Autor: archiv redakce
Zlaté časy francouzských mamánků a metrosexuálů možná brzy skončí. Francie zvažuje návrat k brannému systému povinné základní vojenské služby.
Prezident Emmanuel Macron během své volební kampaně sliboval návrat povinné vojny a zdá se, že slib hodlá dodržet. Nový koncept má začít platit už od příštího roku. Měsíční až maximálně půlroční vojenská služby se ročně dotkne až 800 000 mladých Francouzů.
Macronův návrh zdůrazňuje nejen vojenské aspekty a výhody pro stát v současné nebezpečné době, kdy se Francie opakovaně stává terči krvavých teroristických útoků zfanatizovaných muslimů vesměs těch, kterých Francie po jejich nelegálním vstupu do země umožnila zde dál žít. Důraz je ale kladen hlavně na sociální začlenění mladých mužů do společnosti a tím její posílení, protože narukovat budou muset i mladí muslimové z Afriky, zejména Maročané. Ti přitom tvoří mobilizační potenciál pro všechny teroristické útoky namířené na Francii. „Půjde tedy hlavně o společenský a občanský projekt s cílem posílit demokracii a odolnost společnosti a nikoli o přeměnu mladých lidí ve vojáky. Pro zájemce se nabízí i alternativa civilní služby,“ říká publicista Michael Myklín.
Nápad obnovit povinnou vojenskou službu má sice podporu napříč politickým spektrem a francouzskou společností (v roce 2015 ho podporovalo více jak 80% Francouzů), je ale zajímavé, že nejzarytějšími příznivci povinné služby jsou konzervativci a stoupenci krajní pravice ve straně Národní fronty Marine Le Pen. Nelze tedy vyloučit ani možnost, že tímto svým krokem Macron sleduje zisk volebních preferencí u pravicovějších voličů na úkor nebezpečného politického protivníka, což z tématu činí do jisté míry politikum.
psali jsme: Budou od roku 2016 povinné vojenské odvody pro muže i ženy?
Nicméně ne všichni Francouzi jsou Macronovým nápadem nadšeni. Odpůrce má dokonce i ve svém nejbližším politickém okolí, ve vlastním kabinetu. Ministryně obrany Florence Parly se už nechala slyšet, že vojenská služba nemusí být povinná, to ale Macronův mluvčí okamžitě dementoval s tím, že prezident ze svého volebního slibu neustoupí a služba bude všeobecná a povinná. Nadšením příliš nehoří ani zástupci francouzských ozbrojených sil, kterým se nelíbí (znovu) obnovená povinnost starat se o výchovu zhýčkané mládeže.
Současný početní stav francouzské armády, letectva a námořnictva činí asi 205 000 mužů a žen, včetně pověstné Cizinecké legie v síle lehké divize, plus četnictvo (Gendarmerii) a nově vznikající Národní gardu. Další tisíce jsou umístěny ve francouzských zámořských departmentech v Karibiku, Jižní Americe, v Indickém a Tichém oceánu nebo na vojenských základnách v Čadu. Nutnost starat se o výcvik a navíc výchovu až 800 000 branců se tedy generálům, navyklým už na poměrně bezchybně fungující profesionální vojáky, pochopitelně zajídá a hrozí alespoň zpočátku ohrozit akceschopnost francouzských ozbrojených sil a sborů. Už nyní je totiž z tohoto počtu bojovníků více jak 30 000 Francouzů zapojeno do protiteroristických operací po celém světě od Afriky přes Sýrii po Afghánistán.
psali jsme: Budoucí ministr obrany ČR? Realista. „Bootcampy“ na úkor lidové armády
A nejde jen o chybějící lidi pro výcvik. Povinná vojenská služba řádně zatne sekeru do francouzské státní kasy. Podle odhadů se počáteční jednorázové výdaje v podobě nákupu a renovace kasáren odhadují až na citelných 20 miliard euro (více jak půl bilionu korun), protože podobně jako česká armáda i ta francouzská se před časem zbrkle a neuváženě stáhla z řady strategických prostorů a míst, kam se nyní bude muset za cenu nákladných renovací vracet. Další až tři miliardy euro (76 miliard korun) pak bude stát každoroční výcvik a služba nováčků. Pro zajímavost, v roce 2016 byl rozpočet francouzského ministerstva obrany 55 miliard euro.
Povinnou vojenskou službu v délce 10 měsíců zrušil ve Francii v roce 1996 prezident Jacques Chirac. V roce 1998 byla nahrazena tzv. Dnem obrany a občanství, kterého se mezi 17-25 lety věku musí zúčastnit všichni francouzští občané. Při něm jsou navazovány kontakty s mladými Francouzi žijícími nejenom ve Francii, ale i s těmi v zahraničí. Cílem akce, organizované aktivními vojáky nebo vojáky v záloze, je prezentovat aktuální otázky občanství a obrany a role, jakou by v něm mohli hrát. Během ní se mladí lidé seznámí s ozbrojenými složkami nebo složkami Civilní obrany a je otestována jejich gramotnost. Splnění účasti na Dnech obrany je nutnou podmínkou k získání řidičského průkazu, podání přihlášky na státní vysokou školu nebo k zaměstnání ve státní správě. Je přitom typické, že iniciátor povinných odvodů, prezident Macron, se vzhledem ke svému věku službě v armádě vyhnul, a dotáhl to i tak až post francouzského prezidenta.
V současnosti mají dosud povinnou vojenskou neutrální Rakousko, Finsko, Norsko a Švýcarsko, koaliční Řecko, Dánsko a Estonsko, a také Bělorusko a Ukrajina, Minulý rok pod dojmem hrozby z Východu a invaze nelegálních muslimů do země částečně obnovilo povinnost vojnu také Švédsko.
Nepřehlédněte na Security magazínu: Technologie - nejnovější ,,vychytávky" ze světa vědy a techniky. Od futuristických zbraní až po bojové drony. S námi víte více
Zdroje: The Independent, Armádní noviny