Nová výbušná zjištění v kauze Brady potvrzují provokaci. Neznámá zůstává role policie

Nová výbušná zjištění v kauze Brady potvrzují provokaci. Neznámá zůstává role policie
Autor: screenshot Youtube|Popisek: Jiří Brady
31 / 07 / 2018, 20:30

Kauza ohledně státního vyznamenání pro Jiřího Bradyho, která se přímo dotýká i orgánů činných v trestním řízení, se odehrála v říjnu 2016 v souvislosti s udílením státních vyznamenání. S odstupem času získal Security magazín nová fakta a přináší doposud nejucelenější a objektivní pohled na tuto aféru, která před dvěma lety vyhnala občany do ulic na protestní shromáždění proti prezidentovi. Zjištění dokládají, že šlo o cílenou a propracovanou provokaci.

Jiří Brady (90), žijící od roku 1951 v Kanadě, se podílel po roce 1992 na financování Lidových novin, později spojených s křesťanskodemokratickým deníkem Lidová demokracie. V něm v dobách, kdy jej vydávala Československá strana lidová, členská organizace Národní fronty Čechů a Slováků, působil otec exministra Daniela Hermana.

Brady býval oceňován v zahraničí. Ocenila jej například Spolková republika Německo udělením Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (německy: Verdienstorden der Bundesrepublik Deutschland) podobně jako byl zde oceněn Václav Havel (2000) a Karel Schwarzenberg (2008) a dalších více než čtvrt miliónu lidí.

Brady byl oceněn i v Kanadě. Jako jeden z 60 tisíc tamních obyvatel obdržel Queen Elizabeth II Diamond Jubilee Medal (2012) – medaili vydanou u příležitosti 60. výročí vlády královny Alžběty II.; na toto ocenění mohli být navrženi zástupci spolků či cechů.

V roce 2009 poprvé dochází k ocenění Jiřího Bradyho v České republice. Z archivního webu Nového města na Moravě, jeho rodiště, vyplývá, že v dokumentech rady či zastupitelstva se psalo o Jiřím Bradym pouze v březnu 2009 v souvislosti s udělením čestného občanství města (coby rodákovi). Pak až do zvolení prezidenta Zemana v lednu 2013 nikdo jakékoliv ocenění nenavrhoval.

Oběť holocaustu

Nešlo o protifašistického bojovníka, ale o jednoho z mnoha děsivě trpících lidí v důsledku nacistické ideologie a provádění holokaustu (šoa). Z více než 118 tisíc Židů na našem území se pouze 26 tisícům podařilo do roku 1941 emigrovat. Pak bylo protektorátními úřady vystěhování zakázáno a současně začaly transporty do koncentračních táborů. Přes 80 tisíc našich osob bylo během holokaustu za druhé světové války vyvražděno.

psali jsme: Druhé kolo prezidentské volby nahrává Drahošovi. Zeman bude muset mobilizovat voliče

Ocenění pana Bradyho se pak v České republice až do roku 2013 neřešilo, v roce 2011 se však jednalo o akcích k výročí narození jeho sestry v rodném městě.

Ta bohužel nepřežila vyhlazovací tábor. Jediné další údaje v souvislosti s jednáním orgánů města o panu Bradym jsou k dohledání až v roce 2017, kdy Michal Šmarda, starosta, informoval radu o možnosti cesty do Kanady v rámci životního výročí čestného občana Jiřího Bradyho.

Návrh na ocenění

V lednu 2013 byl zvolen kritik církevních restitucí Miloš Zeman prezidentem. V březnu 2013 si osvojují senátorka ČSSD Dagmar Zvěřinová a Jiří Šesták, navržený za starosty a nezávislé (učitel na Teologické fakultě Jihočeské univerzity), návrh Nového Města na Moravě na ocenění Jiřího Bradyho.

Není z veřejných zdrojů zřejmé, jak tento návrh v roce 2013 vznik. Z webu města nevyplývá, že by jakýkoliv orgán města projednal návrh na udělení státního ocenění.

Současně návrh Nového Města na Moravě v červnu 2013 podpořil svým návrhem prezidentovi i Senát. Senát dokonce v té době nepochopitelně tvrdil, že Brady vydával v Terezíně ilegální časopis.

Spolupráce na časopisu Vedem

Jiří Brady přispíval do táborového časopisu Vedem. Psal zde občas články. V článku v čísle 52 z 27. 12. 1943 na str. 398 například uváděl, že na válečné poměry v Terezíně je dosti materiálu, a tak se zde staví řada staveb. V jiném příspěvku v májovém čísle roku 1944 na straně 602 oznamuje skupina chlapců včetně něj, že založila partu kamarádů.

Sám pak byl asi v kolektivu oblíben, když jeden z autorů časopisu Erik Polak napsal: „Musím říci, že jsem se smál nad článkem Jiřího B. o odvšivovací stanici. To byl kluk, kterému jsme říkali medvídek, silný, učil se v ghettu instalatérem a neměl pražádné intelektuální sklony. Byl to výborný chlapec, ale k takové práci, jako byl časopis, blízko rozhodně nemohl mít.“ 

Přispívání do časopisu vydávaného až do kontrolní návštěvy delegace Mezinárodního červeného kříže, po níž již nebylo potřebné propagovat nacistickou politiku před světem, nelze hodnotit žádném případě negativně. Ulehčoval složitou situaci vězněných v Terezíně. Časopis přestal vycházet, když navštívila ghetto 23. června 1944 delegace ve složení Frants Hvass z dánského ministerstva zahraničí, zplnomocněnec dánského Červeného kříže Juel Henningsen a Švýcar a funkcionář Mezinárodního výboru Červeného kříže Maurice Rossel. Doprovázela je řada vysokých nacistických funkcionářů, zástupce Německého Červeného kříže a terezínský „židovský starší“ Paul Eppstein.

psali jsme: Drahošovi by k výhře stačila půlka hlasů pro jeho podporovatele

Brady a jeho sestra žili v Terezíně až do podzimu 1944, kdy byli rozděleni a deportováni do koncentračního tábora Auschwitz. Brady byl odvezen 27. září. Hana byla deportována 23. října 1944 a brzy nato zemřela v plynové komoře.

Brady byl převezen do pobočného tábora Gliwice, kde pracoval na opravách železničních vozů, odtud dále do Blechhammeru. V lednu 1945 se mu podařilo během pochodu smrti uprchnout. Zůstal na cestě až do května toho roku, kdy se dostal k příbuzným v Novém Městě na Moravě, od kterých se dozvěděl, že jeho rodiče zahynuli.

Příčina sporu

Jádrem sporu bylo prohlášení ministra kultury Daniela Hermana, že prezident Zeman coby podporovatel Číny neudělil vyznamenání Jiřímu Bradymu kvůli ministrovu setkání s dalajlámou.

Poprvé Senát navrhl ocenit Bradyho 26. 6. 2013. Tomuto návrhu prezident nevyhověl a z období druhé světové války ocenil židovského českého letce a bojovníka od Tobruku Pavla Vranského či představitele protifašistických bojovníků plukovníka Jaroslava Vodičku, předsedu Českého svazu bojovníků za svobodu.

V září 2013 navštívil Českou republiku dalajláma. Daniel Herman ještě nebyl ani ministrem, ani poslancem. S dalajlámou se setkal.

A jako kdyby návrh s touto návštěvou souvisel:

Začátkem roku 2014 nebylo totiž zřejmé, kdy dalajláma opět přijede do České republiky. Ten býval v Praze relativně často (v letech 1997, 2000, 2002, 2003, 2006, 2008, 2009, 2011, 2013 a 2016). Bylo možné, že podobně jako v letech 2002 a 2003 přijede i v roce 2014, přestože pravděpodobnější byl rok 2015 či 2016. Daniel Herman již byl ministrem a nabízelo se politicky využít případné neudělení ocenění Bradymu.

Dne 18. června 2014 organizační výbor Senátu navrhuje, že podpoří iniciativu Tomáše Podivínského z KDU-ČSL na ocenění Bradyho. Sněmovna návrh následující den akceptuje. V návrhu není jakákoliv zmínka o příbuzenském vztahu mezi Bradym a poslancem Hermanem, který při hlasování nebyl přítomen. Šlo tak o druhý návrh na ocenění Bradyho prezidentem. Opětovně mu prezident nevyhověl.

Z období druhé světové války byli oceněni Sir Winston Churchill (in memoriam) – za zvlášť vynikající zásluhy ve prospěch České republiky, Sir Nicholas Winton – za zvlášť vynikající zásluhy ve prospěch České republiky, ale i muž, který si mohl zachránit život, ale zemřel se svými farníky – statečný farář z Lidic Josef Štemberka.

Nebylo ovšem opětovně možné politicky využít neudělení ocenění Bradymu, a to kvůli údajnému jednání politika Hermana s dalajlámou. Dalajláma totiž nepřijel, žádná aféra se nekonala.

Klíčový rok 2016

V roce 2015 bylo známé, že dalajláma přiletí v roce 2016. Osoby spolupracující s Karlem Schwarzenbergem (respektive jím spoluzakládanou organizací podporovanou z veřejných zdrojů s názvem Knihovna Václava Havla s místopředsedkyní správní rady Mgr. Michaelou Bakalovou) jej totiž pozvaly až na rok 2016.

Již třetí a vcelku logicky předpokládané odmítnutí návrhu na státní ocenění Bradyho nemohlo být využito proti prezidentovi, a tak v roce 2015 nikdo ocenění nenavrhl.

Žádný poslanec či senátor si tak politicky nevyužitelný návrh ani neosvojil a ani nepodal a v zákonodárném sboru nebyl návrh projednáván. V návrhu sněmovny na ocenění Brady uveden nebyl.

Teoreticky uvažovanou provokaci bylo možné připravit na rok 2016. Vyčkávat na případný příjezd dalajlámy v roce 2017 bylo rizikové i s ohledem na postupné omezování veřejných aktivit dalajlámy s přihlédnutím k jeho věku, ale koneckonců i k věku Bradyho. 

Dne 25. května 2016 organizační výbor sněmovny podpořil návrh na ocenění Bradyho ze strany navrhovatele Nového Města na Moravě (kdy jej projednal orgán města, není doložitelné), osvojený ministrem Hermanem. V návrhu není zmínka o jakémkoliv příbuzenském vztahu mezi Bradym a ministrem.

Dne 2. 6. 2016 Poslanecká sněmovna podpořila návrh na ocenění Bradyho prezidentem. Pro návrh hlasoval i poslanec Herman. Ten v návrhu a ani před vlastním hlasováním na schůzi sněmovny na příbuzenství, a tím i kolizi zájmů, neupozornil.

Přestože se později příbuzenský vztah stal obecně známým, z veřejných zdrojů nelze zjistit, zda předpokládané nerespektování zákona o střetu zájmů příslušný orgán sněmovny projednal a kdy. Spíše se zdá, že nikdy.

Ztráta osmi procent

Dne 21. 10. 2016 propuká aféra Brady, kdy se diskutuje o případné trestné činnosti ústavního činitele. Po kauze kolem neudělení vyznamenání pamětníkovi židovského holokaustu Jiřímu Bradymu důvěra v prezidenta klesla o osm procentních bodů. Aféra Brady může tehdy způsobit, že Zeman nebude znovu zvolen.

Údajný Zemanův nátlak na ministra oznámil Daniel Herman až se zpožděním několika týdnů. Pro své tvrzení, že byl návrh odmítnut kvůli jeho schůzce s dalajlámou, měl pouze důkaz v podobě vlastnoručně napsaného e-mailu bez průkazných metadat.

psali jsme: První prezidentský duel: Vtipný stařík vs. plachá laň. Jak Zeman převálcoval Drahoše

Ani jeden ze tří údajných svědků rozhovoru na slovenském velvyslanectví, kde mělo být Hermanovi stran hlavy státu vyhrožováno, ministrovu verzi nepotvrdil. O tom, že měl být pan Brady oceněn, hovořili pouze členové jeho rodiny. Bez ohledu na to, co je pravdou, však aféra kulminuje.

V roce 2017 dalajláma nepřijel a nové navržení Bradyho k ocenění tak bylo zbytečné. Nikdo jej nenavrhl.

Těsně před prvním kolem volby prezidenta republiky vystupuje 10. 1. 2018 Herman proti Zemanovi a uvádí, že by chtěl na Hradě změnu. Opětovně otvírá kauzu Brady, která působí jako dlouhodobě připravovaná provokace na snížení podpory Zemana u starších voličů.

Na tento okruh voličů se pak zaměří i manželka Zemanova protikandidáta profesora Drahoše, když například v rámci kampaně před druhým kolem prezidentských voleb v Přelouči navštíví domov pro seniory.

Nejasnosti ohledně policie

Není známé, zda a jak kauzu Brady řešily orgány činné v trestním řízení: zda udělení vysokého státního vyznamenání považovaly za obstarání věci obecného zájmu, zda podstatné snížení důvěryhodnosti hlavy státu v očích veřejnosti, která mohla vést až k jeho nezvolení, považovaly za zvlášť závažný následek a zda v souvislosti s touto kauzou mohlo dojít ke spáchání trestného činu.

V každém případě se zdá, že popis jednání prezidenta a bývalého mistra o udělení vyznamenání byl ve vzájemném logickém a faktickém rozporu.

Kauza Jiří Brady vyvolává podezření na cílenou připravovanou diskriminační kampaň směřující k nezvolení Zemana spojenou zejména s osobami prosazujícími církevní politiku.

Není známé, jak orgány činné v trestním řízení šetřily tvrzení, že prezident republiky slíbil ministrovi výhodu pro jeho strýce spočívající v udělení státního vyznamenání, na kterou nebyl právní nárok, pokud ministr nějak bude jednat.

Šlo o korupční jednání prezidenta? Nebo snad šlo o pomluvu prezidenta a snahu znemožnit mu vyhrát v další volbě, když tato kauza mu snížila navíc podporu u voličů až o zmíněných 8 procent? Jednaly orgány činné v trestním řízení transparentně?

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace