Obavy z dalšího útoku Putina. Je Moldavsko další na řadě?

Obavy z dalšího útoku Putina. Je Moldavsko další na řadě?
Autor fotografie: Kremlin.ru, CC BY 4.0|Popisek: Vladimir Putin a Sergej Šojgu
28 / 12 / 2022, 14:30

Rusko může na začátku roku zaútočit na jinou zemi, a to na Moldavsko. Vše bude záviset na výsledku bojů na Ukrajině, zamýšlí se polský novinář Petr Petrovič ve svém článku.

Slova šéfa moldavské zpravodajské a bezpečnostní služby Alexandrua Musteata o tom, že ruské síly mají plány na útok na jeho zemi, a že je mohou realizovat na začátku roku, by Západ měl brát vážně.

Otázkou tedy není, zda Ruská federace provede novou ofenzívu v Moldavsku, ale kdy. Buď na začátku roku – v lednu, únoru, nebo později – v březnu či dubnu. Podle informací, které máme, Rusko nechce jen spojení s Podněstřím. Mají v úmyslu jít dále a dosáhnout Kišiněva, varuje šéf moldavské zpravodajské služby.

Ruský útok závisí – jak předpovídá – na situaci na frontě na Ukrajině. Již před pár měsíci se v regionu odehrály četné provokace proti Kišiněvě, které hrozily vypuknutím konfliktu.

Ruská dezinformační aktivita, jejímž cílem je ukázat Kreml jako silnější, než ve skutečnosti je, však neznamená, že by Putin nemohl podniknout například hybridní akce proti nejvíce ohroženým zemím. Jedním z nich je Moldavsko, slabá a chudá postkomunistická země, navíc citlivá na aktivity ruské propagandy, protože sousedí s Podněstřím, kde se nacházejí ruští vojáci, vojenská technika a zmíněný sklad zbraní.

Zvýšený agresivní postoj Kremlu vůči Kišiněvu začal poté, co se tam dostaly k moci prozápadní síly s Maiou Sanduovou, což znamenalo, že se země bude chtít vymanit z ruské sféry vlivu.

Závislost Moldavska na ruských dodávkách energie však byla pro Moldavsko kamenem úrazu. Naštěstí rozumný přístup úřadů a snahy o diverzifikaci způsobily, že tato země před pár dny poprvé ve své třicetileté historii začala dovážet plyn, který nepocházel z Ruska, konkrétně z Gazpromu.

Kišiněv také prohlásil, že z tohoto směru již nebudou dodávky energie. Oficiální komuniké zdůrazňovalo, že to bylo způsobeno tím, že Gazprom použil politické vydírání proti Moldavsku – využívalo svého postavení energetického monopolu v regionu.

V říjnu Rusové omezili dodávky zemního plynu do Moldavska o více než 30 procent a dalším omezením pohrozili v prosinci. Vláda v Kišiněvě se ale zastrašování nezalekla a prohlásila, že hodlá nátlak Gazpromu žalovat u soudu.

Polský premiér Mateusz Morawiecki přirovnal takovou „spolupráci“ s Gazpromem k držení zbraně u spánku. Moldavsko vyřadilo jednu ruskou pistoli, bohužel druhá je stále nabitá a připravená k použití. Řeč je o výše zmíněném Podněstří, stejně jako o silných ruských dezinformacích, které stále ovlivňují velkou část moldavské společnosti.

Aby bylo možné účinně bojovat proti ruské propagandě, úřady v Kišiněvě v polovině prosince oznámily, že odeberou vysílací licence šesti televizním stanicím v zemi. Toto rozhodnutí zůstane v platnosti až do výjimečného stavu vyhlášeného v únoru.

Prozápadní obrat Moldavska je v Moskvě pozorován se znepokojením a s velkými nadějemi na Západě, stejně jako v našem regionu, zejména v Rumunsku.

Sanduová před několika dny oznámila, že se pracuje na opětovném sjednocení Moldavska s Podněstřím, a zdůraznila, že k tomu může dojít pouze mírovými prostředky. Bez tohoto kroku si lze jen těžko představit vstup Moldavska do EU – což je plán současných úřadů. Tato země spolu s Ukrajinou získala před pár měsíci status kandidáta na členství v EU.

Na začátku prosince obě země ustavily pracovní skupinu, která má koordinovat společné akce vedoucí ke vstupu do EU. Úřady v Kyjevě také oznámily, že chtějí zintenzivnit třístrannou spolupráci s Kišiněvem a Bukureští.

Většina Moldavanů by sice chtěla, aby jejich vlast vstoupila do EU (51 procent), ale více než 58 procent z nich do NATO vstoupit nechce. Takové hnutí podporuje pouze 23 procent obyvatel. O síle ruské propagandy svědčí i fakt, že 41 procent dotázaných je pro vstup Moldavska do Euroasijské unie (EEU) navrhované Ruskem.

Podpora proevropské vlády Natalie Gavrility také drasticky slábne, podporuje ji pouze 11 procent dotázaných a 40 procent si přeje rezignaci vlády. Každý čtvrtý by chtěl vyměnit několik ministrů a 16 procent by chtělo vyměnit šéfa vlády.

To ukazuje, že v případě Moldavska se Západ musí poučit. Jeho podpora musí být mnohovrstevná a musí dokazovat, že odříznutí od Ruska je prospěšné. Moskva zase potřebuje vyslat jasný a konkrétní signál, že jakýkoli pokus podkopat suverenitu země znamená další vážné následky.

Zdroj: Petr Petrovič, novinář, tvp.info

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace