Bosna země zaslíbená, aneb plíživá arabizace a islamizace – díl 3.

Bosna země zaslíbená, aneb plíživá arabizace a islamizace – díl 3.
Autor: _ Kripptic (CC BY 2.0)|Popisek: Minaret nad Bosnou
28 / 09 / 2016, 06:00

„Operace Sarajevo“ úspěšně probíhá a kupující z Blízkého východu se věnují centrální Bosně, nakupují domy a majetky sledující trasu budoucí dálnice E-73, která má spojit sever a jih země a vede od Budapešti k Jaderskému moři.

Údajní emírové a šejkové skoupili v tomto roce stovky hektarů půdy a v těchto dnech jsou jejich emisaři nejaktivnější v Kreševu a Kiseljaku. „Údajní“ proto, že podle tvrzení bezpečnostních služeb se vzácně kdy jejich vzhled shoduje s fotografií v pasu.

Proto vybraní domácí prostředníci dnem i nocí objíždějí terén, protože majitelé kufrů plných peněz, “již nechtějí přitahovat pozornost“. Přestože je zřejmé, kdo kupující jsou, bída způsobuje v tomto směru to, že mezi prodávajícími se v nemalém počtu objevují i Srbové. Kuvajťané tak v těchto dnech dorazili i do Pale.

Psali jsme: Bosna země zaslíbená, aneb plíživá arabizace a islamizace – díl 1.

Chorvaté se nerozhodují pro prodej tak snadno. Analytici v Mostaru bedlivě sledují nejnovější trendy osídlování BaH, zejména od té doby, kdy vešlo ve známost, že mají Arabové zájem o koupi půdy i v oblasti Hercegoviny, na níž by produkovali organické potraviny. „Anonymní kupující“ ze Saudské Arábie hledá „parcely velikosti nejméně 500 až 1000 arů, za které by zaplatil jednu konvertibilní marku (cca 50 centů) za metr čtvereční“. Zájem stále trvá.

Chorvaté dokonce kdysi „zachránili“ Milorada Dodika. Mirko Agatić říká, že mu za statek Arabové dávali „peněz, kolik si řekne nebo kolik kilogramů zlata bude chtít“. Agatić žije v obci Kozara, odkud je, kupodivu, jako na dlani vidět na statek Dodikových v Bakincích v blízkosti města Laktaši.

Psali jsme: Bosna země zaslíbená, aneb plíživá arabizace a islamizace – díl 2.

V prosinci roku 2012 před jeho domem zastavila zelená dodávka se švýcarskou registrační značkou. Trojice mladíků s typickými vousy a kalhotami (Agatić nevěděl, kdo jsou wahhábisté, ale podle jeho popisu jimi byli) mu nabídla 300.000 konvertibilních marek (skoro 150.000 euro).

Přestože měli chorvatské pasy, Agatić je odmítl, a tak solventní „Švýcaři“ zkusili totéž u souseda Slavka Dizdara. U něj se jich zastavilo pět, ale i Dizdar jim řekl „ne“. Vyjevilo se, že je k tomu „inspirovaly přírodní krásy“, terén si předem dobře obhlédli v červnu téhož roku.

Kozara nepadla, ale v mezidobí bylo Sarajevo „rozprodáno“: Ilidža, Visoko ( kde jen před pár dny bylo koupeno 1000 arů půdy), Malušići, Čekrčići (dalších 3000 arů)... (všechny tyto oblasti jsou předměstí a okrajové části Sarajeva). Na řadu by mělo přijít samotné centrum města Sarajeva, myslí si ti, kteří všemožně podporují nové obyvatele BaH, a že se kaluž opět změní v jezero a spojí se s jejich mořem!

K této plošné akci skupování pozemků navíc přibývá i neskutečnou rychlostí stoupající radikalizace místních muslimů. Kuvajťané a Saúdové, kteří se stěhují do okolí Sarajeva si s sebou přinášejí také imámy proškolené v islámských školách a institutech v Saúdské Arábii a Kataru. Díky tomu roste počet Wahhabistů doslova exponenciální řadou. Tito arabové si kupují přízeň místních tím, že platí mladým Bosňanům islámská studia na Vysokých školách a jejich rodiče se tak nemusí strachovat o jejich vzdělání.

Vesnice jako Gornja Maoča (známá líheň ISIS příznivců), jsou jen maličkou špičkou mnohem nebezpečnějšího ledovce, který se skrývá pod fenoménem jež jsem popsal v těchto 3 článcích. Obecně podpora Islamistických organizací a práva šaríja v Bosně narůstá do olbřímích rozměrů, především díky velkému množství peněz z Perského zálivu. Budoucnost celé Bosny je tak velmi nehezká a velmi se obávám, jakým vývojem ještě tato malá zemička projde.

Autor: Milan Roháč

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace