Autor fotografie: Flickr.com|Popisek: no-go zóna

KOMENTÁŘ

No-go zóny, tři slova, která nahánějí hrůzu především ve Švédsku, Francii či Německu. Někteří mají ale stále pochyby, že ,,něco takového" může existovat. Opak je však pravdou, jak se například přesvědčil v prosinci minulého roku americký dokumentarista Ami Horowitz.

Ten se jel do Stockholmu na no-go zóny podívat osobně. Jeho zážitky? Vyhrožování, bití, kopání a škrcení ze strany bezprizorních a agresivních migrantů. Horowitz, jak sám říkal, byl rád, že vyvázl živý, protože o život zde skutečně jde.

Do no-go zón se tak bojí chodit i policisté, což ostatně potvrdila Kateřina Janouchová, spisovatelka českého původu, která ve Švédsku velmi dlouho žije.  Švédsko má z Evropy nejvíce těchto bezpečnostně rizikových oblastí. Švédská policie již v září minulého roku přiznala, že v zemi je zhruba 55 no-go zón. A určitě jich ještě přibude.

Je skutečně paradoxem, že tyto ,,ostrůvky" nejsou systematicky likvidovány. Problém tkví v tom, že například ve zmiňovaném Švédsku se policisté obávají do těchto oblastí chodit. S tímto přístupem se však počet no-go zón bude zcela jistě zvyšovat a jejich možné vyčištění bude vinou laxního přístupu čím obtížnější. ,

Hrozí tak riziko, že tato místa se mohou přesouvat do center velkých švédských měst, kde již no-go zóny jsou - Stockholm, Göteborg. Ale i v jiných zemích, jež jsme už jmenovali. Pak může docházet k regulérní pouliční válce se všemi svými důsledky. Opravdu to tyto státy chtějí?

psali jsme:

Gangy mladistvých migrantů proměnily švédské obchodní centrum v no-go zónu

Americký filmař napaden ve švédské no-go zóně