Popisek: Ilustrační foto
Článek Mgr. Radka Zapletala, tajemníka Unie soukromých bezpečnostních služeb ČR
Článek byl zveřejněn v 5. čísle SECURITY magazínu.
Vláda od 1. ledna 2016 opětovně zvyšuje mzdy v oblasti privátního sektoru novelou nařízení vlády č. 567/2006 Sb. Jako tradičně se většina demagogických argumentů a – i komentářů novinářů – zaobírá celkem nepodstatným termínem „minimální mzda“ a opomíjí tak skutečnost, že se zvedají všechny stupně minimální zaručené mzdy. Jinak řečeno: v ČR je pojem „minimální mzda“ pouze technickou záležitostí. Zaměstnanci musí být odměňováni minimální zaručenou mzdou, a tedy jejich odměna nesmí být nižší, než je příslušný stupeň dle složitosti jejich pracovní činnosti, kterých je celkem 8.
Protože jde o opětovné zvýšení a opět mimo dohodu sociálních partnerů, kterou tolik sliboval premiér Bohuslav Sobotka. Je nutné, abychom se podívali detailněji na reálný dopad těchto rádoby „prosociálních opatření“ do oblasti činnosti soukromých bezpečnostních služeb [1].
První fakt, který celou situace staví do jiného světla je ten, že většina zaměstnanců soukromých bezpečnostních služeb je zařazena do 2 stupně minimální zaručené mzdy. Stejně tak je možno říci, že většina zaměstnanců v našem oboru vykonává zároveň svou pracovní činnost v nepřetržitém nebo trojsměnném pracovním poměru, takže minimální zaručená mzda je přepočítávána v hodinové odměně na tento úvazek. Jinak řečeno, hodinová mzda je vyšší než výše uvedená v příslušném nařízení vlády, které stanovuje výši pro 40 hodinový pracovní týden. Při započtení odměn za práci v noci, o sobotách a nedělích atd. následně průměrná mzda roste o cca. 10% během 12 měsíců [2].
Pokud vezmeme v úvahu, že již v roce 2013 stát nebyl schopen dlouhodobě hradit v mnoha případech za služby fyzické ostrahy majetku a osob cenu, která by odpovídala alespoň mzdovým nákladům (a mnohdy nehradil ani cenu odpovídající hrubé mzdě zaměstnance), je nutno si klást otázku „co vláda“ svými opatřeními reálně sleduje?
V diskusích, které se vedly kolem navýšení minimálních zaručených mezd, byl negativní dopad pro oblast soukromých bezpečnostních služeb uváděn a vysvětlován. Stalo se tak na jednání tripartity, nebo jeho pracovního týmu, zároveň v dopise, který všem členům vlády včetně premiéra a ministryně práce sociální věcí odeslal z pověření USBS ČR prezident pan JUDr. Jiří Kameník i s materiály, které okazují zhoubný vliv nařízených nárůstů mzdových nákladů. Dopis zůstal bez patřičné praktické odezvy v cenové politice eventuálně dalších opatřeních [3]. Krátce řečeno, stát něco diktuje a přitom se sám podílí na podpoře deformace celého trhu, posilováním šedé a černé ekonomiky [4].
Tento rostoucí problém dokládají i aktuální údaje ČSÚ. Od 31. 12. 2014 do 30. 06. 2015 „zmizelo“ dalších 699 míst v oblasti SBS. Otázka zní, kam se přesunuly? Kam zmizely? V době rostoucí ekonomiky? Jedna z logických úvah je, že v šedé a černé ekonomice (viz tabulka č. 1 [5]). Zhoubný dopad takovéto „sociální“ politiky zdůrazňuje vztah mezi 31. 12. 2011, kdy krize byla v plném proudu, ale tento obor zaměstnával největší počet zaměstnanců/pracovníků – 56 711 osob, a 30. 06. 2015, kdy jsou v plném proudu diskuse o dalším navýšení a navyšování do budoucna. Ani asi nemá cenu hovořit o dalších úvahách vlády (nebo MPSV ČR?) na zkomplikování pracovněprávních vztahů nebo opatřeních spojených s dalším navýšením nákladů zaměstnavatele – útoky na agentury práce, vyšší odstupné pro dlouhodobě zaměstnané zaměstnance - při propouštění; zrušení karenční doby. Pokles mezi uvedenými daty je o 9 355 míst. Od doby počátku navyšování výše stupňů zaručené mzdy tj., od 30. 6. 2013, pak zaniklo 5 119 míst.
Co s touto situací?
Jako optimální varianta se jeví narovnání trhu. V této fázi se nabízí jako férové řešení použiti tržně nesystémového opatření (nakonec zvyšování výše minimální zaručené mzdy ve všech stupních takovýmto opatření je také), a sice stanovení minimálních cen na dobu 4-6 let, které se budou odvíjet od mzdových nákladů. Podmínky zákona č.526/1990 Sb. jsou podle všech znaků trhu SBS splněny [6].
Další možností je například zvolit náročnější cestu inspirovanou například Rakouskem, kde minimální mzda není garantována vůbec, ale je tvořena dohodou sociálních partnerů daného oboru za asistence ministerstva obchodu. Jako samozřejmé se následně bere, že se v položce mzdy navýší ceny ve službách pro veřejný sektor. Tím dochází k odpovídajícímu odrazu dohodnuté výše odměňování zaměstnanců bez navýšení samotného zisku zaměstnavatele [7].
Možností řešení je jako vždy několik Nejhorším řešením však je to, co dělá vláda dosud, tj. pouhé administrativní zvyšování zaručené mzdy. Je pak otázkou času, kdy budou muset zaměstnavatelé, kteří se nechtějí posouvat směrem k šedé a černé ekonomice, přistoupit k řešení pomocí právních kroků proti státu.
Tabulka č. 1: Vývoj počtu pracovníků v oblasti SBS a jednotlivých oborech oblasti SBS dle CZ-NACE dle podkladů ČSÚ
Tabulka č. 2: Výpočet minimálních mzdových nákladů pro rok 2016
Tabulka č. 3: Srovnání jednotlivých stupňů zaručené mzdy k průměrné mzdě a mediánu dle odhadu k roku 2016. (Zde se ukazuje, že SBS přesahují deklarovaný poměr 40% a nejvyšší stupeň zaručené mzdy dosahuje dokonce více jak 3 průměrné mzdy a 86% mediánu. Trend je tak jasný – každé další navýšení minimální zaručené mzdy bude znamenat přenos problémů do dalších a dalších oborů.)
Odkazy
[1] V článku si dovolím použít některé údaje ze studií vypracovaných a zveřejněných na stránkách www.usbscr.cz
[2] Medián mezd byl dle uvedení //zpravy.aktualne.cz/finance/nejhure-placene-prace-v-cesku-projdete-si-novy-zebricek/r~eccee0d2d45d11e4994f002590604f2e/ na základě výzkumu společnosti Trexima za rok 2014 „Pracovníci ostrahy, strážní“ 11.122 Kč.
[3] Studie USBS ČR zveřejněná a odeslána jako příloha k dopisu dokazuje, že paradoxně v době růstu poklesl počet zaměstnanců v oblasti soukromých bezpečnostních služeb a to o počet zaměstnanců, který přímo koresponduje s nárůstem mzdových stupňů. Jinak řečeno poklesl počet zaměstnanců, ale zůstal stejný objem peněz na odměny. Dá se z tohoto pak vyvodit, že celé opatření vlády má za výsledek pouze posílené šedé a černé ekonomiky a poškození zaměstnanců a zaměstnavatelů v rámci řádných pracovních poměrů.
[4] MPSV odeslalo dopis prezidentu USBS ČR, kde uvádí jistou snahu situaci měnit v rámci snahy o zavedení „Strategie odpovědného veřejného zadávání, který by měl být prosazen pro celou vládu. Budeme rádi, pokud záměr se povede. Zatím jej nelze v praxi v oblasti SBS hodnotit.
[5] Údaje kopírují diskuse a realizace navyšování částek v jednotlivých stupních zaručené mzdy.
[6] Pro úplnost současný minimální mzdový náklad tj. mzda včetně odvodů, započtení rezerv na příplatky dovolené atp. činí při nepřetržitém typu sužby fyzické ostrahy cca. 106 Kč/hod. bez DPH. Od 01. 01. 2016 bude činit 113,20 Kč bez DPH. Pro srovnání úřad vlády nakupuje hodinu služby za necelých 50 Kč bez DPH. Po celý rok jsme sbírali výsledky výběrových řízení na fyzickou ostrahu a cena kolem 50 Kč bez DPH není ničím mimořádným. Hovoříme samozřejmě o státních organizacích, institucích a ostatní veřejné sféře.
[7] Zde používáme z důvodu jasnosti zjednodušené vysvětlení principu. Jinou variantou pak je například model Velké Británie, kde se rozdíl mezi „reálnou“ hodnotou práce a nařízenou „minimální“ dorovnává ze zvláštního fondu…