O Putinovo uhlí už Čína nemá zájem, o dodávkách bude jednat s Austrálií

O Putinovo uhlí už Čína nemá zájem, o dodávkách bude jednat s Austrálií
Autor fotografie: Chris McKenna (Thryduulf)|Popisek: Vlak s černým uhlím
15 / 01 / 2023, 11:00

Čína jako nejlidnatější země jistě má i největší spotřebu přírodních zdrojů. Pokud je možno se podívat na mapy působení této jaderné velmoci, tak Afriku dobývá ze severu i z jihu, je aktivní ve Střední a Jižní Americe, spolupracuje s Ruskem, snažila se získat podíly na ropných píscích v Kanadě a nyní obrací svoji pozornost směrem k Austrálii.

Čína má jiné chápání některých věcí, co je v Číně Guanxi (Guanší), tedy navazování a posilování vztahů, může být na západě čistá korupce. Dle dostupných informací, Čína se chová tak na daných územích, jak je jí dovoleno. V některých zemích je hodnocena jako brutální predátor, jinde jako spolehlivý partner.

Čína momentálně byla klíčovým dodavatelem čipů nebo komponentů k jejich výrobě, ale vše se může změnit po nálezu ložisek v okolí švédské Kiruny na severu země, kde se doposud těžila jen železná ruda. Evropa by se mohla stát na Číně nezávislá, pokud zvládne výrobní proces.

Lze se domnívat, že Čína si bude chtít monopol, a tedy finance udržet, ale zároveň velmi intenzivně diverzifikuje své zdroje. Čína není závislá pouze na Rusku, ale má i jiné možnosti, a jednou z nich je momentálně jednání s Austrálií o dodávkách černého uhlí. Co je hlavní příčinou není jasné, zda Rusko zdražilo, nebo ho Čína vyhodnotila jako rizikového partnera, či nechce mít v dodávkách uhlí z ukrajinského Donbasu, nebo jen diverzifikuje zdroje. Ale načasování spíše odpovídá vojensko-politické situaci mezi Ruskem a Ukrajinou.

Pokud by bylo možno položit mapu světa a na ní fólii a na ní vyznačit všechny dodavatele přírodních zdrojů a odběratele čínských produktů, možná by najednou byla viditelná čínská „chobotnice“, jejíž chapadla objímají skoro celý svět.

Z jedné strany je to logické – uživit nejpočetnější národ světa, ale Indie konkuruje a další jsou ve frontě. A nelze jednostranně vyčerpat přírodní zdroje za účelem jednostranného zisku.

Strategie Číny je evidentní, obsadit hlavní místa zdrojů. Je mnoho oblastí, kde jsou přírodní zdroje tajemstvím, jako Afghánistán, některé postsovětské republiky nebo některé země Afriky. Ale investice do geologického průzkumu, případně za pomoci satelitů, se jistě vyplatí z dlouhodobého hlediska. I když některé země jsou nestabilní a dochází tam k převratům.

Čína jde mnohdy do rizika, jež jsou pro evropské státy a firmy neakceptovatelné. Jenže např. čipy jsou i ve vojenských technologiích, uhlí je energetickým zdrojem, Čína není závislá na jedné zemí, což EU v rámci svého energetického programu se snaží nyní eliminovat.

Lze říci „černé uhlí“, ale je nutno za tím vidět veškerý strategický rozměr. Čína bude nezávislá na různých dodavatelích vzhledem k diverzifikaci, pokles odběru Číny z Ruska ho dostane do hlubší ekonomické krize a Čína se bude snažit o pozici supervelmoci. Není tajemstvím, že Čína vlastní na světě nejvíce dolarových rezerv a amerických státních dluhopisů. Takže doplnění o australské uhlí je jen drobnost.

Čína se vymezuje vojensky, ekonomicky, politicky i teritoriálně vůči jiným zemím. Zastavit tento trend může „interní změna, občanská válka“, mezinárodní konflikt nebo cílené sankce. A nález ve Švédsku poskytuje možnost snížit vliv Číny.

Odblokování zákazu na dovoz černého/metalurgického uhlí z Austrálie má zásadní dopady jak na ekonomiku, tak na opatření po COVID, kdy se obchod v mnohých oblastech téměř zastavil. Australská ministryně zahraničních věcí Penny Wong navštívila Peking v prosinci 2022 právě v rámci možnosti obchodní spolupráce. Čína vyhlásila zákaz importu australského uhlí v roce 2020. Jenže nyní se zdá, že má primárně zájem o „energetické“ uhlí, tedy k vytápění domácností a následně o průmyslové, tedy pro průmysl.

Jednoznačně budou ještě probíhat vyjednávání o ceně, ale energetika je strategickou oblastí. Takže ropa, plyn, uhlí a případně další komodity jsou v zájmu státu.

 

Zdroj: reuters.com, fastmarkets.com, spglobal.com

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace