NKÚ: Ministerstvo vnitra nesplnilo cíl ochrany měkkých cílů. Chybí koncepce a v případě útoku hrozí vyšší škody

Ve své výroční zprávě pro rok 2022 se Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) věnuje kromě obrany také vnitřní bezpečnosti a působnosti rezortu Ministerstva vnitra. V úvodu příslušné kapitoly odkazuje na programové prohlášení vlády a říká: "Efektivní řízení má zavést MV např. v přípravě na krizové situace, ke kterým patří pandemie, povodně, kybernetické útoky nebo ochrana měkkých cílů." Ministerstvu ve zprávě vytýká, že do doby ukončení kontroly nevyhodnotilo Koncepci ochrany měkkých cílů 2017-2020 a nezpracovalo navazující koncepci. Podle úřadu nenaplnilo a nezahájilo plánované investiční programy. Nepřipraveným měkkým cílům hrozí v případě útoku vyšší škody.

ČR jsou na základě analýz bezpečnostního prostředí pravidelně určovány specifické hrozby pro její bezpečnost. K těmto hrozbám patří již řadu let teroristické a násilné útoky. Ty jsou stále častěji směřovány na tzv. měkké cíle, které jsou podle Auditu národní bezpečnosti z roku 2016 zřejmě nejpravděpodobnějším terčem možného teroristického útoku na českém území, říká NKÚ ve výroční zprávě.

Jako měkké cíle se obecně označují objekty, prostory nebo akce charakterizované častou přítomností většího počtu osob a současně absencí či nízkou mírou zabezpečení proti násilnému útoku (např. školská zařízení, nemocnice, obchodní centra, hotely, sportovní a kulturní akce, náboženské objekty nebo dopravní prostředky, atd.). Ministerstvo vnitra disponuje Koncepcí ochrany měkkých cílů 2017-2020 z roku 2017. Jejím cílem a cílem vynaložení finančních prostředků podle plánovaných programů měl být podle Ministerstva vnitra vznik fungujícího národního systému jejich ochrany, který měl umožnit "pružně, komplexně a rychle" reagovat na hrozby útoků.

NKÚ: "Ministerstvo vnitra nenaplnilo cíl koncepce ochrany měkkých cílů 2017-2020, protože nevytvořilo národní systém ochrany měkkých cílů a nezahájilo plánované investiční programy. MV nesplnilo cíl ochrany měkkých cílů, kdy měla být jejich podstatná část schopna při útoku zareagovat tak, že případné škody budou násobně nižší, než kdyby je zastihl nepřipravené."

NKÚ provedl kontrolní akci 21/21 "Peněžní prostředky státu vynakládané na systém ochrany měkkých cílů", jejímž cílem bylo prověřit, zda peněžní prostředky státu na systém ochrany měkkých cílů byly vynaloženy a čerpány účelně, hospodárně a v souladu s právními předpisy. Kontrola se týkala období 2016-2021 a probíhala na Ministerstvu vnitra, Ministerstvu kultury, Ministerstvu zdravotnictví, v Ústeckém kraji a Ústí nad Labem, ve Fakultní nemocnici Bulovka a v Národní knihovně České republiky v Praze.

Ministerstva poskytují na zvýšení úrovně ochrany měkkých cílů peněžní prostředky od roku 2019. Z plánovaných 347 milionů Kč bylo v letech 2019-2021 vynaloženo 194 milionů, tj. 56 %, na 746 projektů (vyhodnocení ohroženosti MC, tvorby bezpečnostních analýz, vzdělávacích a výcvikových akcí, cvičení, nákupu drobného hmotného majetku nebo financování bezpečnostního a administrativního pracovníka). Nevyužito tedy zůstalo 44 % plánovaných prostředků. NKÚ také při kontrole zjistil významné nedostatky snižující účelnost a hospodárnost vynaložených peněžních prostředků státu a porušení zákona č. 218/2000 Sb. (o rozpočtových pravidlech) a zákona č. 320/2001 Sb. (o finanční kontrole ve veřejné správě).

Výše uvedeným ministerstvům vyčítá především to, že cíle neinvestičních programů nebyly stanoveny měřitelně, což brání vyhodnocení přínosu vynaložené podpory pro zvýšení ochrany měkkých cílů; že nerealizovaly neinvestiční programy dle potřeb; nevyžadovaly od příjemců neinvestičních programů výstupy projektů a informace o jejich využití, což mj. způsobilo, že neznají počet měkkých cílů, u nichž došlo ke zvýšení jejich ochrany; nezahájily do doby ukončení kontroly NKÚ plánované investiční programy a nebudou moci vyhodnotit splnění cílů.

Snížení hospodárnosti zjistil NKÚ u MK a MZd v roce 2019, neboť tato ministerstva neposuzovala při hodnocení přiměřenost jednotkových cen žádostí a nestanovila např. na základě průzkumu trhu maximální finanční limity podporovaných oblastí, což vedlo k významným cenovým rozdílům. MK např. v roce 2019 poskytlo dotaci ve výši takřka 623 tis. Kč na analýzu rizik divadelního objektu, resp. částku 1,2 mil. Kč na objekt knihovny. V roce 2020 stanovilo MK maximální finanční limity na zpracování analýzy rizik ve výši 350 tis. Kč pro všechny typy objektů a tento maximální finanční limit příjemci nepřekročili.

Dopady předešlých kontrol

NKÚ se ve výroční zprávě rovněž věnuje dopadům předešlých kontrol ve vazbě na vnitřní bezpečnost. V rámci kontrolní akce č. 20/10 (Peněžní prostředky státu vynakládané na plnění vybraných cílů migrační politiky ČR) popsal NKÚ nedostatky, které snižovaly účelnost, efektivnost a hospodárnost vynakládaných peněžních prostředků. Na základě opatření provedených MV došlo návazně podle NKÚ např. k vytvoření nového, méně administrativně náročného systému kontroly a monitoringu integrace osob nebo zavedení soustavy ukazatelů výstupů a výsledků a evaluačních nástrojů, jejichž pomocí je možné sledovat efektivitu a účelnost programů a případně provádět jejich korekce tak, aby byly maximálně přínosné a zároveň co nejefektivnější z hlediska státu.

V rámci kontrolní akce č. 20/2769 (Majetek a peněžní prostředky státu určené na zajištění činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů) vyhodnotil NKÚ, že Generální inspekce bezpečnostních sborů neměla nastaven systém pro hospodárné a účelné hospodaření s majetkem a peněžními prostředky. Na základě opatření provedených GIBS došlo ke stanovení potřeb v ekonomické, investiční a personální oblasti např. formou úpravy tvorby rozpočtu nebo podrobnějšího určení plánovaných investic, což je předpokladem také pro efektivnější využívání peněžních prostředků a dlouhodobých investic a pro stabilizaci personální oblasti.

Zdroj: Nejvyšší kontrolní úřad

Tagy