Autor fotografie: morgueFile/ southernfried|Popisek: spravedlnost
Nutná obrana při napadení očima nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana a vrchní státní zástupkyně v Praze Lenky Bradáčové. Z konference "Nutná obrana a její právní úprava z pohledu teorie a praxe" konané 9.září 2014 v Senátu Parlamentu České republiky.
O rozhodovací praxi při posuzování institutu nutné obrany referoval na konferenci pod názvem NUTNÁ OBRANA A JEJÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA Z POHLEDU TEORIE A PRAXE v Praze JUDr. Pavel Zeman, nejvyšší státní zástupce.
Za poslední čtyři roky zastavili státní zástupci trestní stíhání ve dvanácti případech občanů bránících se útočníkovi. Všech dvanáct usnesení o zastavení trestního stíhání přezkoumalo Nejvyšší státní zastupitelství a žádné nebylo zrušeno. Nejvyšší státní zástupce zdůraznil, že skutečnost že obránce použije proti útočníkovi zbraň neznamená, že jde o obranu zjevně nepřiměřenou. Řekl doslova: „Logicky obrana musí být silnější než útok, abych se ubránil. Dokonce smrt útočníka nemusí znamenat, že jde o obranu zjevně nepřiměřenou.“
Svůj referát doplnil Zeman konkrétními příklady zastavených trestních stíhání, přestože měly za následek smrt útočníka. Například i v případě kdy útočník házel kameny tak silně, že to vyvolalo obavu o život a obránce v sebeobraně útočníka zastřelil bylo jeho jednání uznáno jako nutná obrana. „Za dvacet let se aplikační praxe vyvinula dobrým směrem jak díky obecným soudům, tak díky nejvyššímu soudu,“ uzavřel své vystoupení nejvyšší státní zástupce.
Vrchní státní zástupkyně v Praze JUDr. Lenka Bradáčová doplnila nejvyššího státního zástupce praktickými poznatky. Zdůraznila, že ne vždy praxe přistupuje k obdobnému skutkovému základu stejně. „Nutná obrana je okolnost vylučující protiprávnost jednání. Jsem zastáncem postupu že trestní stíhání má být zahájeno pouze když konkrétní jednání naplňuje znaky trestného činu.“
Orgány činné v trestním řízení by rozhodnutí o tom, co je nutná obrana, neměly alibisticky ponechávat na soudu a zahajovat zbytečně trestní stíhání obránce bránícího se útočníkovi, zaznělo i v diskusi v rámci konference.
Bradáčová dále upozornila, že ve většině případů, kdy osoba reagovala na útok, nepřikrašluje skutečnost, popisuje situaci, jak se skutečně odehrála. Když je ale zahájeno její trestní stíhání, začíná si obviněný přizpůsobovat příběh, aby byl nepochybně kvalifikován jako nutná obrana. Posunuje svou výpověď tak, že potom neodpovídá důkazům a vyšetřovacím pokusům, což zbytečně komplikuje jeho situaci. „Chybí-li protiprávnost jednání, já důvody k zahájení trestního stíhání nevidím,“ zdůraznila Bradáčová.
Důkazy vyvracející nebo potvrzující protiprávnost jednání, jako jsou znalecké posudky, vyšetřovací pokusy, rekonstrukce, lze zkoumat ve fázi prověřování. „Trestní stíhání je třeba zahajovat pouze tehdy, když jsou orgány činné v trestním řízení o protiprávnosti jednání přesvědčeny,“ uzavřela Bradáčová.
Psali jsme také: