Ohrožuje současná energetická politika vlády bezpečnost České republiky?

Ohrožuje současná energetická politika vlády bezpečnost České republiky?
Autor: Pixabay|Popisek: Ilustrační foto
04 / 04 / 2015, 08:15

Hrozí zvýšení cen tepla a plynu až o 20 procent?

Novela energetického zákona přešla do třetího, závěrečného čtení v Poslanecké sněmovně. A to i přesto, že s návrhem novely nesouhlasila řada poslanců, Hospodářský výbor Parlamentu doporučil změny energetické legislativy 18. března ke schválení  (legislativní proces zde).

O rozhovor jsme požádali ředitele sekce vnějších vztahů ERÚ Jiřího Chvojku.

Mohl byste nám prosím pro začátek vysvětlit, jak se vlastně ERÚ, jako státní regulátor cen na našem energetickém trhu, snaží držet ceny "dole"?

Energetický regulační úřad stanovuje zhruba 20 procent ceny plynu a těsně přes 50 procent ceny elektřiny, zbytek ceny se tvoří na trhu, kde cenu komodity nakupují obchodníci a s konečnou cenou soutěží o přízeň zákazníků. V rámci regulované ceny tvoří největší část položky přenos a distribuce, tedy doprava energie k zákazníkům. V této ceně jsou zahrnuty prostředky na údržbu a rozvoj sítí včetně investic do jejich obnovy, případně rozšíření. V posledních letech je tak hlavním úkolem regulátora kontrola nákladů distribučních a přenosových společností, například výše investic do obnovy sítě a podobně. Energetický regulační úřad například inicioval zastropování výše poplatků za obnovitelné zdroje, která se snížila z původních 812 Kč na 495 Kč/Mwh. 

Jaké mohou být dopady legislativy, která se teď probírá na půdě Poslanecké sněmovny? Dojde těmito legislativními zásahy ke zdražení energií - plynu, tepla, elektřiny?

Regulované subjekty nám napsaly, že nejsou schopny vyčíslit dopady této novely, mohou tedy přijít s obřími požadavky, které budeme muset splnit. Zatím víme o varování plynárenských společností, že budou muset vynaložit náklady na zapsání věcných břemen ve výši nejméně 20 miliard korun, což by znamenalo trvalé zvýšení cen plynu až o 20 procent. Další náklady však dosud nejsou spočítány.

Legislativa ale není jediné riziko, které může vést ke zdražování energii v republice. Rusko odstoupilo od projektu South Stream, tedy stavby plynovodu, který měl jižní cestou obejít Ukrajinu a přivést tak do Evropy plyn bezpečnější trasou. Co teď bude dál?

Je nutné spolupracovat s Evropskou unií i v rámci našich transatlantických spojenectví na zajištění energetické bezpečnosti jiným způsobem. K tomu je potřeba dobrá energetická koncepce státu, mezinárodní spolupráce a jasné mantinely pro regulátora, jak má dále postupovat. Je jasné, že je potřeba investovat do naší energetické bezpečnosti jak v plynárenství, tak v elektroenergetice, my jsme připraveni tyto investice posuzovat a schvalovat, ale stát k tomu musí vytvořit podmínky a koncepci.   

Existuje, v souvislosti s nárůstem podílu obnovitelných zdrojů elektřiny na německé produkci energií, riziko možného blackoutu i na území ČR?

Tzv. black-out skutečně hrozí, v Německu je v tuto chvíli instalováno obrovské množství nestabilních zdrojů, které vyrábějí pouze za určitých meteorologických podmínek. V případě přílišného větru a slunečního svitu je tedy velká pravděpodobnost přetížení sítě a následného masivního výpadku elektřiny nejen v Německu, ale v propojené české soustavě. ERÚ již schválil investice do tzv. příčných transformátorů, které by toto riziko měly významně snížit, ale jejich stavba bude trvat ještě řadu let. Riziko tedy zatím v teoretické rovině zůstává.

Co byste z pohledu ERÚ vytkl předešlým vládám?

Obecně hlavní chybou bylo, je a asi bohužel bude, že se takto důležité zákony neprojednávají veřejně tak, aby došlo ke konsenzu, energetická legislativa se nemusela měnit častěji než jednou ročně, byly spočítány náklady a energetický trh se mohl stabilizovat.

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace