Od StB k Stb. Smutný konec odkazu roku 1989

Od StB k Stb. Smutný konec odkazu roku 1989
Autor fotografie: ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0|Popisek: Někdejší sídlo StB v pražské Bartolomějské ulici
09 / 12 / 2023, 11:45

Podle informací z médií pracuje Ministerstvo spravedlnosti na změně paragrafů Trestního zákoníku a potažmo i Trestního řádu. Cílem má být změna paragrafu, týkajícího se vyzvědačství, a využití informací zpravodajských služeb v rámci trestního řízení.

Příběhy, ve kterých selhává Bezpečnostní informační služba a její spolupráce s policií, vedou politiky k rozhodnutí změnit celou filosofii zpravodajského systému v České republice. Doposud byly zpravodajské služby, po hořké zkušenosti s tajnou policií z doby socialismu, pouze službami informačními. Jejich cílem není vyšetřovat, zatýkat či jinak exekutivně působit. Hlavním cílem zpravodajských služeb je předávat informace oprávněným adresátům (prezidentu, premiérovi a jednotlivým ministrům v rozsahu jejich zákonné odpovědnosti) pro jejich rozhodování. Jak je uvedeno ve stávajících paragrafech zákona, tak v případech, kdy by to neohrozilo důležitý zájem služby, mají služby své poznatky předat orgánům činným v trestním řízení, nebo případně dalším orgánům státní správy pro jejich využití.

To je dostatečná úprava, která zajišťuje, že se dostanou informace včas k exekutivě, který zhodnotí výsledky činnosti zpravodajské služby. Na rozdíl od Vojenského zpravodajství (Úřad pro zahraniční styky a informace vynechme, je to rozvědka) neumí Bezpečnostní informační služba předat svoje poznatky policii včas. Klasickým příkladem správné spolupráce zpravodajské služby a policie bylo zadržení důstojníka GRU s diplomatickým pasem Ruské federace v létě roku 2020 v Říčanech při přebírání munice a střeliva. Připomeňme si, že StB, neboli Státní bezpečnost, byla zákeřným nástrojem komunistického režimu v bývalém Československu, jejíž hrůzné praktiky vůči těm, kteří byli považováni za nepřátele státu, neznaly hranic.

Putin na 100. výročí vzniku GRU

StB používala řadu metod k identifikaci, vyšetřování a potlačení osob považovaných za nepřátele nebo oponenty režimu. Patřily mezi ně nezákonné praktiky, jako bylo mučení, vynucování přiznání, aplikace drog a podobně. Tato tajná policie byla synonymem pro teror a represe, když se zaměřovala na ty, kteří se odvážili vyjádřit nesouhlas s vládnoucí politikou. Cílem StB nebylo pouze udržet stávající mocenské struktury, ale také vyvolat strach a nedůvěru mezi občany, což mělo za následek rozšířenou paralýzu společnosti. V kontextu vyjádření Vojenského zpravodajství v jeho výroční zprávě za rok 2022, že „pojmy jako hybridní válka, propaganda či dezinformace jsou ve veřejném prostoru nadužívány a ztratily tak svůj původní význam, a jsou ve veřejném prostoru používány i pro pravdivé informace, které jsou v rozporu s prosazovanými idejemi, některých politických aktérů“ zní návrhy na změnu zákona dost hrozivě.

Tím spíše, že ve stávající praxi se zpravodajské služby při předávání informací správním nebo exekutivním orgánům zaštiťují tvrzením, že nemůžou odhalit své zdroje, protože by to ohrozilo jejich další činnost. Tvrdí, že ze stejného důvodu nemohou odhalit i postupy, kterými informace získaly. Proto předkládají pouze svoji interpretaci události, aniž by tato interpretace byla opřena o prokazatelné údaje a zdroje informací, jež by ji mohly fyzicky dosvědčit. Při neexistenci kontrolního orgánu, který by tvrzení služeb mohl ověřit, je jejich zneužití nasnadě. A vytvořit příběh, který bude dávat smysl a logiku a bude podpořen pár prokazatelnými údaji, není pro zpravodajskou službu nic těžkého.

Soudci tak nezbývá než předložené interpretaci uvěřit, pokud nechce zpochybnit autoritu zpravodajské služby. Když k tomu přidáme, že podle navrhované úpravy může být vlastně jakákoliv jinak veřejná informace interpretována zpravodajskou službou jako jakési tajemství, je na skutečný průšvih demokracie zaděláno. Kdyby BIS včas předávala informace policii, nemusel v roce 2010 utéct důstojník GRU Rachardžo. Prý jenom s notebookem, ve kterém údajně stejně nic nebylo. U Končakova by se při příletu do České republiky v roce 2020 nenašel žádný ricin a blamáž politiků i zahraničních partnerů by se nekonala. Kdyby byly řádně a včas vyhodnocovány informace, vědělo by se o podílu ruských zpravodajců na výbuchu ve Vrběticích již koncem roku 2014. A aktivity speciální jednotky GRU 29155 by byly známy a částečně narušeny.

Pravděpodobně by nedošlo k výbuchům a atentátům v Bulharsku, snaze o převrat v Černé Hoře v roce 2016 nebo útoku novičokem v Salisbury v roce 2018, při které dokonce zemřel jeden zcela nevinný člověk. Nebylo by prostě nepoměrně jednodušší vyměnit nekompetentní vedení služby, než měnit celý zpravodajský systém? Nebo je to záměr vytvořit novou StB?

Autorský komentář: Martin Svoboda

Tagy článku