Autor fotografie: foto: redakce|Popisek: Konference Dialog o podpoře obranného a bezpečnostního průmyslu
V úterý 12. dubna se v dejvickém hotelu DAP konala konference s názvem Dialog o podpoře obranného a bezpečnostního průmyslu, v níž se debatovalo o této problematice z mnoha různých úhlů pohledu. Společným jmenovatelem však byla podpora domácího obranného průmyslu, a to zvlášť v době, kdy jsme již přes rok svědky ozbrojeného konfliktu na Ukrajině.
Konference Dialog o podpoře obranného a bezpečnostního průmyslu, kterou pořádá Sekce průmyslové spolupráce Ministerstva obrany ČR a Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR (AOBP), probrala v jednotlivých blocích téma obranného a bezpečnostního průmyslu z mnoha různých pohledů, a současně otevřela některé aktuální problematické okruhy, které trápí tuzemské společnosti podnikající v dané oblasti.
Prezident AOBP Jiří Hynek zmínil na začátku akce, že obranný průmysl má být zapojen do krizového řízení státu. Mění se totiž zásadnějším způsobem bezpečnostní prostředí, a to k horšímu, stát tedy na to musí adekvátním způsobem reagovat.
V kulatém stolu, který akcentoval téma proexportní podpory českým podnikům v obranném průmyslu, hovořili ředitel Odboru průmyslové spolupráce ministerstva obrany Michal Rendla, ředitel Odboru řízení exportní strategie a služeb ministerstva průmyslu a obchodu Rudolf Klepáček, ředitel Odboru ekonomické diplomacie na ministerstvu zahraničních věcí Marek Svoboda, manažer marketingu společnosti Excalibur Army Jan Krátký a ředitel První brněnské strojírny Velká Bíteš.
Hojně skloňovaným tématem byla podporu obranného průmyslu ze strany státní správy, Michal Rendla hovořil o projektech PROPED (projekty na podporu ekonomické diplomacie. Ty gesčně spadají pod ministerstvo zahraničních věcí, jedná se v praxi o nástroj, který slouží pro prohlubování mezinárodní spolupráce v oblasti vědy, vývoje, výzkumu a inovací. Panelisté se shodli na tom, že podpora ze strany státu prochází zmenou k lepšímu.
Pozornost konference a dalšího kulatého stolu, na němž vystoupil například ředitel Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci ministerstva obrany (AMOS), ředitel úseku exportního financování v České exportní bance (ČEB) či obchodní ředitel společnosti DEFCON Petr Markvart, se stočila rovněž k aktuálnímu tématu akvizice vojenského materiálu formou mezivládní dohody (G2G). Tuto formu nákupu zbrojního vybavení využívá v širší míře například Španělsko, Švédsko, Izrael, Itálie, nyní také Česká republika, která chce nakoupit v rámci mezivládní dohody se švédskou stranou nová bojová vozidla pěchoty CV90.
Podle Vytečky se chce ČR formou nákupu G2G inspirovat, je nutno tento nástroj akvizice vnímat v širších souvislostech, jako prostředek budování bilaterálních ekonomických, bezpečnostních a zahraničně-politických vazeb či vztahů. G2G není primárně určen jen pro velké společnosti a projekty, ale také pro menší, například softwarová a další řešení, jak podotkl ředitel agentury AMOS.
Jiným tématem, o němž se hovoří, je restriktivní politika bankovního sektoru pro firmy, které zvolily jako svůj byznys obchod s vojenským materiálem. Účastníci konference se shodli na tom, že tato politika bank má být liberálnější a vstřícnější i ve světle stále probíhajícího ozbrojeného konfliktu na Ukrajině.
Mateřské společnosti bank působících na českém trhu totiž určují dceřiným společnostem politiku v této oblasti. Není výjimkou, že malým a středním podnikům odmítají poskytovat bankovní záruky, ale i zřizovat běžné účty, i když firmy mají potřebná povolení k podnikání v oboru obranného průmyslu. To se podle Hynka, ale i dalších panelistů musí do budoucna změnit, protože takové chování bank má přirozeně negativní dopady na obranný a bezpečnostní průmysl.