Současné Rusko velmi halasně dává najevo své obavy před napadením biologickými zbraněmi za strany USA a využívá toho jako argumentu pro vývoj svých vlastních zbraní založených na účinku biologických agens, toxinů nebo geneticky modifikovaných mikroorganismů.
Vladimir Putin od svého nástupu zostřuje konfrontační rétoriku charakterizovanou naposledy v říjnu 2017 slovy o „cílevědomém a profesionálním“ shromažďování „biologického materiálu“ etnik ruského teritoria. Zakázky ruských ozbrojených složek v poslední dekádě získávají na naléhavosti i formulacemi zadáním úkolů k budování vojenských jednotek radiologické, chemické a biologické ochrany (RChB) v rámci federálního programu „Národního systému chemické a biologické bezpečnosti Ruské federace (2009-13)“. Hodnota konkrétního projektu je 272,114.944 rublů ve 22 položkách plněných s jednou výjimkou v závodech Institutu 33 (Šichany-2) a Institutu 48 (Kirov, Sverdlovsk, Zagorsk). Nárůst aktivit každým rokem je markantní. V roce 2014 se konalo 20 velkoformátových cvičení s účastí RChB jednotek, zatímco na rok 2015 bylo plánováno 40 cvičení. Námětem např. v srpnu 2015 na cvičení ve Středního vojenského okruhu byly „operace k položení aerosolových clon a dekontaminace po použití chemických/biologických prostředků“.
psali jsme: OCPW varuje: Teroristé IS mohou v Evropě použít chemické zbraně
Existence nepřítele je však nezbytnou součástí propagandistické kampaně v tradičním ruském duchu již 100 let. V listopadu 2012 generálmajor Jevgenij Starkov, velící RChB jednotkám, prohlásil, že „biologické zbraně nesmí být vyloučeny z použití v ozbrojeném konfliktu. USA a další západní státy utrácí miliardy za vývoj nových biologických zbraní obcházejících Konvenci o zákazu biologických zbraní. Používají rovněž technologie dvojího užití k obraně, ale ty mohou být rovněž použity k vývoji nových zbrojních agens.“ V červenci 2013 již argumentace přitvrdila, kdy ruský hlavní státní hygienik Gennadij Oniščenko obvinil USA, že si vytvořili v Gruzii výchozí bod pro použití biologických zbraní. Co bylo základem tohoto jinak tak vážného obvinění? Gruzínské Národní centrum pro kontrolu nemocí a veřejné zdraví v Tbilisi spolupracuje na projektu zajištění bezpečnosti uchovávaných vzorků biologických agens pro potřeby gruzínského zdravotnictví s americkým civilním Centre for Disease Control (CDC) a vojenskou Defence Threat Reduction Agency. Ruský státní hygienik Oniščenko toto ovšem veřejnosti vysvětlil jako spolupráci na rozšíření viru prasečí chřipky v ruském teritoriu. Gruzínci údajně naházeli kadávery prasat zemřelých na prasečí chřipku do řeky Inguri a tak způsobili závažné ekonomické a environmentální škody v Jižní Osetii, Abcházii a samotném Rusku. A aby Oniščenko ještě zvětšil dopad propagandy, tak Spojené státy údajně vytvořily obdobné laboratoře na „možné provádění výzkumu k vytvoření biologických zbraní“ v protimorových centrech v Baku, Simferopolu a Almaty. Ve skutečnosti se jedná o zdravotnická zařízení ještě z éry SSSR, nyní velmi striktně dozorovaná místními bezpečnostními složkami.
A v dalších letech je vlastnímu obyvatelstvu vnější nepřítel stále lépe definován. I v roce 2014 je v hlavní roli hlavní státní hygienik Oniščenko, jehož personál byl v červnu po návštěvě výše zmíněného gruzínského Národního centra „znepokojený tím co viděl. Experti zde viděli lidi, které znají z (americké) laboratoře Waltera Reeda na biologické zbraně a viděli know-how, které žádná mírumilovně zaměřená laboratoř nemůže potřebovat, např. know-how k hromadné výrobě virů.“ O rok později tajemník Bezpečnostní rady Ruska Nikolaj Patrušev odhalil světu, že „počet laboratoří produkujících biologické zbraně kontrolovaných a provozovaných Spojených státy vzrostl 20x včetně řady laboratoří na území Společenství nezávislých států.“ A titulky agentury Interfax z 20. října 2015 citují Patruševa po setkání Bezpečnostní rady Ruska, že „Američané vyrábějící biologické zbraně jsou hrozbou pro Rusko“. K tomu ovšem dodal i poučnou doušku, že „tento problém je skutečný. Existují vnitřní hrozby, existují vnější hrozby a tyto musí být řešeny společně s dalšími národy.“
psali jsme: Protivládní rebelové v Sýrii mají chemické zbraně a Západ to moc dobře ví, řekl ruský diplomat
Pokud tedy Rusko skutečně věří, že Spojené státy aktivně vyvíjejí biologické zbraně jak doma, tak v zahraničí, jsou rozhodnuti se aktivně připravit na obranu. V případě biologického programu ovšem defenzivní program je pouze jednou stranou mince – tou druhou je veřejnosti skrytý program ofenzivní. Tomu napovídají prohlášení Putina i jeho úředníků o zbrojním využití nových vědeckých principů včetně genetiky. Všechny tři ruské instituty určené pro výrobu biologických zbraní se zdají být plně vytížené v režimu utajení srovnatelném se sovětskými časy. Celý systém státního podniku Biopreparát a jemu podřízená pracoviště, do roku 2010 otevřené cizincům v rámci mezinárodního programu Cooperative Threat Reduction jsou nyní ve většině případů cizincům uzavřeny. Všech pět protimorových institutů na území Ruska je nyní utajeno stejně jako v dobách SSSR, avšak administrativa Putina i Medvěděva razantně popírá existenci ofenzivního biologického programu v SSSR.
Výše uvedená rétorika je nápadně podobná sovětskému vztahu k Německu ve 20. století. Nejdříve veřejné spojenectví s utajovanými přípravami k obsazení spojence i celé Evropy, později až fanaticky agresivní projev s neskrývanou snahou o obsazení co největšího kusu Evropy. I zde můžeme v 90. letech pozorovat období otevřenosti a spolupráce, které se v poslední dekádě otáčí opět do konfliktní až agresivní polohy. A protože historie má tendenci se opakovat, zdá se být vývoj světa poněkud nejistý
Nepřehlédněte na Security magazínu: Historie - vnímáme dějiny v souvislostech a nadhledem. Sledujte nejdůležitější okamžiky historie. S námi víte více
Autor: Mgr. Karel Lehmert, Ph.D.
Tagy