Autor fotografie: Pixabay|Popisek: Ilustrační obrázek
Podle čerstvé zprávy agentury Reuters dosáhl v posledních dvou měsících roku 2022 vývoz íránské ropy, navzdory americkým sankcím, nových maxim. Export této strategické suroviny je omezen od roku 2018, kdy Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa odstoupily od tzv. jaderné dohody a znovu uvalily na Írán sankce pro jeho podporu světového terorismu. Toto opatření zásadně vývoz ropy omezilo a snížilo tak příjmy íránské ekonomik
Současný americký prezident Joe Biden a jeho administrativa se snažili jadernou dohodu oživit, ale rozhovory se nakonec zastavily. Jak píše agentura Reuters, největším zákazníkem Íránu je v současné době Čína. Na její dotaz uvedlo tiskové oddělení čínského ministerstva zahraničí: „Legitimní a rozumná spolupráce mezi Čínou a Íránem v rámci mezinárodního právního rámce si zaslouží respekt a ochranu“. To je zcela nekonkrétní prohlášení a svědčí o tom, že něco zde není v pořádku.
Aby se obě země vyhnuly sankcím, většina íránského vývozu ropy do Číny je podle analytiků, zabývajících se touto problematikou, přeznačena na ropu z jiných zemí. To údajně lze vypozorovat z pohybu tankerů na světových mořích. Írán v loňském roce také významně rozšířil své aktivity ve Venezuele, která je rovněž na sankčním seznamu, pomáhá jí s rafinací a odbytem exportovatelných druhů ropných produktů. Inu, svůj k svému.
Proč nás tohle má zajímat? Jednak jde o to, zda se nevytváří nová „osa zla“, která by vedla z Teheránu přes Caracas do Moskvy, aby pomáhala financovat její agresivní válku na Ukrajině. Ale jde i o nedávnou překvapivou návštěvu prezidenta Bidena v Kyjevě, a poté ve Varšavě. Je zcela jisté, že ekonomika byla také předmětem rozhovorů, a to nejen ve formátu B9, kterého se účastníme prostřednictvím premiéra i my.
Íránskému režimu nelze dodávat legitimitu
Mělo by nás to ale zajímat i v širším kontextu. Nedávno totiž došlo v Teheránu k politováníhodné události, když se oficiální oslavy založení Íránských islámských revolučních gard, jedné z nejbrutálnějších organizací svého druhu, která má na svědomí stovky a tisíce lidských životů, a to i v současné době, kdy krutě potlačuje masové protesty v ulicích, zúčastnili velvyslanci Polska a Maďarska.
Jak píše emeritní výkonný ředitel Amerického židovského výboru David Harris: „Polsko by mělo chápat potřebu postavit se tyranii, nikoli ji bránit. Koneckonců vzdorovalo zlu nacistické a sovětské okupace a nyní se staví proti ruským válečným zločinům. Proč se tedy polský vyslanec v Teheránu zúčastnil oslav brutální íránské revoluce, které všechny státy EU, kromě Maďarska, bojkotovaly?“ Spekulovalo se o tom, že by to mohl být výraz současných komplikovaných vztahů Polska a Izraele, ale tato konstrukce byla naštěstí ihned vyvrácena.
Vraťme se ke zprávě Reuters. I v ní totiž hrají Íránské revoluční gardy IRGC roli. Agentura v této souvislosti cituje Adrienne Watsonovou, mluvčí americké Rady národní bezpečnosti, která uvedla: „Nebudeme váhat podniknout kroky proti těm, kdo se vyhýbají sankcím proti obchodu s íránskými raketami a drony (používaných Ruskem k útokům proti Ukrajině) a proti porušování lidských práv vůči íránskému lidu“. Měla tím na mysli fakt, že Ministerstvo financí USA koncem loňského roku uvalilo sankce na pašeráckou skupinu napojenou právě na Íránské islámské revoluční gardy.
Zdroje:
//www.reuters.com/business/energy/iranian-oil-exports-end-2022-high-despite-no-nuclear-deal-2023-01-15/;//twitter.com/davidharrisny/status/1624306784088236032?s=48&t=RjMVFU0n2jNM8zTzSLmGiA)
Autor: Jan Bartošek (KDU-ČSL), poslanec a místopředseda PSP ČR