Obrysy nové vojenské doktríny USA: „Politika intervencí a chaosu musí skončit“

Obrysy nové vojenské doktríny USA: „Politika intervencí a chaosu musí skončit“
Autor: US Army|Popisek: Ilustrační obrázek
14 / 12 / 2016, 06:30

I když hlavním architektem americké politiky bude vedle prezidenta Donalda Trumpa především nový ministr zahraničí, už nyní se rýsují obrysy nové vojenské doktríny USA.

Nebudou se svrhávat režimy

Zvolený prezident se nechce v budoucnu angažovat ve vojenských konfliktech v různých částech světa, ale boj s teroristy tzv. islámského státu chce zesílit. „Politika intervencí a chaosu musí skončit. Přestaneme svrhávat režimy v zahraničí, o nichž nic nevíme a s nimiž nemáme co do činění“, řekl na setkání se svými voliči v Severní Karolíně v jasné narážce na akce předchozích prezidentů Bushe a Obamy. Výstižně tak vlastně charakterizoval novou vojenskou politiku.

To ovšem neznamená, že by Trump chtěl pozici armády oslabit. Naopak, apeloval na Kongres, aby zvýšil rozpočet na obranu, protože „sedíme na sudu se střelným prachem.“ Připomněl, že výdaje na válečné akce na Blízkém východě překročily 6 bilionů dolarů.

Poněkud zašifrovaně však zní Trumpova věta o tom, že „vojenská síla bude nasazena jen tehdy, když to bude nezbytné pro národní bezpečnost.“ V této formulaci se totiž skrývá čertovo kopýtko, protože její obsah je mnohoznačný a skýtá různé výklady.

Naděje v tomto ohledu se vkládají do navrhovaného ministra obrany Jamese Mattise, který byl projevu přítomen. Například vůči Trumpovi velmi kritický deník New York Times označil Mattise za „hlas rozumu v Bílém domě.“ Zatímco Trump se vyslovil pro zachování mučení při výsleších, Mattis je opačného názoru: „S krabičkou cigaret nebo jedním či dvěma pivy se při výslechu zmůže víc.“
A Michele Flournoyová, jež by se v případě zvolení Hillary Clintonové asi stala první americkou ministryní obrany a za časů prezidenta Obamy zastávala vysokou funkci v Pentagonu a nyní vede pragmaticky orientované Centrum pro novou americkou bezpečnost, pokládá bývalého generála Mattise, který byl 40 let v uniformě a velel bojovým operacím v Afghánistánu a Iráku za budoucího vynikajícího šéfa Pentagonu.

Rovnováha v Tichomoří

Úkolů budou mít nový prezident a jeho ministr obrany víc než dost. Kromě dokončení boje s džihádisty „islámského státu“ je to nalezení vojenské rovnováhy v Tichomoří, kde se stále přetahuje Japonsko s Čínou o výsadní postavení v oblasti. A jejich soupeření chce využít ve svůj prospěch Rusko jako ten třetí, který se směje, když se dva hádají. Ale všichni tři, vlastně s Amerikou všichni čtyři, musí eliminovat rostoucí hrozbu, kterou představuje Severní Korea.

Trumpův telefonát s prezidentkou Čínské republiky - známé spíše jako Tchaj-wan -nebyl výsledkem náhodného impulsu. Rozhodně se nedá odbýt mávnutím ruky se slovy „vždyť Trump neví co činí“, jak se snažili interpretovat tento kontakt jeho kritici.

Připomeňme, že Čínská republika, mezinárodně Republic of China, zkratka ROC, je nejstarší republika ve východní Asii, která byla formálně vyhlášena 1. ledna 1912 a ukončila vládu dynastie Čching nad Čínou. Nejbližšími zámořskými sousedy jsou Čínská lidová republika na západě a severozápadě, Japonsko na severovýchodě a Filipíny na jihu. Roku 1945 získala Čínská republika zpět ostrov Tchaj-wan (dříve nazývaný Formosa), který byl od roku 1895 součástí Japonského císařství. Koncem občanské války se v roce 1949 hlavní jednotky věrné Čínské republice stáhly z pevniny na ostrov Tchaj-wan a vládu nad kontinentální Čínou převzal komunistický režim známý jako Čínská lidová republika.

Onen 12 minut trvající rozhovor s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen šokoval diplomatické kruhy po celém světě, protože šlo o první takový kontakt od konce 70. let. Čínské ministerstvo zahraničí proti telefonátu protestovalo a vyzvalo USA k pokračování v politice jedné Číny. Tu Washington praktikuje od roku 1979, kdy USA přerušily oficiální diplomatické vztahy s Tchaj-wanem. Od té doby s ním udržují jen neoficiální vztahy, ale nadále mu dodávají zbraně, „aby pomohly udržet schopnost se bránit".

Obamova administrativa přispěchala s uklidňujícím oznámením, že se Trumpovým telefonátem na dosavadním postoji USA nic nemění.

To je ovšem jen zbožné přání. Trump později na twitteru zdůraznil, že iniciativa vzešla od Cchaj Jing-wen. "Prezidentka Tchaj-wanu mi zatelefonovala, aby mi blahopřála k získání prezidentského úřadu. Děkuji!" napsal Trump na sociálních sítích. „Je zajímavé, že Spojené státy prodávají Tchaj-wanu vojenský materiál za miliardy dolarů, a já bych přitom neměl přijmout blahopřejný telefonát," uvedl.

Telefonický zdvořilostní rozhovor dojednal bývalý republikánský senátor Bob Dole, který také svého času kandidoval na prezidenta. Tento 93letý politik deníku Wall Street Journal - se skromností sobě vlastní - přiznal: „Dá se říci, že mám určitý vliv.“ Hlavním nástrojem je přitom Taipei Economic and Cultural Representative Office (Tecro), který valnou část svého rozpočtu věnuje na organizování cest členů amerického Kongresu na Tchaj-wan. Bob Dole, který stále pracuje pro právnickou kancelář Alston & Bird a je poradcem antikomunistické nadace Victims of Communism Memorial Foundation, patří k čelným postavám v Tecro. Měsíčně za to pobírá 25 tisíc dolarů a již léta lobuje, aby byl do OSN přijat Tchaj-wan, který je uznáván jen 22 zeměmi světa.

Trump už během předvolební kampaně kritizoval vztahy s Čínou a nyní opět prohlásil, že si od ní nenechá diktovat co smí a co nikoliv. Den před jeho zvolením uveřejnili jeho poradci Alexander Grey a Peter Navarro ve vlivném časopise Foreign Policy skicu Trumpovy budoucí asijské politiky, v níž sblížení s Tchaj-wanem hraje důležitou roli.

Další úkoly

Nově budou muset Spojené státy také oživit principy vojenské spolupráce se Severoatlantickou aliancí. A v neposlední řadě si budou muset opět získat vojenský respekt Ruska. K tomu patří modernizace výzbroje i vojenských zařízení.

Ke splnění všech těchto cílů jsou zapotřebí jednak koncepce a jednak peníze. Zatímco první aspekt nabere konkrétní podobu až se nový prezident ujme funkce, k tomu druhému zaujal Kongres pozitivní stanovisko už nyní a naprostou většinou schválil NDAA (National Defense Authorization Act). Pod touto zkratkou se skrývá federální zákon o obrysech vojenského rozpočtu USA na příští fiskální rok. Zvyšuje vojenskou podporu Ukrajině o 50 milionů dolarů na 350 milionů a odpovídá tak na kritiku Trumpových odpůrců, podle nichž chce se bratříčkovat s ruským prezidentem Putinem a nechat Ukrajinu na pospas jeho agresivním choutkám. Zákon dále zakazuje zavírání amerických vojenských základen a prohlubuje vojenskou spolupráci s Tchaj-wanem a Indií. Jmenovitě zakazuje zrušit detenční vojenské zařízení Guantanamo na Kubě, (což sliboval prezident Obama, ale nikdy se k tomu neodhodlal) a výslovně zakazuje propustit současných 93 zadržovaných islámských teroristů. Rovněž blokuje snižování armádních stavů. Naopak o 7 000 zvyšuje počet příslušníků námořní pěchoty a letectva. Také zvyšuje služné vojáků o více než 2 procenta, což je nejvyšší valorizace za posledních 6 let. Zákon má tak zajistit modernizaci armády i letectva a posílit kybernetickou bezpečnost.

Vojenský rozpočet zvýší obranyschopnost a má činit 619 miliard dolarů. Kongresmani však už deklarovali ochotu jej v případě potřeby navýšit, protože za největší hrozbu pro USA nadále pokládají Rusko.

Autor: Karel Sedláček

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace