Nezdařený puč v Turecku může ohrozit bezpečnost i ve Střední Evropě

Nezdařený puč v Turecku může ohrozit bezpečnost i ve Střední Evropě
Autor: Mike Norton / flickr.com /(CC BY 2.0)|Popisek: Ilustrační foto
19 / 08 / 2016, 15:45

"Důsledky puče mohou vést k největší existenční krizi Severoatlantické aliance za poslední čtvrtstoletí," uvedl bezpečnostní analytik.

Politolog a bezpečnostní analytik František Šulc zveřejnil na serveru natoaktual.cz komentář k současné situaci v Turecku. V článku z 15. srpna mj. uvádí:

"Dopady nezdařeného vojenského puče v Turecku se v debatách v Česku povětšinou omezují na hrozbu islamismu směřujícího z Turecka dále do Evropy a na rozsáhlé čistky nejenom, ale především, v armádě a o jejich důsledcích na turecké ozbrojené síly a společnost. Je to vcelku logické, protože historicky byla Evropa důležitým cílem Osmanské říše (přes Balkán) a prezident Recep Tayyip Erdogan staví na odklonu sekularismu a na znovuobjevení islámu jako politického tématu a nositele společné identity a hodnot.  

Ke škodě věci se mnohem méně hovoří o širších a dlouhodobějších dopadech nezdařeného puče na Severoatlantickou alianci. A to by nás, obyvatele České republiky žijící v tradiční nárazníkové zóně mezi Německem (Západem) a Ruskem (Východem) mělo zajímat eminentně.

Důsledky puče, byť to tak nyní – uprostřed prázdnin - nevypadá, mohou spolu s dalšími událostmi (například přehodnocení politiky USA k NATO, větší krize v Asii a souběžně v Evropě, turbulence v souvislosti s vyjednáváním odchodu Británie z EU, další agresivní kroky Vladimira Putina a podobně) vést k největší existenční krizi Severoatlantické aliance za poslední čtvrtstoletí. A v horším případě k oslabení vazeb a minimální akceschopnosti.

A to by nebylo dobré pro Střední Evropu, která na počátku 90. let minulého století postavila svou bezpečnost a ekonomickou stabilitu na dvou organizacích – Severoatlantické alianci a Evropské unii. Oněmi – v posledních 25 letech - dvěma zářnými příklady liberalismu, respektive neoliberalismu.


Dá se tvrdit, že prezident Erdogan jen pokračuje v tom, co zahájil v 80. letech minulého století tehdejší premiér Turgut Ozal, který oslabil sekularismus a umožnil věřícím muslimům větší účast na společenském a politickém životě (jen pro ilustraci, jak uvádí Robert Kaplan v The Revenge of Geography, v roce 1945 bylo v Turecku 20 tisíc mešit, v roce 1985 už 72 tisíc).

Aliance také prožila od svého založení řadu krizí a zlomů, ať už to bylo stažení Francie z vojenských struktur a odsun centrály z Paříže, či konec studené války a rozpad Sovětského svazu. Přesto byla Aliance vždy schopná nalézt nový smysl existence a akčnosti v okamžicích, kdy ji mnozí prorokovali, že to nedokáže.

Tyto příklady jsou zajisté správné a není v tuto chvíli důvod hovořit o rozpadu Severoatlantické aliance, nicméně hrozí, že ji tentokrát kumulované problémy oslabí natolik, že přestane dávat některým členům smysl a bez důvěry nemůže spojenectví existovat.


Zajisté je a bude na místě otázka, zda by nebylo Alianci bez Turecka lépe, respektive, nemělo by být nějakým způsobem „potrestáno“ za odklon od sekularismu a „bratříčkování“ s Ruskem, tedy hlavním vyzyvatelem euroatlantické oblasti. Vyjádření aliančních představitelů, ani západních politiků příliš návodné v tomto směru není. Není divu, protože jde o tancování na vejcích. Jak by vypadala Aliance bez Turecka? Jak bude vypadat Aliance s Tureckem, které nebude spolupracovat? Nemůže se Ankara v Alianci stát – spolu s dalšími členskými zeměmi - advocatus diaboli? Nebude účelově blokovat alianční aktivity směrem k některým zemím, jako je Izrael, Gruzie, Ukrajina, Jordánsko a další?


Byť tedy může být lákavé řešit separátně otázky členství Turecka v NATO, není to na prvním místě. Nejprve je nutné znát postoj členských států, včetně Turecka, ke klíčovým otázkám budování obrany proti pojmenovaným nepřátelům a ochotu se jim postavit."

Celý článek zde.

Foto: Mike Norton, flickr.com

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace