Ten také kritizoval východoevropské státy, že vstoupily do EU kvůli ekonomickým výhodám. "Ničím neomezené přistěhovalectví je chyba," tvrdí zase na adresu Merkelové bývalý německý kancléř.
Počet odpůrců přistěhovalecké politiky kancléřky Merkelové narůstá takřka geometrickou řadou a zdaleka již nejde jen o opoziční politiky. Vstřícnou azylovou politiku německé kancléřky Merkelové poprvé otevřeně kritizoval i její sociálnědemokratický předchůdce v úřadu Gerhard Schröder. "Kapacity při příjmu, zásobování a integraci uprchlíků v Německu jsou omezené," uvedl Schröder s tím, že myslet si cokoli jiného je iluze. "Člověk získává dojem, jakoby národní hranice už neměly vůbec žádný význam. To je ale nebezpečné a není to ani správné," dodal Schröder.
Bavorská zemská vláda podle deníku Tagesspiegel pověřila bývalého ústavního soudce Uda Di Fabia, aby vypracoval posudek, který by se měl stát základem pro žalobu k ústavnímu soudu.
Podle bývalého kancléře Merkelová, i její strana CDU, dlouhodobě odmítala přijetí imigračního zákona. "Zkrátka ignorovali realitu. Následkem je to, že nyní tlačíme statisíce uprchlíků do azylového řízení, protože se imigračním zákonem nedefinoval kontingent," dodal. Zdroj: novinky.cz
13. ledna v deníku Kölner Stadt-Anzeiger kritizoval Merkelovou i respektovaný ústavní soudce Michael Bertrams. (Zdroj: ParlamentniListy.cz). Mimo jiné jí vyčítá, že při rozhodování přijmout do Německa stovky tisíc migrantů se neřídila žádným předem určeným plánem. „To všechno vyvolává otázku, jestli bylo z hlediska německé ústavy legitimní, aby toto rozhodnutí učinila sama. V našem demokratickém systému je zvykem, že všechna taková zásadní rozhodnutí, zejména ta s takovým dopadem na rozpočet, činí společně poslanci parlamentu,“ píše Bertrams.
Známé ostravské starostce Lianě Janáčkové došla trpělivost a podala žalobu k Evropskému soudu pro lidská práva na Evropskou unii (EU) a Radu Evropy. Obě instituce tvrdě tepe za jejich nečinnost při nekontrolované migraci uprchlíků.
Ale současně se "obul" i do východoevropských států, když řekl: „Zejména pro svůj požadavek sdílet břemeno uprchlické krize společně Merkelová narazila u Maďarska, Polska, České republiky a dalších států východní Evropy. To podle mého názoru potvrzuje to, co mnozí předpovídali již před mnoha lety: Mnoho východoevropských zemí nebylo na vstup do Evropské unie dostatečně připravených. Pojmy jako demokracie, právní stát a lidská práva pro ně představovaly pouze formativní hodnoty. Do EU vstupovaly především kvůli vlastním hospodářským výhodám,“ míní Bertrams. Zdroj: thelocal.de