Autor fotografie: US Air Force|Popisek: P-51 nad Washingtonem
Jednomístná stíhací legenda, která nakopala zadek Göringově Luftwaffe a Japoncům v Pacifiku. Mustangy používalo Izraelské letectvo během války za nezávislost, P-51 si užili i Severokorejci.
William Green, autor knihy Famous Fighters of the Second World War: "Mustang překonával rekordy už na rýsovacím prkně!"
A o tričko s touto legendou si můžete ve spolupráci SECURITY magazínu a společnosti Antonio zahrát. Jak na to?
Dáte Like stránce SECURITY magazínu a stránce firmy Antonio a pošlete nám na mail redakce@securitymedia správnou odpověď na otázku, jak se jmenoval nejúspěšnější stíhací pilot 2. světové války používající stroj P-51 Mustang . Z došlých odpovědí vylosujeme 6.12. výherce skvělého trika s Mustangem:-)
Paradoxně za vývojem nejúspěšnějšího amerického stíhače 2. světové války stál požadavek Britů na firmu North American Aviation, aby vyráběla licenčně stíhačku Curtiss P-40.
Společnost North American však navrhla, že do 120 dnů zkonstruuje a postaví prototyp svého vlastního letounu. Prototyp vzlétl 26. října 1940 a první produkční stroje označené jako P-51A se dostaly k britské RAF v listopadu 1941.
Nevýhodou prvních Mustangů byl slabý motor Allison a proto došlo v RAF k vestavbě motorů Rolls-Royce Merlin 65 a stejný typ se začal díky dobrým zkušenostem montovat i na výrobních linkách v USA (verze B a C).
Asi nejznámějším Mustangem se stal stroj s označením P-51D z roku 1944, s motorem V-1650-7 o výkonu 1095 kW s posílenou výzbrojí na šest kulometů. K dalším konstrukčním změnám patřil snížený hřbet a kapkovitý kryt kabiny, který zlepšil výhled pilota vzad. Celkově se této verze vyrobilo 7 956 kusů.
Poslední Mustangy vyrobené za 2. světové války byly P-51H s motory Packard V-1650-9 o výkonu až 1632 kW a maximální rychlosti 782 km/h, a P-51L, vycházející P-51H.
Mustang P-51H byl nejrychlejším pístovým motorem poháněným strojem za 2. světové války, P-51D ale vypadal mnohem elegantněji...
A válečná bilance? Podle Američanů mají Mustangy na svém kontě 4 950 sestřelů a dalších 4 131 zničených strojů Luftwaffe na zemi. 2 520 P-51 bylo během války sestřeleno, zničeno.
Po ukončení 2. světové války Mustangy dál zůstaly v letectvu Spojených států a už s označením F-51 bojovaly v Korejské válce.
Mezi zahraniční uživatele Mustangů patřilo mimo britské RAF i Čína, Jihoafrická unie, Kanada, Nizozemí, Nový Zéland, Polsko a samozřejmě i SSSR.
Poslední stroje byly vyřazeny ze služby až v roce 1984 a to v Dominikánské republice.
Specifikace (P-51D)
Posádka: 1 pilot
Rozpětí: 11,28 m
Délka: 9,83 m
Výška: 4,17 m
Nosná plocha: 21,67 m2
Hmotnost prázdného stroje: 3232 kg
Vzletová hmotnost: 4585 kg
Maximální vzletová hmotnost: 5488 kg
Pohonná jednotka: kapalinou chlazený vidlicový dvanactiválec Packard V-1650-7 (licence britského motoru Rolls-Royce Merlin) o maximálním bojovém výkonu 1720 hp (1282,6 kW)
Geometrická štíhlost křídla: 5,88
Výkony
Maximální rychlost: 703 km/h ve výšce 7620 m
Cestovní rychlost: 580 km/h
Pádová rychlost: 160 km/h
Dostup: 12 770 m
Počáteční stoupavost: 17,7 m/s
Dolet:
1530 km, nebo
3700 km s přídavnými palivovými nádržemi
Výzbroj
6× kulomet M2 Browning ráže 12,7 mm (2×400 a 4×270 nábojů)
Max. 908 kg pum (dvě po 1000 librách) na závěsnících pod křídlem
6 raket HVAR kalibru 127 mm
Zdroj: Wikipedie, US Air Force