv a svobod. Podstatným aspektem této kontroly je, že ONK činnost vykonává na základě podnětu některého ze zvláštních kontrolních orgánů, jimiž jsou sněmovní stálé komise pro kontrolu činnosti jednotlivých zpravodajských služeb. Nikoliv tedy z vlastní iniciativy.
Zjednodušeně by měla být praxe asi taková, kdy Stálá komise pro kontrolu při své činnosti bude mít podezření, že konkrétní zpravodajská služba porušuje při své činnosti zákony. Své podezření, tedy podnět, dle vlastního uvážení předá Orgánu nezávislé kontroly, který si vyžádá podrobnější informace od dané tajné služby. Takové informace, na které Stálé komise nemají právní nárok. Zákon však uvádí konkrétní případy, kdy ani ONK všechny informace od tajných služeb nedostane. Výsledkem činnosti ONK může být podezření ze spáchání trestné činnosti a zjištění předá Nejvyššímu státnímu zástupci. Dále může být závěr, kdy ONK zjistí určitá pochybení a bude požadovat nápravu po vedení konkrétní služby. Informaci od ONK dostane kromě ředitele zpravodajské služby i příslušná Stálá komise a předseda vlády nebo příslušný člen vlády.
Vyskytují se hlasy, že ONK je politický nástroj, jak se dostat do „živých kauz“, na kterých jednotlivé zpravodajské služby aktuálně pracují. Ano, může to tak být. Právě proto je výběr konkrétních členů ONK velmi důležitý, a to včetně procesu jejich nominace a konečného výběru. Kompetentní osoby by si měly dát opravdu záležet na výběru odborníků, kteří budou především pro veřejnost důvěryhodní. Zda nakonec Poslanecká sněmovna odsouhlasí návrh vlády z února 2024 a budou členy ONK tři uznávaní experti na právo a dva bývalí příslušníci Bezpečnostní informační služby, ukáže čas. Tři z pěti nominovaných byli či ještě jsou členy politických stran. Je tato skutečnost opravdu zárukou nepolitické kontroly? Zákon konkrétně stanoví požadavky na kandidáty, které nejsou nesplnitelné, aby se nenašli jiní či další vhodní kandidáti, protože jich dle zákona nemusí být jen pět.
Ještě je tady jeden aspekt k zamyšlení. Svět zpravodajských služeb je velmi specifický. Šéfové těchto služeb jsou svým způsobem závislí na politicích a vládách země, protože je dosazují do funkcí. Pak je to o jednotlivcích a jejich morálním kreditu, míře loajality a mnoha dalších aspektech, jak přistupují k plnění úkolů, které dostávají. V případě ONK budou služby předávat informace na vyžádání, ale mají tady i možnosti informaci ONK neposkytnout, když to kvalitně zdůvodní a členové ONK se s tím spokojí. Budoucnost ukáže, zda vůbec v nejbližší době Orgán nezávislé kontroly zpravodajských služeb skutečně začne vykonávat svou činnost a jaká bude. Shoda určitě je, že tento orgán je potřebný a už dávno měl fungovat.
Zdroj: Ilaw; Vláda, Poslanecká sněmovna
Autor: Martina Sladká
Tagy